Zimní měsíce přejí knihám, Vánoce jakbysmet. Většinou Ježíšek nezapomene přinést nějaký ten literární "kousek" a my se v krátkých dnech a dlouhých večerech noříme do příběhů, které nám tím byly nabídnuty. Radujeme se, smutníme, netrpělivě čekáme na rozuzlení zápletky.
Ač se pod stromečkem kniha Shelley Read neobjevila, přišla ke mně mnohem dříve, tak dlouhé večery mě přiměly opět číst a sáhnout po tomto titulu od nakladatelství Jota.
Po několik dní se tak stal mojí součástí příběh mladé Victorie a já sledovala proud jejího vyprávění s vůní broskví, ale i Colorado v mnoha ročních obdobích. 

Tímhle to končí?
Tímhle to všechno teprve začíná...

Zimní příběh o nevěře, zklamání, druhých šancích a naději. Příběh o hledání sebe sama, o lásce, přátelství, kráse anglického venkova, bičujícím větru, dešti a jedné zaprášené kavárně. Příběh o jednom mrzutém čtyřicátníkovi a jedné ženě, která v sobě konečně našla sílu vzdorovat osudu.

Nový román Renaty Šindelářové se odehrává v Krušných horách a sama autorka tvrdí, že je to její srdcovka. Stejně jako hrdinka příběhu totiž miluje přírodu a samozřejmě právě Krušné hory. Spisovatelka od dětství žije na jejich úpatí, celý její život i rodokmen je jimi ovlivněn. "Spousta mých předků pochází ze zaniklých krušnohorských a podkrušnohorských vesnic," tvrdí. Hory si zamilovala i pro jejich nespoutanost a bolavou historii.

...někteří lidé zůstanou sami bez ohledu na to, jak dobré mají srdce nebo kolik mají lásky na rozdávání...

Slzy jsou sem tam třeba, ale plýtvat vodou se nemá...

Pan Bůh nás nemiluje. Jen člověk může milovat...

...jednoho dne Fynn potká Annu... dívku, která nikdy nevyroste...

V tomto svém románu rozplétá psychologicky věrnou studii vztahu dvou dříve nerozlučných sester, které na tři roky rozdělí Lilianiny studie na vysoké škole a tragická smrt jejich rodičů. 
 

Milovat můžeme zcela, i když zcela nerozumíme...

Každý z nás aspoň jednou v životě někoho miloval...

V každé ženě se skrývá rebelka, bohyně nebo jiný typ ženy, která potřebuje žít. Ne nadarmo tyto archeptypy máme, často v nich je návod na to, abychom cítili vůli žít a měli úspěch. To platí pro ženy i pro muže. Kalendář je pak přímo pro ženy dobrou startovní pozicí, a pokud po něm pokukujete, patrně velmi potřebujete posílit tuhle silnou stránku sebe samé! A já si celou hru s kalendářem doplnila kartami!

Srdce se zlomí mnohem snáz než ty nejslabší vodíkové vazby...

Jaký smysl má záchrana jednoho člověka v situaci, kdy tisíc jiných zemře?