"Krůpěje vody po dešti se leskly jako křišťál"

Tahle tři slova byla napsána už v naší mateřské školce na nástěnce pod pánem v bílém plášti, který na nás vystrkoval dlaně, a paní učitelka nás tudy vláčela k umyvadlu několikrát denně. Byla napsána na nástěnce i v naší "velké škole", kde se o mytí rukou mluvilo tak často, jako bychom měli vrozený odpor k vodě a mýdlu, a nedávno jsem zaslechla v televizi, že je dokonce vyhlášen i jakýsi evropský den čistoty. Ale určitě už od pradávna lidé instinktivně věděli,že v čistém prostředí a oblečení je život zdravější, proto i své skromné příbytky každý rok vybílili vápnem,
a podlahy i nábytek čistě vydrhli.

Naši moudří předkové sázeli ve městech vonící a léčivé lípy.
Na svých cestách po francouzské levandulové Provence jsem přemýšlela, čím se francouzská města a vesnice liší od našich měst a vesnic, když řada z nich vznikla v přibližně stejné době. Ve městech patřících k "levandulovému" regionu,jsou skoro všechny trafiky a krámky nabízející "souveniers"laděné do fialova,mrňavé porcelánové hrnečky a talířky jsou zdobeny namalovanou levandulí a fialová levandulová toaletní mýdla cikádami,ale v tom to není.

I na výletě v cizím městě zaleze do mekáče...

Už nevím přesně,kdy jsem si s nimi tady ve městě začala. Jako malé robě jsem měla ve školní čítance článek s názvem "Sypte ptáčkům" s ukázkami krmítek.Prosadila jsem si krmítko na zahradě na vsi a měla jsem pak starost,jak ptáci krmení najdou.Ale moje babička řekla abych neměla péči,protože kde je krmelec, strávníci se vždycky najdou.

"Na silnici jsme průstřelnej terč.Třeba někdo číhá zrovna za tamhletím stromem,my o něm nevíme, ale on o nás jo".

Přinášíme vám ukázku z knížky Petry Neomillnerové: Zjizvení (Písně čarodějky 3).

Pravá verze povídky, která se psala těžko

***

*

Portrét jednoho setkání

Portrét jednoho setkání

...dívali jsme se na to jako na film,který skončil zabouchnutím dveří za manželem a otcem.

Portrét jednoho putování