Kdo? Vlastimil Brodský, který se narodil právě 15. prosince roku 1920. V životě měl celkem jasno - chtěl studovat tanec. Dokonce žil i v domnění, že se k jeho studiu přihlásil. Překvapené zjištění, že se stal tento introvert adeptem studia hereckého, přehlušil propuknuvší talent, dřímající kdesi pod slupkou nenápadného chlapce.

Tréninky sebeobrany jsou mezi lidmi čím dál více oblíbenější. Motivace těch, kteří se do kurzů přihlásili, se přitom různí. Herečky filmu Když prší slzy Aneta Kernová a Hana Drozdová si tréninky poprvé vyzkoušely právě v rámci natáčení tohoto filmu. A obě se rozhodly, že budou ve výuce pokračovat. Zásadní podíl na jejich zájmu měl trénink s Jindřichem Čandou, partnerem zpěvačky Michaely Noskové.

Ve dnech 11.- 13.12. 2020 proběhl již čtvrtý ročník festivalu Book the Film. Letos ze zištných důvodů musel festival vyletět na virtuálních křídlech online streamování. Organizátorka, Jaroslava Dvorská, se postarala také o dramaturgii a záštitu opět převzala Městská knihovna hlavního města Prahy. Letošní upoutávka se inspirovala příběhem Krásky a zvířete, interně nazváno Kráska a Zombie… uznejte sami (viz odkaz na konci článku).

Se třemi nominacemi šel před devíti lety do soutěže o Oscara film JEDEN MUSÍ Z KOLA VEN. Přestože sošku nezískal ani znamenitý Gary Oldman za herecký výkon, nebyla udělena za adaptovaný scénář a s nepořízenou odešel i zkušený Alberto Iglesias se svým hudebním doprovodem, neznamená to vůbec, že film se nepovedl. Ve svém žánru špionážního dramatu je stále na předním místě a setkal se jak s přízní kritiky, tak i s diváckým ohlasem.
 

Není pochyb o tom, že film, pokud je velkolepou podívanou, snáze přitáhne diváky. Tuto podmínku splňuje film režiséra Andy Tennanta ANNA A KRÁL, který se právě v předvánočním čase opakovaně dostává na televizní obrazovku. Jde již o třetí zpracování autentických deníků Anny Leonowensové a dotýká se skutečných událostí ze siamského království v druhé polovině devatenáctého století.

Ačkoli lidé raději sledují komedie, v životě lidském je mnoho témat, na která je třeba poukazovat. Jedním z nich je násilí ve vztahu. A je celkem jedno, jestli jde o násilí na ženě nebo muži. I když... Ženu ani květinou neuhodíš! Protože smutných případů domácího násilí má kolem sebe i režisérka Michaela Semela docela dost, rozhodla se /na jejich základě/ napsat scénář a posléze natočit na toto téma film.

Kdo si přečte, že film VÍTĚZOVÉ A PORAŽENÍ je o sportu, navíc o sportu u nás nepříliš známém a oblíbeném, neměl by přepínat na jiný televizní kanál. Film známého režiséra Olivera Stonea totiž není jen o sportu – drama z tohoto prostředí může být i paralelou vztahů v reálném životě. Ve sportu musí někdo prohrát, aby mohl jiný vyhrát (pokud nepřijmene remisu, což mnohdy možné není). V životě je to složitější, nikdy není úplně jasný vítěz a poražený, ale metody boje o dominanci jsou však mnohdy tvrdší a zákeřnější než ve sportu „chlapů proti chlapům“.
 

Skutečně si myslíte, že máte soukromí? Své místo, kde máte své tajnosti, kde vás nikdo nemůže vidět, ani slyšet vaše hovory? Skutečně si myslíte, že nikdo nemůže vysledovat, kde se skutečně v současné době nacházíte, co děláte či s kým právě hovoříte? Nebuďte naivní, to, co ještě před nějakými třiceti čtyřiceti lety budilo oprávněnou hrůzu v tehdejších čtenářích sci-fi, je dávno skutečností, o níž netušíte. Vyspělá technika dokáže téměř nemožné a schovat se před ní není kam ani jak.

Zdálo se, že láska může setřít veškeré rozdíly. To by ale nesměla zasahovat drsná doba a politika. Robert Redford a Barbra Streisandová v milostném, politickém a nostalgickém příběhu TAKOVÍ JSME BYLI.

Když 30. března roku 1993 přicházeli členové filmového štábu Vrány, dnes již kultovního gothického snímku, do práce, nikdo z nich netušil, že nadcházející noc poznamená jejich životy navždy. Do konce natáčení chybělo pouhých osm dní. Osm dní, které dělily představitele hlavní role, mladého herce Brandona Lee, od splnění jeho snu - průlomu v jeho dosavadní kariéře. Čtrnáct dní mu pak scházelo do vytoužené svatby s ženou, kterou hluboce miloval. Nic z toho se však nikdy nestalo. A je to právě čas Dušiček, či, chcete-li Halloweenu, kdy si fanoušci Vrány po celém světě připomínají nejenom Vránu, ale také tohoto, v mnohém inspirativního, muže...

 „Nikdy by mě nenapadlo, že budu točit film z období 2. světové války,“ přiznal režisér Milan Cieslar. Ovšem scénář zkušeného Vladimíra Körnera považoval za „nesmírně dramatický materiál“ a přiznává, že v něm ihned po přečtení rezonoval. „. Je to velké téma zrodu života, smrti a to mne přitahuje bez ohledu na to, zda jde o látku současnou či historickou... Zároveň tato látka obsahuje svár jedince a totalitní společnosti, téma vzpoury - zdálo se mi, že se mohu dotknout něčeho, co má velký lidský rozměr.“

Eastwick je maloměsto v Nové Anglii. Ovdovělá sochařka Alexandra Medfordová, rozvedená učitelka hudby Jane Spoffordová a manželem opuštěná novinářka se šesti dětmi Sukie Ridgemontová náhodou objeví své mimořádné schopnosti. Filmový přepis stejnojmenného románu Johna Updika, v níž se autor zamýšlel nad vztahem mezi oběma pohlavími prostřednictvím trojice excentricky vychýlených žen.

Slovensko-česko-rumunsko-irské drama Služebníci a švédská ztřeštěná komedie Volej mámu! se staly vítězi 27. ročníku MFF Praha – Febiofest. Služebníci ovládli Hlavní soutěž, kterou letos poprvé posuzovala odborná porota, Volej mámu! vybrala divácká porota. Z Amnesty International Febiofest Award se těší tvůrci íránsko-českého dramatu Syn-Matka, jenž íránská kina nesmějí promítat. Ocenění byla předána ve čtvrtek večer na slavnostním zakončení. Zakončovacím snímkem se stala francouzská novinka japonského režiséra Hirokazu Kore-edy Pravda.