Je horké léto a televizní divák hledá v „bedně“ oddech a vzrušení. Na umění si počkejme až do chladnějších dní. Proto dnes doporučíme akční thriller z režijní dílny hollywoodského specialisty na tento žánr Mikaela Håfströma (Pokoj 408, Smrt v Šanghaji, Obřad). Má navíc jednu přednost – poprvé, jako rovnocenní partneři, se v něm potkávají dva svalovci filmového plátna Arnold Schwarzenegger a Sylvester Stallone.
 

Na Floridu se spolu s pětadvaceti tisíci uprchlíky z Kuby dostává i kriminálem odkojený Tony Montana (Al Pacino). Ctižádostivý Tony se spolu s kamarádem Mannym (Steven Bauer) brzy osvědčí jako zdatní zabijáci a všimne si jich mafián Frank López. Tony však chce jít dál – až na vrchol...
 

Velká osudová láska nemůže skončit jinak než tragicky. Vzpomeňme na Romea a Julii či na legendu o Artušovi a Guinevře. O mnoho století do historie nás posune milostná legenda o Tristanu a Isoldě. Pochází snad již z druhého století a byla mnohokrát literárně i filmově zpracována.
 

Minulý týden jsme vás "vnadili" na dlouho očekávaný snímek Zlo s lidskou tváří v titulní roli s charismatickým Zacem Efronem. Protože také u nás se tento film, vyprávějící příběh nejsvůdnějšího masového vraha v dějinách USA, těší velké divácké pozornosti, přidáváme 5 stránek postřehů režiséra filmu, Joa Berlingera.

Postava posledního bavorského krále Ludvíka II. (1845-1886) českým divákům možná mnoho neřekne, ale ve své zemi je obklopena romantickou aureolou. O jeho životě a smrti dodnes koluje řada protichůdných dohadů, což vedlo několik tvůrců k natočení životopisného filmu. V roce 1972 se toho úkolu ujal vynikající italský tvůrce Luchino Visconti a vytvořil obdivuhodné velkolepé dvoudílné dílo, kterému by slušelo velké plátno kina spíše nežli televizní obrazovka. Ta je však jedinou možností jak se s tímto mimořádným zážitkem setkat.
 

Jeden z neslavnějších válečných filmů vyznamenaný čtyřmi Oscary za nejlepší film, režii, střih a zvuk), Stříbrným medvědem na MFF v Západním Berlíně a Zlatým glóbem zahraničních novinářů. Dílo, v němž Oliver Stone plně uplatnil jak své režijní mistrovství tak své osobní zkušenosti z bojů ve Vietnamu.
 

Severská literární krimi je dnes už světoznámý pojem. Vedle už známých autorů jako Jo Nesbo (s detektivem Harry Holem) či Stieg Larsson (s novinářem Mikaelem Blomkvistem a svéráznou hackerkou Lisbeth Salanderovou)  se najednou vyrojila řada dalších autorů, jejichž  - vesměs kvalitní - díla si získávají nové a nové čtenáře. Jedním z nich je Jussi Adler Olsen, jehož románů s kriminalistou Carlem Mørckem už vyšlo česky sedm (nakladatelství HOST).

S románem Řbitov zviřátek začal Stephen King údajně začátkem roku 1979, právě před čtyřiceti lety.
V názvu knihy nejde o překlep. Omylu se dopustily děti, když vyráběly nápis na ceduli vztyčené pak nad hřbitůvkem kočiček, psů i dalších domácích „mazlíčků“. Hřbitov domácích mazlíčků (1989) je český titul první, třicet let staré filmové adaptace Kingovy knihy.

Hrdinou je recepční bájného hotelu u Nebelsbadu v blíže neurčené alpské oblasti ve fiktivní zaniklé Republice Zubrowka. Už z toho, že film natáčel padesátiletý Texasan Wes Anderssson, tvůrce svérázných a  nekonvenčních komedií jako TAKOVÁ ZVLÁŠTNÍ RODINKA, DARJEELING S RUČENÍM OMEZENÝM či AŽ VYJDE MĚSÍC, je jasné, že nepůjde o tuctovou kriminální komedii, ale že si na své přijdou milovníci ironie, nadsázky a černého humoru.
 

Sériový vrah, únosce, násilník, zloděj a nekrofil Theodor Robert Bundy napadl a zavraždil minimálně 30 mladých žen a dívek během sedmdesátých let v sedmi amerických státech. Díky hezké tváři, charismatu a dost možná skutečnosti, že byl Bundy studovaný psycholog, získal muž, jež se stal pozdější předlohou Hanibala Lectera z Mlčení jehňátek, úctyhodnou základnu fanynek. Zfilmovaný  příběh jeho života, pojmenovaný Zlo s lidskou tváří, zanedlouho zavítá také do českých kin. Než se na něj podíváme, seznamme se...

Ti čtenáři, kteří četli trilogii skotského spisovatele Petera Maye situovanou do drsného prostředí severského ostrova Lewis (Skála, Muž z ostrova Lewis a Šachové figurky) po novém díle tohoto plodného autora s názvem OCHRÁNÍM TĚ sáhnou zcela automaticky. Mayovy mistrovské až geniální romány dokáží čtenáře doslova vtáhnout do prostředí větrem a deštěm bičovaného kousku země, kde život není lehký a obživa se získává velmi složitě a vnést sem dramatický děj s kriminální zápletkou.
 

Navzdory věku se lze vzepřít osudu a nejen se naposledy zamilovat, nerezignovat a také bojovat o důstojný konec života.  Když se najdou dvě výrazné osobnosti v pokročilejším věku, které dokážou diváka přesvědčit, že stojí za to žít do poslední chvíle, pak je vyhráno. To věděl režisér Jiří Strach, když začal přesvědčovat tehdy jednaosmdesátiletou Jiřinu Bohdalovou a jejího hereckého (a chvíli i manželského) o rok mladšího partnera Radoslava Brzobohatého.
 

Se třemi nominacemi šel před osmi lety do soutěže o Oscara film JEDEN MUSÍ Z KOLA VEN. Přestože sošku nezískal ani znamenitý Gary Oldman za herecký výkon, nebyla udělena za adaptovaný scénář a s nepořízenou odešel i zkušený Alberto Iglesias se svým hudebním doprovodem, neznamená to vůbec, že film se nepovedl. Ve svém žánru špionážního dramatu je stále na předním místě a setkal se jak s přízní kritiky, tak i s diváckým ohlasem.