Mladý iluzionista Harry Houdini v Torontu úspěšně předvede svůj trik zmizení, ve stejné době, kdy v blízké bance dojde k loupeži a strážce Joe Decker je zabit. Doktorka Ogdenová, několik policistů, včetně detektiva Murdocha a inspektora Brackenreida, v té době seděli mezi zvědavými diváky. Není divu, že Houdini je prvním podezřelým a rázem se ocitne pod policejní kontrolou. A inspektor Brackenreid je dokonce přesvědčen, že vraha již zná. Detektiv Murdoch ale nedokáže zcela ukrýt své pochybnosti nad tak jednoduchým a rychlým řešením. Jeho správná intuice se potvrdí, když se ukáže, že při pitvě krev mrtvého zčernala, jako by byl otráven...




Mága a mistra kouzel, Davida Copperfielda jistě netřeba představovat. Kdo by neznal jeho efektní zmizení Expresu, Sochy Svobody anebo další povedené kousky, létání nevyjímaje. Vzpomínka na jeho předchůdce ovšem s plynoucím časem pomalu upadá a to je rozhodně škoda. Už pro odvahu, s jakou Houdini bez možnosti moderních triků či technologií realizoval svá kouzla, především pak úniky, za něž jej posléze oslavoval celý svět, stojí jeho jméno připomínat. Se svou troškou do mlýna přichází také čtvrtá epizoda druhé série Případů, věnovaná právě Harry Houdinimu, zakladateli moderní magie tak, jak ji známe dnes my.

Houdini, vlastním jménem Eric Weisz, to ovšem neměl zpočátku vůbec jednoduché. Maďarský žid přišel společně s rodiči do Ameriky v roce 1878.V té době mu byly čtyři roky a jen málokoho by asi napadlo, že se vstupem nenápadných evropských přistěhovalců získává Amerika jednu ze svých největších historických osobností.
Ano. Houdini, který se přejmenoval po vzoru svého francouzského idolu-průměrného kouzelníka Jeana Eug?ne Roberta-Houdiniho- změnil mnohé. Laciná kouzelnická představení postavená zpravidla na karetních tricích, s nimiž ostatně také začínal, přeměnil na velkolepé dech beroucí show, během nichž, spoután, zavěšen hlavou dolů, nezřídka ponořen do nejrozličnějších kapalin, mlékem počínaje, pivem konče, předváděl fascinující úniky, které později inspirovaly právě Davida Copperfielda a další známé kouzelníky dnešních dnů. Byl to právě Houdini kdo přišel s nápadem zapojit do kouzel publikum a vytvořit tak iluzi skutečného nadpřirozeného jevu. Přihlížející tak například mohli sami Houdiniho spoutat anebo navrhnout způsob, jak toto provést. Uzavření do zatlučené bedny, pošťáckého pytle anebo místního vězení, kde právě vystupoval-nic z toho nebylo pro mladého kariéristu nemožné.

A nutno poznamenat, že vždy uspěl. Mizení a zázračná znovuobjevování prováděl s charismatem ďábla a tak není divu, že zmátl i samotného otce Sherlocka Holmese, sira Arthura Conana Doylea. Ten po zhlédnutí Houdiniho kousků nabyl přesvědčení, že kouzelník ve skutečnosti disponuje nadpřirozenými schopnostmi. Aby tento fakt zamaskoval, podle Doylea úmysleně zdiskreditovával ostatní domnělé „spiritualisty“ a „média“. Ve skutečnosti Houdini, kterého stejně jako Doylea zajímalo nadpřirozeno, pouze využil svých znalostí kterak ošálit důvěřivé. K testování údajných „vyvolených“ tak mohl využít vědomostí, jimiž disponoval jen málokdo. Pravdou pak zůstává, že z prověřovaných osob neprošla ani jediná. Doyleovo tvrzení tak záhy logicky ukončilo vzájemné přátelství a učinilo z obou mužů doživotní rivaly.

Mezi nejslavnější Houdiniho úniky patří „Čínská vodní mučírna". Díky prosklenému předku železné nádrže naplněné vodou, do níž byl posléze za nohy pověšený kouzelník spuštěn, mohlo obecenstvo sledovat Houdiniho „boj o život" přímo. Trik byl někdy doplňován železnou klecí, umístěnou uvnitř nádrže, aby byla jistota, že kouzelník neuniká předním sklem.

Houdiniho umění z něj učinilo bohatou celebritu, která z výdělku utrženého na cestách po celém světě mohla koupit například šaty samotné britské královny, aby pak do nich oblékla svou vlastní matku. Houdiniho matka a manželka Bess pro něj znamenaly celý svět. Podle některých teorií to byla právě Bess, která zachránila jedno z klíčových představení svého manžela, když se přes hodinu snažil dostat z nového typu želízek. Během představení vtiskla svému choti vášnivý polibek, během něhož údajně „předala" Houdinimu klíček k zapeklitým poutům, aby je za pár okamžiků slavnostně otevřel.

Nakonec není bez zajímavosti, že právě Houdini poprvé vytvořil živou reklamu. Jeho představení si často objednávali například sládci, kteří nádoby, z nichž kouzelník unikal, plnili vlastním pivem. O tom, že efekt takové reklamy na sebe nenechal dlouho čekat, netřeba pochybovat.

Harry Houdini zemřel v roce 1926 v 52 letech na zánět pobřišnice. Velkého kouzelníka posléze zabilo obyčejné slepé střevo. Houdiniho odkaz převzal jeho bratr. Přestože Houdini žádal, aby jeho triky byly po bratrově smrti spáleny, Theo Houdini leckteré z nich ochotně předal dál. Ani požár Houdiniho Síňě slávy, otevřené poblíž Niagarských vodopádů, nedokázal zničit jeho pozůstalost. Například legendární rám Čínské mučírny zůstal takřka neporušený. Přestože některé předměty z Houdiniho vlastnictví se dodnes draží za obrovské sumy ve velkých aukčních síních, muzeum má stále co nabídnout. Budete-li mít tedy někdy cestu kolem, zastavte se. Nakonec, byl to právě Houdini, kdo vodopády přeplaval...




Zdroj: Grenada Media