Velkofilm založený na skutečné události z dob druhé světové války. Vyprávění plné pyrotechnických efektů paralelně sleduje jak postup americké tak německé armády a libuje si v atraktivních soubojových výjevech. Navíc jeho natáčení málem vyvolalo další válečný střet...

Když se sejdou dvě umění – filmové a kulinářské a když jsou u toho taková jména jako Meryl Streepová, Amy Adamsová  a režisérka Nora Ephronová, pak je jasné, že výsledek musí potěšit emoce i polaskat chuťové buňky. Tím spíše, že jde životopisné, lehce romantické drama o dvou Juliích, které skutečně žily a zcela propadly kouzlu vaření.

Během jedné vyučovací hodiny v americké škole, kde se probíralo téma nacionálního socialismu položil jeden z jeho studentů otázku, kterou nebyl učitel schopen zodpovědět. „Jak mohli Němci tvrdit, že nic nevěděli o zkáze Židů, ani o koncentračních táborech? A jak to, že tak slepě podporovali Hitlera?" Učitel se rozhodl učinit pokus a jeho výsledek šokoval...

Jeden z nejúspěšnějších filmů posledních let. Hlavním hrdinou je pes Gump, po němž byl snímek pojmenován. A jako správná hvězda má i Gump svůj kalendář, který pokřtila například Marta Kubišová. Nejen ona pózovala F.A. Brabcovi, který charitativní kousek nafotil. 

Když měli v jednom průzkumu studenti jmenovat deset nejvýznamnějších světových spisovatelů nebyl to pro ně problém. Trochu horší to bylo u světových malířů a velmi špatné u světových filmařů. Literatura i výtvarné umění se ve školách učí a v knihovnách je možno najít vše potřebné. K filmovým dílům, hlavně z historie, je mnohdy nemožné se dostat, protože kina hrají jen novinky a na DVD není zdaleka vše. Jedno je pozoruhodné – téměř ve všech odpovědích mezi nejlepšími režiséry se objevovalo jméno Ingmara Bergmana.

Film podle skutečných událostí z konce třicátých a začátku čtyřicátých let minulého století. Cesta rakouského horolezce přes zajatecký tábor až do Lhasy a hlavně k vlastnímu poznání a probuzení.

Vládne-li špatná doba, neznamená to ještě, že se dějí špatné věci na všech frontách. Či se na věc musíme dívat minimálně tak, že mezi tím vším brakem lze nalézti i opravdové skvosty. Přesně tak to platí i v branži filmové…

Komu z mladých dnes něco řekne jméno slovenského režiséra Štefana Uhra (1930-1993)? I ti starší často zapomínají. Horem dolem skloňujeme „česká nová vlna“, ale jaksi jsme už zapomněli, že filmům Chytilové, Formana, Jireše a dalších cosi v československé kinematografii předcházelo. Odborníci mluví hlavně o dvou filmech, jejichž poetika a nový způsob vyjadřování ukázaly filmu novou cestu – Vláčilově HOLUBICI  a Uhrově SLNKU V SIETI. 

Od 16. do 19. listopadu otevře Festival Animánie už po sedmnácté své brány všem, kteří si oblíbili kouzlo animovaných filmů. Hlavní osou festivalu je mezinárodní soutěž dětí a mladých tvůrců do 26 let, návštěvníky čekají projekce celovečerních animovaných novinek i skvosty z archivů, besedy a setkání s filmaři či workshopy. Centrem festivalu bude tradičně plzeňské Moving Station.
 

Znavený herec na konci svého života a sil a jeho oddaný sluha garderobiér - tahle dvojka může pro nezasvěcené působit nepříliš přitažlivě. Leč pravý opak je pravdou - jde o jedno z nejzajímavějších lidských dramat, jaké můžete v současnosti na televizní obrazovce spatřit.

Známe to všichni. Najednou máme pocit, že jsme na konci sil, že problémy, které se nahromadily, jsou nad naše síly. Tisíce maličkostí najednou narůstá do bludného monstra a přinutí nás vybouchnout. Nezadržitelně, nekriticky, neplánovaně a hlavně rozumem nekontrolovatelně. Klidný, vyrovnaný člověk se rázem stane zuřivcem, který kolem sebe šíří nenávist a zlobu. 

Vídeň začátek 20. století. Slavný iluzionista Eisenheim (Edward Norton), jehož vystoupením tleská celá Vídeň, má být na rozkaz korunního prince Leopolda na jevišti zatčen. Policejní inspektor Uhl, fascinovaný představením, však musí jen bezmocně přihlížet, jak se muž na jevišti doslova rozplyne...
 

Neužitečnost, zlo, nevšímavost, osamocení a láska. Jak nejlépe pochopit tyto civilizační choroby? Podívejte se na film TOKIO!