Minulý pátek v devět večer už byla tma, když jsem šel naším městečkem naproti přítelkyni na nádraží a cestou zpátky jsme spatřili na rohu naší ulice krávu. 

Kdyby to byl bizon, překvapil by víc. Uznávám. Patří na prérii. Ale i (maloměstská) kráva je trolejbus na poli. Bučela. Potom ukročila za roh a zmizela. Začali jsme si říkat, že je sen, ale dobře jsem chápal, že snem nebyla.

Jakmile jsem titul 77 tipů pro zdravá střeva zahlédla v nabídce, okamžitě jsem věděla, že je to kniha pro mě. Jen výjimečně myslíme na svá střeva, když si vychutnáváme svou oblíbenou potravu. Přitom je to trochu jako vyrazit na dlouhý trek do Himalájí a nemyslet předem na to, jaké vybavení budu na cestě potřebovat. Přijímáme potravu bezděčně, podle preferencí chuti, a často až nemoc nás v této sebedestruktivní činnosti zastaví. Střeva jsou základem zdraví obecně. Právě na funkčnosti střev visí celý náš imunitní systém, ale také naše nálada a nakonec i pravděpodobnost vzniku některých neurologických onemocnění.

Téměř každý z nás se jistě někdy dostal do situace, kdy se po večeru stráveném ve společnosti, v pozdních hodinách a s ospalými víčky, snažil nalézt nejrychlejší cestu zpět do pohodlí svých peřin. Na hromadnou dopravu se s rychle postupující hodinovou ručičkou nelze vždy spolehnout, a po některých večerech člověk stejně dá přednost jakékoliv jiné formě dopravy zahrnující více pohodlí a méně sociálního kontaktu s dalšími cestujícími. Taxi služby, které by tomuto popisu odpovídaly, vždy ovšem představovaly jistý monopol a mohly si dovolit stanovovat ceny v ne dvakrát přitažlivých cenových výškách. Změna v tomto ohledu nastala s rozmachem v oblasti sdílené dopravy. A kdo má na položení základů tohoto způsobu cestování, stejně jako i jeho nárůstu popularity na trhu, dominující podíl? Uber, technologický gigant ze Silicon Valley.

Tento krátký test vychází ze znalostí potřebných pro přijímací zkoušky z českého jazyka na střední školu. Vyzkoušíte si ho? Správná řešení vedou k vyluštění tajenky, jejíž smysl vás v nouzovém případě navede. Pokud vám již některé výrazy v zadání připadají jako ze vzdáleného vesmíru, pod testem máte několik nápověd.

Kdo četl román Jaroslava Havlíčka, poprvé vydaný v roce 1940, si na otázku v titulku odpoví snadno. Kdo viděl stejnojmenný film Jaromila Jireše z roku 1993 také ví své. Těm ostatním, kteří se nechají zlákat nynější televizní reprízou filmu HELIMADOE to prozradíme v závěru tohoto článku.

Heiko Hähnsen, autor publikace "Zahrady síly" je o tom zcela přesvědčen. Naše zahrada, stejně jako náš dům, je odrazem nás samých. Co je ale důležitější, toto spojení je oboustranné. Zatímco svou energii zrcadlíme do prostoru, který obýváme, on stejnou měrou působí na nás. Magii tohoto vzájemného působení ostatně deklaruje už samotný podtitul knihy Souznění přírody a člověka v tvorbě zahrad.