Pokud jste si oblíbili severský kraj na Aljašce a jeho svéráznou ženu Kate Shugakovou v nedávno vydaném románu CHLADNÝ DEN PRO VRAŽDU (http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=16660) pak pro vás nakladatelství Mystery Press připravilo další ukázku z dnes již rozsáhlé detektivní série Dany Stabenow s Kate Shugakovou jako hlavní vyšetřovatelkou DEVÁTÁ OBĚŤ.
 

Narodila se v ráji, který měla chránit. Do cesty jí však vstoupila smrt. Ani ta jí nezabránila v zoufalém činu, který by mohl její zem nakonec zachránit. 

Roztomilé leporelo s příjemnými, jednoduchými verši a povídání o zvířátkách, která se chystají ke spánku. Knížečku vhodnou k listování právě před usnutím připravilo pro naše nejmenší nakladatelství Kazda a troufám si říct, že se velmi povedla.

Momentálně vchází do kin český film se vznešeným názvem Poslední aristokratka. Nezasvěcení zajásají. Konečně nějaký ten pořádný životopisný kousek, který bude dojímat citové buňky diváka. 
Ti, kteří znají knihu Evžena Bočka ale ví, že přichází ranec zábavy a slzy smíchu.
Film, který jsem doposud neviděla, ponecháme tentokrát stranou a zkusíme nahlédnout do knihy o rodině hraběte Kosty z Kostky.

Pod našima nohama, pod zemí se skrývají mocné zdroje energie. Lidé se s nimi setkávali odjakživa a na místech kladné energie stavěli své stavby. Dnes je o tom mnoho knih. Citliví lidé zemskou (magnetickou, geofyzikální) energii podvědomě vnímají, psychotronici její projevy (místa výskytu, linie) dokáží určit. Kristýna Sněgoňová však zapojila fantazii a vymyslela si jiná, fantastická ZŘÍDLA v Brně jako pečlivě ukryté zásobníky mocné energie, na něž se ten, kdo má příslušné schopnosti dokáže napojit.
 

Je lepší znát odpovědi na všechny otázky minulosti, nebo raději žít s neodhalenou pravdou?

Hledání - nejen románu a nejen milostného. Jan Němec šest let po vydání mimořádně úspěšného románu o životě provorepublikového fotografa Františka Drtikola přichází s novinkou, kterou nejen zaujme a oslní, ale mnohé možná přivede do rozpaků. Těch „možností“ které v knize o více než čtyřech stech stranách zkoumá je totiž několikanásobně více a autor k tomu užívá nejrůznější metody. Složitě koncipovaný román vypadá na první pohled složitě, při začtení naleznete logiku a po dokončení ho můžete považovat za takřka geniální...
 

Brána do úžasného světa plného prapodivných tvorů a neuvěřitelných událostí se otevírá…

Hledání lásky a štěstí pro ni není snadné, přesto se nevzdává a osud je k ní milosrdný.

Historička a genealožka &Stěpánka Michorowská se dostává ke starým dopisům a deníkům, které působivě vykreslují osudy hned několika členů jedné rodiny. Z těchto písemností sestaví příběh, mapující druhou polovinu dvacátého století, viděný převážně očima Karly Bukůvkové. Tato pozoruhodná žena se narodila v roce 1936 do továrnické rodiny a velkou část svého života byla nucena prožít ve společenské atmosféře, která jí pohrdala. Přesto neztratila svůj optimistický pohled na svět a našla způsob, jak svůj život nepromarnit a prožít jej naplno.
 

Nový román Renaty Šindelářové s mystickými prvky o tom, že i když se někdy zdá, že vše už je ztraceno, pořád nám zbývá naděje.

Hlavními hrdiny jsou rodiče ztracené Sofinky, její kamarád Leo se svou matkou a psycholog Robert. Malý Leo má buď obrovskou fantazii, nebo skutečně ovládá telepatii a komunikuje s bytostmi, jimž říká andělé. Každopádně vyrůstá v netradičním prostředí, je vychováván matkou, která o sobě prohlašuje, že hovoří s mrtvými. Naštěstí má rodina přítele Roberta - psychologa, který nikoho nesoudí, jen pozoruje.

Podaří se ale zachránit Sofinku? Leo do vyšetřování přispívá zajímavými typy. Zdá se, že opravdu vidí své kamarádce do hlavy. Ne všechny jeho vize se ovšem dají vysvětlit jednoznačně, a tak to je pořád hledání a domýšlení, které rodiče snad kousek po kousku posunuje blíž k Sofinčině nalezení.

Kniha, která české děti kdysi minula...

Noční můry z temnot (česky 2019) je krátká kniha komentářů a 25 často jednostránkových příběhů plus čtyř říkadel. Autor Alvin Schwartz (1927-1992) zaznamenal hlavně anglosaský folklór (říkadla, slovní hříčky, hrůzyplná vyprávění, legendy) a připojil i dvě pokračování. Tvrdí, že děcka jeho časů chroupala praženou kukuřici a scházela se vždy u někoho doma, kde se překonávala v tom, kdo koho víc vyleká. Ony horory však jsou objektem zájmu etnologů a i Schwartzovi „bodly“ postřehy Kennetha Goldsteina z Pensylvánské univerzity či Edwarda Ivese z University of Maine. Čerpal i ze sbírek a článků knihovníků těch institucí.

Hektický život plný stresu se stal v posledních několika desetiletích normou, a tak není divu, že také knih - rádců, zabývajících se právě touto problematikou přibývá na pultech knihkupectví jako hub po dešti. V čem je tedy novinka brněnské Joty oproti konkurenci jiná?

Hodíte kostkou, sledujete, jak padá, a uvědomujete si, že tohle není normální kostka. Svádíte to na smůlu, ale přitom jste celou dobu věděli, že se to musí stát. Přinesli jste si to s sebou do herny. Celý stůl to cítil z vašeho dechu. Od začátku vám z kapsy čouhá Žid. Přilepil se vám ke klopě; a už když házíte, víte, že padne sedmička – jediná věc, která najde způsob, jak vám ublížit. Padne na stůl. Zírá vám do očí, zázračná a ohavná, a vy se odvrátíte se sedmičkou zahryzlou do prsou.
Markus Zusak, Zlodějka knih

Kdo tuhle knihu nečetl, okradl především sám sebe.