Detektiv John Hobbes pátrá po vrahovi, kterého už jednou potkal, kterého už jednou chytil a kterého už jednou zabil – takto uváděl distributor  před osmi lety film do českých kin. Už to naznačuje, že kriminální horor ANDĚL SMRTI nemá klasického vraha, ale jak už říká titul „anděla smrti.“ Proto nestačí jednoho vraha popravit. Stejné skutky se opakují podle shodného scénáře a filadelfským detektivům je jasné, že tady někdo buď kopíruje předchozí případy nebo jde pořád o jednoho vraha, byť už mrtvého. 

Mnoho svébytných umělců pocítilo na své kůži nesvobodu minulého režimu. Asi prvním byl Alfréd Radok (1914-1976), umělec, jehož práce spočívala především v divadle (několikrát byl ředitelem Národního divadla, poté proslul v Městských divadlech pražských a jako režisér a spolutvůrce Laterny magiky). Zarputilý hledač pravdy, nesmlouvavý kritik podlostí, lží a lidského ponížení a zároveň umělec, neváhající jít novými cestami a využívající netradičních metod – to byl Alfréd Radok. Po dvacetiletém donkichotském boji s mocnými nevydržel a roku 1968 s rodinou emigroval. 

Jsou filmy příjemné, určené k pobavení a rozptýlení. Pak je druhá strana filmů – takové, které varují, šokují, ukazují odvrácenou tvář života. Nejsou příjemné a dobře se po jejich zhlédnutí neusíná. Ale jsou nutné a většinou mnohem pravdivější než ty oddechové. Mezi takové tituly, které se dotýkají podstatného problému jak dnešní Afriky tak diktátorských režimů vůbec patří film režiséra Kevina Macdonalda POSLEDNÍ SKOTSKÝ KRÁL.

„Skutečná síla nevychází z nenávisti, ale z pravdy.“
Přesně čtyřiceti let se letos dožil postmoderní newyorský prozaik, scenárista a filmový producent Seth Grahame-Smith, vlastním jménem Seth Greenberg; muž s pozoruhodnou budoucností, jak aspoň očekávám. - To prostřední „Grahame“ získal kdys na počest skotského autora už dnes klasické dětské knížky Vítr ve vrbách (1908), česky po léta známé jako Žabákova dobrodružství; nicméně oba Sethovy bestsellery Pýcha, předsudek a zombie (2008) a Abraham Lincoln, lovec upírů (2010) by asi čtenáře pastorálních příhod několika zvířátek vegetujících v oblasti poklidné řeky... šokovaly.

Woody Allen a Diane Keatonová v nejlepší formě. Konverzační komedie známého komika a režiséra stále baví a je možno ji hrát stále znovu (televize se k ní po několikáté vrací a v kinech se hrála před šesti lety dík Asociaci českých filmových klubů). Prostě některá klasika nestárne, ale (jako víno) zraje. 

Tvůrce knížky o Karlíkovi a továrně na čokoládu Roald Dahl se by 13. září 2016 dožil sta let. Jiný jeho bestseller The BFG (1982), přeložený do více než čtyřiceti řečí, v naší zemi vyšel poprvé roku 1998 (Hynek) a už tenkrát v brilantním překladu Jana Jařaba, i když jenom pod názvem Obr. Tak to stojí v tiráži, ale nebudeme hnidopichy, na obálce již tehdy stálo „Moc hodný OBR“. Tu obálku přitom nakreslila Eva Vogelová, část jiné jejíž ilustrace vidíte.

Protože mne samotného zajímalo, jak se s touhle poměrně nesnadnou předlohou tvůrci popasují, hozené rukavici jsem neodolal. Popravdě řečeno, moc to nezvládli, a navzdory hodnocení na ČSFD se pokusím vysvětlit, proč si myslím, že je i tohle zpracování špatné.

         Filmová verze stejnojmenného literárního díla z poloviny 19. století, v němž se spisovatel William Makepeace Thackeray (1811-1863) s ironickým nádechem podíval na společenský vzestup dívky z chudých poměrů, která se díky své inteligenci a dravé bezohlednosti dokáže vyšvihnout na společenském žebříčku. Kniha patřila k nejznámějším anglosaským knihám devatenáctého století.

29. srpna 2016 nás opustil filmový komik Gene Wilder (*11. června 1935), kterého si mnozí příslušníci mé generace oblíbili prostřednictvím filmové komedie Stříbrný blesk (1976, režie Arthur Hiller). Ta určitě má i mouchy, uznávám. Ale zrovna mně to vykládejte! Zhlédl jsem ji totiž v tom pravém věku, nikdy nezapomenu, nakolik mě pohltila, a neuměl bych proto zaujmout odstup a být v jejím případě objektivně kritický. Wildera v tom filmu navíc výtečně doplňují hezká Jill Clayburghová (https://www.youtube.com/watch?v=etP0iMkLvfg) a černošský herec Richard Pryor a zamlouvá se mi nejvíc to, jak oba hlavní mužští hrdinové opakovaně vypadávají z titulního expresu, který však pokaždé zase dohoní. Je to neuvěřitelné, nicméně stává se to skutkem!
Dost ale tirád, film si třeba pustíte. Krátce se vraťme do komediantova mládí.

Film AGORA se pokouší atraktivním způsobem přiblížit život ve starověku. Je výletem do starověkého Egypta konce 4. století, do mýtického města Alexandrie za událostmi, které vedly k dramatickému zničení nejvýznamnější knihovny té doby. Knihovny, která je dodnes symbolem moudrosti a vzdělanosti antického světa i jeho postupného zániku.

Poněkud nevýrazný a možná i odrazující titul dal před více než dvaceti lety režisér Karel Kachyňa svému původně televiznímu filmu. Pod ním se však skrývá jedna z nejsilnějších emotivních výpovědí, jakých je v naší (a nejen v naší) kinematografii poskrovnu

Po dlouhé době opět mimořádně kvalitní film na obrazovce. Můžete si vychutnat přebujelou fantazii mága světového filmu Federica Felliniho. Jako všechny jeho filmy i MĚSTO ŽEN překypuje nápady, srší z něho kritické ostny, ale najdete v něm i poetické prožitky a lidské pochopení. Svým zaměřením však přeci jen trochu překvapí.

Je to dobrý pocit, být ten zlý, je to cool a je to zatraceně sexy – svatouškům odzvonilo, teď přichází Suicide Squad! Dejte dohromady tým těch nejnebezpečnějších superzločinců na celém světě, kteří si právě kroutí své tresty za všemožné brutality nebo ohavnosti, vyzbrojte je tím nejefektivnějším arzenálem, který má vláda k dispozici, a pošlete je porazit záhadnou nepřemožitelnou entitu! Zvládnou to? Nebo se ti blázni pozabíjí třeba mezi sebou?