Je telepatie dar nebo prokletí? To je jedna ze základních otázek nového románu Dana Simmonse, proslaveného bestsellery jako HYPERION, TERROR či PÁTÉ SRDCE. Nepochybně jde o lákadlo pro všechny milovníky tajemných odstínů lidské psychiky, ale román však přináší mnohem víc. Jen málokterý autor je tak fundovaný, aby se mohl pustit do úvah o chování jaderných částic a postupně dovést čtenáře až k úvahám o smrtelnosti a na druhé straně vzniku života.
 

Nedávno zesnulá Ursula Kroeber Le Guinová (*1929) byla nejvýznamnější žijící ženskou autorkou žánru fantasy. Shodou okolností se moment její smrti (22. 1. 2018) kryje s prvním českým překladem svazku Ursuliných projevů a esejů Proč číst fantasy (1979 a 2009, česky 2019). Kniha shrnula devět přednášek a statí z let 1973-2009, nicméně úvodní text Proč se Američané bojí draků (prosloven byl roku 1973 a tiskem prvně zveřejněn roku 1974) není v původním vydání originálu knihy Cheek by Jowl (2009), ale pochází již z chronologicky druhé sbírky Ursuliných esejů Jazyk noci (1979). „Dračí“ stať přitom je zde po právu, neboť bývá často citována a je obhajobou síly představivosti v literatuře.

Ivo Fencl (*16. 4. 1964) dokončil a vydal okolo dvaceti knih a řada jeho děl zůstává nedokončených; na některých spolupracuje se spisovatelkou Radmilou Irrlacherovou. Je také spoluautorem několika desítek publikací, často antologií a sborníků. Uveřejnil řadu povídek, básně a bezpočet článků (zřejmě několik tisíc), jejichž tématem bývají nejčastěji knihy a životy jiných autorů. Více údajů o autorovi poskytuje Wikipedie, na níž je rovněž samostatné heslo o Fenclově nejsvébytnějším románu Smíš zůstat mrtev. Věnujme se ale jenom jeho nejnovějším, takže i nejdostupnějším knihám, které lze rovněž prostě získat prostřednictvím autorova e-mailu Ivo.Fencl@iol.cz.

Kouzlu těchto kamarádek na život a na smrt (a to doslova) nemáte šanci uniknout!

Miloš Dvorský píše ve třetím vydání své knihy Mýtus zvaný Stínadla i o některých Foglarových inspiracích. Pár jsem jich také já zohlednil v knize Fenomén Foglar (2007) editované Ivem Jiráskem a konkrétně se jedná o vlivy Ludvíka Součka a André Laurieho. Podrobněji se o všem dočtete na stránkách 31-34 Dvorského knihy a klíčovou je zřejmě sekvence na konci románu Dědic Robinsonův. Je předobrazem nalezení Maxmiliána Drápa? Kdož ví, ale během posledního desetiletí jsem udělal další drobný objev a jím koriguji původní studii. Divím se jen, že s tím dávno nepřišel nikdo jiný.

Do útrob Nového německého divadla v roce 1913 zavede čtenáře nová původní česká detektivka STRACH ZA OPONOU. Pachatele tajemných událostí v divadle a posléze i vraždu odhaluje jeden z nejoriginálnějších a nejvýstřednějších vyšetřovatelů Eliáš Sattler. Jak říká nakladatelství Mystery Press „Sherlock Holmes má brilantní mozek, Eliáš Sattler navíc dokonalý čich.“

 

Od roku 2016 vycházel v novém vydání známý komiks Lucie Lomové o myškách Anče a Pepíkovi a loni došlo i na pátý, závěrečný svazek. Ten už sice obsahuje jen deset příběhů, nicméně finální Studnou do pohádky je pětidílný a má třicet stránek. Představuje tak jakési „souměrně umístěné závaží“ proti takřka stejně dlouhé epizodě Anča a Pepík na stopě (32 stran), kterou byl kdysi zahajován svazek první.

Už třetí vydání utajených zákoutí Prahy přináší nakladatelství Čas. Autoři Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý. Tentokrát vás zavedou na vznešená místa Prahy – třeba Bertramky, objeví i zákoutí hraniční – &Seberov či Hrnčíře.
 

Když jsem poprvé objevila knihy o přírodě vydané nakladatelstvím Kazda, byla jsem nadšená. A dnes, kdy už je čtu celkem pravidelně, jsem nadšená pořád stejně. Žádný titul mě zatím nezklamal, naopak. Vždy se dozvím něco nového, vždy jsem fascinovaná úžasnou přírodní moudrostí. Jeden z novějších titulů se jmenuje Tajná síť přírody a její autor, Petr Wohlleben, nám v něm popisuje propojenost každého ekosystému. Velmi rychle pochopíme, že tajná síť přírody je především neuvěřitelně flexibilní a úžasně geniální. Snaží se za každou cenu zajistit rovnováhu, kterou bohužel neustále narušujeme my, lidé.

Představte si jaro 1910 a velkého, moudrého Sherlocka Holmese (IQ není známo, avšak dozajista je na výši). Podle knihy, kterou právě čteme, však tento pro mnohé jeho fanoušky nesmrtelný génius není už mezi živými. Tiše odešel na věčnost před sedmi lety. Sklapl podpatky, nicméně spisovateli Leonardu Goldbergovi (autorovi knížky Dcera Sherlocka Holmese) to vadí jen trochu. Ví, jak „problém“ řešit, a vyprávět o novém případu nechá dvaatřicetiletého syna doktora Watsona, který pracuje v patologickém ústavu pověstné nemocnice Svatého Bartoloměje. Tedy tamtéž, kde se jeho tatínek kdysi seznámil s Holmesem. Co víc, i syn žije v Baker Street, 221B.

Někdy je to trochu záhada...

„Ten je prý hrozně chytrej,“ upozornil mě roku 1989 kolega Václav Tyller, když jsme přes obrazovku hleděli na skupinu nových českých politiků. Ale vedle Miroslava Macka tenkrát stál pan Čermák a nic proti němu, ale ono vysoké IQ jsem omylem přisoudil jemu.

Dnes už naopak nepochybuji, že Samomluvy Miroslava Macka psal muž inteligentní, prozíravý i samorostlý. Do rukou se mi dostaly náhodou, čtou se však dobře. Také z toho důvodu, že autor umí dávkovat historky a je uměřený. Dokonale chápe, co vynechat. Kniha není jen autobiografií, ta přesto zabírá 140 stran. Následuje výbor z literárního díla: 120 stran fejetonů, próz, veršů a překladů.

Klára Gočárová (*20. listopadu 1962 v Praze) z Čerčan absolvovala FFUK a je matkou čtyř ratolestí vdanou za režiséra Jaroslava Hanuše. Učí jazyky. Pod titulem Voslí můstky napsala obsáhlou knihu sestávající ze tří vzpomínkových próz Slon, který se směje, Paní Polívková a Voslí můstky. Jde o úpravu dvou starších jejích „vánočních knížek“; už roku 2014 totiž Klářini blízcí pod stromek obdrželi stostránkového Slona, a sotva jej dopsala, uvědomila si, kolik „neuvěřitelných lidí a příběhů zůstalo ještě nezmíněno“, i vzniklo cca 150 stran Paní Polívkové. „Hned“ po Vánocích 2015 se situace opakovala a vznikly Voslí můstky,“ říká autorka.