Mnoho autorů napadne při psaní nějaké dosud neexistující slovo. Dobrovský s Jungmannem by zřejmě měli radost, dnešní čtenáři už ovšem ne. Pokud novotvary budete používat v knize, čtenáře to bude štvát, bude ho to rušit, protože přemýšlení nad významem slova vždy odvede pozornost od příběhu. Musíte mít k použití takového slova skutečně důvod, např. hlavní postava bude pravidelně říkat nesmyslná, nová spojení. Nebo píšete sci-fi, fantasy či pohádku a nové spojení je název planety, mystické osoby či čehokoliv jiného, co jste zplodili ve své mysli.

Po dlouhé pauze opět další cvičení tvůrčího psaní. Tentokrát jde hlavně o odstranění typické autorské chyby, že všechny postavy mluví stejně (tedy jako autor). A jedním z možných způsobů, jak nešvar odstranit, je použít slang, pokud je to v příběhu jen trochu vhodné.

Po čtyřech ročnících soutěže Hledá se autor bestselleru je to jasné – vášeň pro čtení a psaní v Češích nijak neutichá, spíš naopak! Nakladatelé denně přijímají desítky rukopisů a rychlejší cestu, jak na sebe upozornit, zkouší v každoročních literárních kláních stovky talentů. Co je dělí na úspěšné a poražené? Začátečníky a hotové spisovatele? Využitá šance. Mnoho prvotin s geniálním námětem pošlape uspěchaný závěr s chabou pointou.

První poprázdninový díl Deseti na jednoho zpovídá stálici české fantasy scény, Petru "Alraune" Neomillnerovou. Prozradí vám, že jedna kniha nic neznamená, i to, že dlouhý román je hrobem většiny začínajících autorů...

První román mu vyšel již v roce 2004. Recenze na některé další - například Daemonicu - jste si mohli přečíst i zde, na Rozhledně. Martin Darion Antonín není na literární scéně žádným nováčkem. Jaké byly jeho největší překážky?

Miluje skvělé jídlo, historický šerm a samozřejmě kvalitní literaturu - od Briana Aldisse, autora Non-stopu, až po Michaila Bulgakova. Jeho povídky jste si mohli přečíst v nejednom sborníku. Teď ke svým literárním úspěchům konečně přidal i vydatnou knihu. Co dělalo Tomáši Bandžuchovi při psaní největší problémy?

V historii zběhlý spisovatel Míla Linc má své pevné jméno v povídkové tvrobě. Od té se odrazil a přešel na samostatné knihy. Žánr? Fantasy v hávu středověku. V dnešním díle Deset na jednoho nám prozradí, že spisovatelé jsou v podstatě masochisté a že první román nepatří k vydavateli, ale do koše...

Ve druhém díle naší nové rubriky jsme položili deset otázek šéfredaktorovi časopisu ABC, který vydal sci-fi knihu G2R. Každý měsíc vám přineseme dalšího autora a jeho odpovědi na stejné otázky. Schválně je zkuste porovnat. Ukáží vám cestu, jak brzy na pultech knihkupectví najít vlastní dílo!

V nové rubrice Miniškoly vám každý měsíc představíme jednoho autora a počastujeme jej vždy deseti stejnými otázkami. Proč to? Muži i ženy, jejichž knížky již leží na pultech knihkupectví, vám poradí, co dělat s vlastním rukopisem a kam až mohou utéct vaše literární postavy.

Každý rozbor situace v marketingu začíná ujasněním základních styčných bodů. Mezi ně patří s jednou z nejvyšších priorit také cílová skupina. Nejinak tomu je i v otázkách zavedení mediální výchovy do škol. Názory na to, odkdy dokdy (respektive v kterém věku) tento nový předmět přinese žákům nejvíce užitku, se různí.

V minulém díle jsme rekonstruovali báseň. Pro práci s textem musíme dobře chápat jeho strukturu, jeho posloupnost. Proto je dobrým tréninkem tvůrčího psaní rekonstrukce textu.

Jednoduchou technikou, kterou pilujeme náš poetický jemnocit, je rekonstrukce básně. Rekonstrukce znamená vzít původní text a přepracovat jej (s různými podmínkami a se zohledněním obsahu textu, v našem případě obsahu básně).

Tato technika tvůrčího psaní je technikou výtvarně-literární, která tříbí autorův cit pro práci s textem.