Zhruba tak můžeme shrnout několikaměsíční „zážitky“ tří odvážných hereček, předstírající dvanáctileté dívky, které si právě založily účet na různých běžně dostupných sociálních sítích. Šokující, ale především zdrcující dokument Báry Chalupové a Víta Klusáka, příznačně nazvaný V síti, vstupuje tento týden do kin.  Patří jednoznačně mezi filmy, na které se nezapomíná. A také mezi ty, které jste nikdy vidět nechtěli.
 

Málokterý životopisný film se tak dotkne vašich citů jako tento. Že géniové nemívají často lehký život bývá skoro pravidlem, ale takovou cestu životem, jakou se musel prodírat Stephen Howkings si těžko dovedeme představit. Přitom jde o všeobecně známého vědce, brilantního astrofyzika, zabývajícího se časoprostorovou singularitou, vznikem vesmíru a černými dírami. Jeden z největších mozků dnešní doby upoutaného na invalidní vozík zná snad každý. Méně už jeho knihu STRUČNÁ HISTORIE ČASU a jeho vědecké poznatky, jimž porozumět je zjevně nad síly drtivě většiny z nás.
 

Česká televize dnes odvysílá snímek Past se Zuzanou Stivínovou v hlavní roli. Film o životním osudu herečky Jiřiny Štěpničkové, dílo se zaměřuje zejména na její pokus utéct za hranice a následné zatčení, pobyt ve vězení. Ve filmu se objevuje i malý chlapec. Spolu s jeho slzami se vám budou kutálet po tváři ty vaše, až uvidíte bezbranného chlapce, který několik měsíců jen chce za mámou. Místo toho putuje po různých místech, kde nikoho nezná. V předpremiéře takto viděl sám sebe jako čtyřletého i Jiří Štěpnička.
 

Vedle válečných filmů, které jsou cíleně zaměřeny na dramatické průběhy bitev a na velkolepé bojové scény, najdete v kinematografii i díla, která se zaměřují spíše na proměny, které se odehrávají v duších vojáků. Od natočení ĎÁBELSKÉ BRIGÁDY sice uplynulo již více než padesát let, ale stále je to svěží dílo natočené podle skutečných událostí z druhé světové války.
 

I letos bude v rámci Mezinárodního filmového festivalu Praha – Febiofest předáno několik sošek Kristiána. Jednu z nich převezme na slavnostním zakončení festivalu herečka Iva Janžurová, která bude mít v rámci Febiofestu také speciální profil věnovaný výběru jejích filmů. Nový dramaturgický koncept festivalu představí kromě několika nových sekcí také dvě soutěžní.

Hindenburg bylo jméno největší vzducholodi, kterou chtělo Německo oslnit svět. Zeppelin (podle slavného tvůrce vzducholodí)  vzlétl roku 1937 přes Atlantik do Spojených států. 6. května těsně před přistáním nad Lakehurstem ve státě New Jersey však došlo ke katastrofě, která navždy ukončila další lety vzducholodí.
 

Co se skrývá za hereckým talentem Marthy Issové a Václava Neužila? Jaký je tajný recept Bolka Polívky na úspěch? Díky čemu patří Jan Malíř mezi naše nejlepší kameramany? Nejen tato tajemství odhalí 33. ročník filmového festivalu Finále Plzeň, který se bude konat v západočeské metropoli od 16. do 22. dubna 2020.

Parodie na špionážní filmy, kterou většina starších diváků kin a televize určitě viděla. Natolik skvělá parodie, že si zážitek z ní nenechá nikdo znovu ujít a těm dříve narozeným ji můžeme jen a jen doporučit.
 

Ani si před projekcí tohoto filmu nemusíte aplikovat žádnou drogu – všechny zážitky, které by ve vás opojná látka vyvolala, vám bezprostředně zprostředkuje sám film. Jde o šílenou jízdu na pomezí reality a surrealistického snu s psychedelickou drogovou nirvánou. Šílená podívanou jen pro otrlé  zprostředkovaná stejně šílenou ruční kamerou, prudkými střihy a odpovídající dobovou hudbou.
 

Od tohoto filmu mladé scénáristky a režisérky Ivety Gröfové (*1980) se hodně očekávalo. Původně to měl být dokument o tom, jak se vede mladým dívkám ze Slovenska, vytrženým z domácího prostředí, které odejdou za lepším životním údělem do ciziny. Posléze se autorka rozhodla pro hraný (či polohraný) snímek a zvolila pro svůj debut osud jedné z nich – romské dívky Dorotky (Dorota Billá). Dorota odjede z východního Slovenska daleko na západ až do Aše, města na pomezí Česka a Německa. Přes drobné kritické výtky se toto dílo nakonec stalo nejlepším slovenským filmem roku 2012 a získalo i Zlatého anděla na Tofifestu v polské Toruni.
 

Dávno před tím, než německý herec, producent a scénárista Til Schweiger podpořil přijímání migrantů do Německa, následkem čehož pocítil strmý pád z vrcholu popularity až na její nepěkné osamělé dno, natočil několik velkých kinohitů. Největší z nich, skvělou komedii Keinohrhasen, máme možnost vidět v nadcházejícím týdnu v češtině na Prima Max. Pojďme si společně připomenout, o čem že tahle filmová lahůdka vlastně je.

Vídeň začátek 20. století. Slavný iluzionista Eisenheim (Edward Norton), jehož vystoupením tleská celá Vídeň, má být na rozkaz korunního prince Leopolda na jevišti zatčen. Policejní inspektor Uhl, fascinovaný představením, však musí jen bezmocně přihlížet, jak se muž na jevišti doslova rozplyne...
 

Z malých příčin mohou vzniknout velké následky. Začíná to klukovskou rvačkou v brooklynském parku s následkem pohmožděnin a několika vyraženými zuby a končí drtivým masakrem charakterů rodičů. Nejen rodičů útočníka, ale i oběti.