Pod názvem DVA DNY V PAŘÍŽI si můžete v televizi vychutnat vtipnou, jemnou, místy hořkou komedii o manželském páru z New Yorku, který si vyjede do Evropy.
 

Už začátkem listopadu jsme zde psali o politických filmech, který vznikali v západním Německu v sedmdesátých a začátkem osmdesátých let. Psali jsme o filmu ZTRACENÁ ČEST KATEŘINY BLUMOVÉ, kde hlavní hrdinka hájí svou čest proti policejní a mediální zvůli. Na režii toho snímku byli podepsáni Volkera Schlöndorffa a jeho manželka a spolupracovnice Margarethe von Trotta. Také se zde objevil motiv terorizmu, který se stane ústředním i v dnes doporučovaném filmu.

Dramatický příběh z prostředí automobilových závodů probíhající na nejslavnějších evropských závodních drahách a životní osudy čtyř závodníků bojujících o titul mistra světa. Přestože od natočení filmu uběhlo přes padesát let a dráhy a hlavně auta se od té doby značně změnily, vlastní drama závodů a bojů mezi světovými esy stále fascinuje příznivce motorizmu.
 

Jak vzniká násilí a do jakých konců může dospět? Téma, často se v kinematografii objevující, lze příznačně nalézt i ve filmu západoněmeckých tvůrců Volkera Schlöndorffa a jeho manželky a spolupracovnice Margarethe von Trotta. Posuneme se sice až do poloviny sedmdesátých let minulého století, ale o to čistější, jasnější a účinnější bude jeho výpověď, která dokáže promluvit i k dnešku.
 

Postava jednoho z prvních masových vrahů Jacka Rozparovače dodnes nenechává v klidu amatérské detektivy i mediální tvůrce. Totožnost vraha, který se v roce 1888 vrhal na londýnské prostitutky aby je nejprve uškrtil a poté zohavil, nebyla nikdy spolehlivě zjištěna. O to více se jeho postavou inspirovali umělci – od spisovatele Arthura Conana Doyla až po filmaře z níchž jmenujme třeba Davida Wickese, Rowdy Herringtona, Janet Meyersovou či Johna Eyrese. 

Jsou filmy, a přiznejme, že jich není mnoho, které můžete vidět několikrát a vždy vás zaujmou a najdete v nich něco nového. Řeknete-li zkušenému divákovi kina a televize PŮLNOČNÍ KOVBOJ, hned se zeptá, kdy ho bude moci znovu vidět. Pokud patříte mezi ty mladé, kteří tento skvost filmového plátna ještě neměli možnost zhlédnout, tak nyní neváhejte PŮLNOČNÍ KOVBOJ je legenda a důkaz, že dobrý film ani po letech nestárne.
 

Nemusíte tomu věřit, ale pád sovětského impéria měl na svědomí jediný člověk: Charlie Wilson - sukničkář, alkoholik, příležitostný uživatel drog a také kongresman, jemuž se podařilo vyhnat Rudou armádu z Afghánistánu a tím odstartovat rychlý krach komunistické říše.
 

                 Historické drama Královna Alžběta: Zlatý věk je pokračováním devět let starého snímku Královna Alžběta, nominovaného na sedm Oscarů. Film jako první upozornil na nesporný talent herečky Cate Blanchett, která vystihla královnu Alžbětu I. tak dokonale, že byla za roli oceněna Zlatým globerm a ceniou za herecký výkon na festivalu v Torontu.

Albana rok 1938, doba velké hospodářské krize. V hromadě odpadků se probudí tulák Francis Phelan. Mezi bezdomovci žijícími na okraji společnosti, přespávajícími ve vracích aut, v zákoutích, opuštěných skladištích či pod širákem a živícími se tu krádežemi, tu příležitostnou prací je již dvacet let „doma“.
 

Ad Astra je filmem o samotě, odcizení a znovunalezení sebe sama i smyslu vlastní existence. Hvězdná konstelace Brada Pitta, Tommy Lee Jonese a Donalda Sutherlanda předznamenává úspěch snímku, čekajícího na své zrození bezmála deset let. A tohle čekání se v případě Ad Astra vyplatilo.
 

Po obrovském úspěchu tří dílů bestselleru Stiga Larsona MILÉNIUM se severské detektivky staly senzací po celém světě. Nejen, že příběhy Lisbeth Salanderové a Mikaela Blomkvista pokračují v dílech Davida Lagecranze, ale objevila se celá škála výborných spisovatelů, mezi nimi i stále populárnější Jo Nesbø.
 

Sylvester Stallone se již po páté vrací ve své legendární roli válečného veterána Johna Ramba na plátna českých kin. Završení životního příběhu jedné nesmrtelné postavy je dojemné, brutální, ale především velmi lidské. Patříte-li mezi fanoušky žánru, do kina určitě neváhejte dorazit.