Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je čtvrtek 29.6.2017, svátek má Petr a Pavel 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 497
Registrovaní čtenáři: 1754
Publikovaných článků: 12149
Komentářů: 10714


Měření



NEMIŘ NA MĚ TOU ZBRANÍ

01.04.2010   Stanislav Polauf   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

NEMIŘ NA MĚ TOU VĚCÍ nazval svoji knihu anglický spisovatel Kyril Bonfiglioli. Z obálky na čtenáře míři hlaveň pistole ale více než střely by se měl bát obsahu knihy. Ta je smrští cynického humoru, drsných situací a bizarních zápletek podpořených hláškami, které si budete určitě zapisovat.

Tuhle knihu směle doporučím všem škarohlídům a těm, kteří mají splín a jiné trampoty, či se jim vyvedl - jak se říká "den blbec." Máte-li k tomu ještě rádi detektivky drsné školy (třeba takového Dashiella Hammeta či Mickey Spillaneho) pak už budete úplně doma. NEMIŘ NA MĚ TOU VĚCÍ sice není detektivka, ale někde v pozadí se tam krčí otázka jak to bylo s ukradeným Goyovým plátnem z madridského Prada a co způsobí jedna vyděračská aféra. Když říkám krčí pak doslova protože Bonfigliolimu ani tak nejde o vlastní zápletku, ale je mistrem situací a dialogů. Stačí přečíst pár odstavců první kapitoly a hned vám je jasné, že tahle kniha se buď stane vaším miláčkem, nebo ji znechuceně odhodíte.

Už pojetí hlavního hrdiny je značně netradiční. Výstřední potomek jakési anglické šlechty, poživačný lenoch a jen tak mimochodem obchodník s obrazy hned na začátku sám sebe charakterizuje, že je v nejlepších letech, vzrůstu průměrného a váhy žel nadprůměrné. Kdysi prý býval fešák a dnes? Jak sám říká "Mám rád umění a peníze a sprosté vtipy a alkohol." A hned dodává jedno stylové poučení, jakých se na dalších stránkách nadějete přehršel: "Za studií na poměrně slušné druhořadé internátní škole jsem přišel na to, že ve rvačce může vyhrát celkem každý, pokud je připraven vrazit soupeři prst do oka."

Excentrického hrdinu Charlieho Mortdecaie poprvé poznáte v příjemném rozpoložení jak pálí v krbu drahé zlacené rámy z doby Ludvíka XVI. (vydávají zelený plamen) a navštíví ho někdejší nemilovaný spolužák - dnes drsný policista z jednotky tajného nasazení Martland. Na a pak už to frčí až do konce, což vám zabere tak jednu probdělou noc, protože od knihy se neodtrhnete. Že půjde o propašování slavného Goyova obrazu do USA pochopíte, že jsou ve hře ještě jakési fotografie dvou obcujících pánů také, ale, jak už jsem se zmínil, o to tak nějak moc nejde.
 
Spíše autora zajímají eskapády hlavního hrdiny a jeho sluhy - pardon - "osobní mlátičky" Jocka (hned vám naskočí v mysli podobný sluha.-rváč jménem Cato u inspektora Clouseaua v sérii RŮŽOVÝ PANTER - až na to, že Jock nepřepadá pána bez výstrahy a není asijské národnosti). Oba dva se nezdají a nedají. I když hned asi ve třetí kapitole je hrdinovi o život usilováno, neprůstřelný rek se vylíže s malou odřeninkou, stejně tak přežije brutální policejní výslech za pomoci proudu z baterie do různých citlivých tělních otvorů. Jock se o sebe postará sám a jen pohled na jeho urostlé tělo ničemy zažene. Ale i život komisaře Martlanda visí chvíli na vlásku resp. v Jockových rukách v okně nevímkolikátého patra umístěného přesně nad ostrými hroty plotu. Ale to Jock jen varuje...

Lidský život tady nemá příliš velkou cenu - ostatně parodie (a tou kniha nesporně je) to snese dobře. Stejně tak tu nehledejte nějakou tu morálku, "slušné chování" vynechte nebo zlo umocněte na druhou - jak chcete. Úsměvné peripetie se střídají s nervními až děsivými, ale vy víte, že to jako v televizním seriálu musí dobře dopadnout a otevřený konec do úzkých zahnaného hrdiny věští (a nerad bych se mýlil) určitě pokračování. Nedokázu si totiž představit, že by protřelého a na záludnosti života připraveného aristokrata čekala cesta do pekel, kde, jak se obává, nebude umění ani alkoholu...

Ale ani dost děravá zápletka ani úklady strojené všemi všem nevyváží tu nejsilnější stránku knihy - úvahy a způsob myšlení páně hrdinova. Tady si každý lovec hlášek přijde na své a poučení, jakých se čtenáři dostává si užijete nespočet. Víte třeba, že "K tomu, aby se člověk stal milionářem, potřebuje rozum, bezohlednost a být trochu cáklý," že "člověk, který ví, kolik má peněz, není bohatý" nebo třeba, že "říkat pravdu je metoda jak zmást protivníka?" Asi to byl těžký oříšek pro překladatelku románu Michalu Markovou ale zhostila se ho se ctí.

Pokud po přečtení knihy se budete zajímat o autora pak nakladatelství Paseka informacemi šetří a na obálce jen sděluje, že Kyril Bonfiglioli (1928-1985) je autorem pěti románů. Po studiích angličtiny na Oxfordské univerzitě působil jako obchodník s uměním, byl mj. zručným šermířem a "abstinentem ve všech směrech s výjimkou pití, jídla, tabáku a konverzace" a "těšil se lásce a obdivu všech, kteří ho znali jen povrchně." Pro čtenáře webmagazinu Rozhledna přidám ještě autorovu malou fotografii. Že mu čiší šibalství z očí? Co říkáte?

Nevím jestli k doporučení si knížku přečíst potřebujete více. A vy suchaři, kteří ji znechuceně odložíte (já tomu nevěřím), budete do smrti smrťoucí litovat, že jste odložili dílo, které vás mohlo z mrzoutství a sebestřednosti navždy vyléčit. A neříkejte, že jsem vám nedal tip...
 
Foto: paseka.cz, lemesque.com

****************************************
Kyril Bonfiglioli: NEMIŘ NA MĚ TOU ZBRANÍ
Paseka, Praha-Litomyšl, 2010,
z anglického originálu Don´t Point That Thing at Me přeložila Michala Marková


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.3011 s