Kočičky, pejsci, morčata, nejen protože jsou chlupatá, otevírají v našem srdci nekonečný prostor lásky. Je to oboustranné souznění, které nám prospívá a dělá nám radost. Když miláček odejde, bolí to jako čert, ale přesto do toho jdeme znovu. Milujeme je!
 

S „Lesní myslí“ jsem začala odzadu. Od rozhovorů a pohledů ze světa. S o to větší chutí jsem se pak pustila do čtení konceptu Lesní mysli, který vychází z finského vzoru péče o sebe, duši, spojeného s výzkumem přírody a duševního i fyzického zdraví. Les uzdravuje, les dýchá, les je tu pro vás, když budete tiše naslouchat jeho tepu života. A les je milován, což byl ten důležitý poznatek z konce knihy. Z rozhovorů si odnesete spoustu různých informací, které jinde nenajdete než tu (a v časopise Regenerace, v němž rozhovory postupně vycházely), ovšem nejsilnější vjem byl ten, že tu jsou lidi, kteří neberou lesy jako spotřební prostor, který je třeba vydrancovat, vlastnit, využít k nějakému konzumu. A to je jednoduše… nádhera.
 

Detektivní trilogii s Viktorem Slabinou (Pod Patronací zla a Hon na bestii) uzavírá Vražedná sklizeň. 

Několik slov o knize

 Bohumil Houfek před lety při tragické nehodě zabil mladého cyklistu. Jeho bratr mu hrozil pomstou.
 Viktor Slabina a Petra Závrtová vyšetřují Houfkovu vraždu. Houfek se živil jako taxikář – a byl nalezen zastřelený ve svém voze. Jenže nezemřel tam, kde ho nalezli. Kdosi jeho mrtvolu převezl v jeho automobilu několik desítek kilometrů. Proč?

 

            Pod názvem U KONCE S DECHEM může český divák znát dva filmy. Ten, který nyní znovu na obrazovky přináší ČT art má datum natočení 1959. Není to však v žádném případě dílo „pro pamětníky“, ale stále živý a podnětný film. Druhý, pod shodným názvem natočil jako remake Hollywood v roce 1983 a jde o typickou akční kriminálku. Můžete srovnávat – umění nebo komerce?

 Tuto báseň jsem napsal 5. 6. 2019. Připadá mi stále aktuální.
 

V dnešní době feminismu, silných žen a všeobjímací volnosti přichází Tereza Dobiášová s knihou, která by se dala považovat za výsledek všech těchto nových myšlenkových proudů. Kdo jiný by měl v české historii představovat revoluci, než hlavní postava knihy Tajemství, Anežka Přemyslovna. Lze vůbec ale vzít postavu z historie a neponičit její myšlenkový odkaz? Velká výzva pro každého autora, natož pro pro nováčka mezi autory, kterým autorka bezesporu je.

Snad každý Čech zná citát Jana Wericha o tom, že „Nejhorší srážka v životě, je srážka s blbcem“, případně „Kde blb tam nebezpečno.“  Myslím, že podobnou situaci poznává každý - někdo i vícekrát denně. A nemusíte chodit ani mezi lidi – stačí si zapnout naší televizi nebo rozhlas. Jak tomu čelit? Najít někoho na opačném pólu, naslouchat mu, případně si přečíst, co napsal a čím nás dokáže obohatit. Ještě, že takoví lidé mezi námi žijí.

Byly mladé, hezké, žádoucí života i lásky. Chtěly žít a prožít krásu života. Narodily se a vyrostly však do špatné doby. Válka, do níž byly zataženy, jim vzala vše... Jejich příběh zaujal diváky mezinárodního filmového festivalu v Cannes a film ... A JITRA JSOU ZDE TICHÁ byl nominována na Oscara za cizojazyčný film. A v roce 1972 si získal i srdce diváků, dokonce i u nás, kde jsme v té době sovětskými (často průměrnými) filmy značně opovrhovali. Režisér filmu Stanislav Rostockij byl mimořádně chválen za civilní pojetí válečných událostí a zařadil se ke klasikům světové kinematografie.
 

Ve splašeném vlaku se na cestě za svobodou ocitají dva uprchlí zločinci. Vlak nabere neskutečnou rychlost a stejné obrátky nabere film SPLAŠENÝ VLAK s nímž původem ruský režisér Andrej Končalovskij silně zabodoval v Americe a šokoval diváky na celém světě.

Občané přicházejí o poslední relikty jakýchkoli sociálních jistot. Hlavním cílem Fialova kabinetu je dobře se prezentovat v USA. Vláda, která vykřikovala, jak musí na svých občanech šetřit, vyhazuje oknem miliardy korun a zemi naprosto nehorázně zadlužuje. Tento dluh ovšem nevzniká ve prospěch českých občanů.

Tuto báseň jsem napsal před rokem jako varování. Dnes tedy můžeme posoudit, nakolik se obavy z kabinetu Petra Fialy potvrdily.