Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je neděle 24.9.2017, svátek má Jaromír 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 498
Registrovaní čtenáři: 1757
Publikovaných článků: 12244
Komentářů: 10734


Měření



Zubatá, židovský boxer a zlodějka knih

29.06.2010   Oldřiška Skočíková   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Když jsem si ji kupovala, prodavač si dělal legraci, že prej jsem první, kdo chce zaplatit, všichni až do teď ji údajně ukradli. Řeč je o knize australského spisovatele Markuse Zusaka „Zlodějka knih“.

Zhodnocení románu přece jen vyžaduje určitou míru odstupu, jenže „Zlodějka knih“ je buď věc osobní nebo nic, takže buď ji nepřečtete nebo si neudržíte odstup. Stejně tak z ní nelze efektivně citovat, tvoří pevný celek, který je řečeno slovy klasika skutečně „větší než součet jeho jednotlivých částí“. Jakákoli citace tak nevyhnutelně působí vytržená z kontextu a jaksi prázdně a nevýstižně.

Příběh o osudech německé dívky a jejího dětského světa během druhé světové války, vyprávěný nikým menším než samotnou smrtí, totiž neobsahuje hluchá místa, nejsou tu věty, odstavce nebo kapitoly, které byste mohli v klidu přeskočit a nebyli tím citelně ochuzeni. A mezi námi myslím, že vám něco podobného nepřijde ani jednou na mysl a četbu si opravdu užijete, doslova do posledního písmenka.

A nebudete v tom sami, po celém světě se prodalo kolem milionu výtisků. Román se držel více než sto týdnů na žebříčku bestsellerů New York Times. Velmi dobře se mu daří i u nás soudě podle toho, že ten, který jsem si navzdory tradici o krádeži koupila já, je už dotisk prvního vydání v nakladatelství Argo.

Autor čerpal inspiraci z vyprávění své matky německého původu, která události během války zažila jako dítě (stejně jako hlavní hrdinka). Příběh knihy, jakkoli zajímavý, však převyšuje jednoznačně neotřelý styl vyprávění, jenž se tolik nesnaží udržovat čtenáře v napětí, ale spíše ho vede k tomu, aby si knihu skutečně vychutnal.

Mnohé recenze velebí Markuse Zusaka za způsob, jakým uchopil téma nacistického Německa nebo holocaustu, ale tím se nedejte odradit, navzdory prostředí a době, do které je román zasazen, o tomhle ten příběh v podstatě není. „Zlodějka knih“ je originální, dojemná i legrační, je to radost skrze slzy, je to o štěstí zakotveném v těch nejnemožnějších podmínkách.

Mohu Vám poradit jen jedno. Použijte filozofie o tom, že knihy si své čtenáře umí vybrat samy. Takže až se budete rozhodovat, jestli přečíst nebo ne, prostě si knihu vezměte na chvíli do ruky, otevřete na první stránce a přečtěte pár prvních vět. Zcela určitě rychle zjistíte, jestli vám těch 526 stránek stojí za přečtení a román za riziko, že vás chytnou při krádeži.

Markus Zusak: Zlodějka knih 
z anglického originálu The Book Thief přeložil Vít Penkala
vydalo nakladatelství Argo 2009, 2010
titulka
www.kosmas.cz


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Steve - 13.1.2017 - 18:00

Nesmírně přeceňovaná kniha
Tak na tuhle knihu jsem se hodně těšil, ale čekalo mě dost velké zklamání. Opravdu nechápu, čím si získala takovou popularitu a oblibu, protože na ní rozhodně nic senzačního a výjimečného nevidím. Zanechala ve mně akorát dojem povrchnosti, nepravděpodobnosti, vykalkulovanosti a kýčovitosti a tak tohle vyprávění Zusakovi jaksi nevěřím. Mám pocit, že výběr tématu – holocaust, válka a chudák osamocená bezbranná malá dívka v ní – byl ze strany autora hodně účelový a prvoplánový, s cílem za každou cenu napsat předojímavý, srdceryvný příběh a hlavně bestseller pro široký okruh čtenářů, takový „holocaust pro celou rodinu“, který půjde spolehlivě na dračku. I název knihy samotný mi trochu zavání kalkulem, protože nevystihuje a nepojmenovává to hlavní, co se v knize odehrává, zato je ale komerčně přitažlivý, zajímavý a svým způsobem podbízivý. A že by se autor potřeboval osobně „vypsat“ z válečných hrůz předpokládat sotva můžeme, protože válku sám na vlastní kůži neprožil a slyšel o ní pouze z doslechu a vyprávění. A to je, podle mě, z jeho často naivního psaní prostě znát a cítit. Ale zpět ke knize. Hned v jejím úvodu vám prostřednictvím vypravěčky příběhu – Smrti – Zusak pěkně natvrdo naservíruje, jak to celé dopadne, což nejednoho čtenáře jistě „potěší“, zvlášť když ho čeká ještě skoro 500 stran. Co mě „potěšilo“ vzápětí bylo, že příběh, který je vcelku všední, nenápaditý a dějově prázdný, je a bude neustále prokládán často hloupými, otravnými a hlavně pro čtenáře úplně zbytečnými poznámkami vypravěče, které samotný děj příběhu nikam neposouvají a ani ho nijak neobohacují, jen ho narušují a často i vyzrazují, co se bude o pár stránek dál, nebo v budoucnu vůbec, dít.Takhle na mě vypravěč působí jen jako jakási vlezlá karikatura moudrosti a výstřednosti a to je škoda. Takže nám sdělí např. i osud jednoho ze zlodějíčků chlapce Arthura Berga, což celkem nikoho nezajímá, protože je to postava v příběhu zcela nepodstatná a ocitá se asi na třech stranách knihy, ale na druhou stranu nám vypravěč už třeba nesdělí, co se stalo s rodiči Liesel, hlavní postavy románu.Je také podivné, že Liesel se vůbec nezajímá o to, co a proč se kolem ní děje a nikoho se na to ani neptá. Styl autora se mi moc nelíbí. Vyprávění se odvíjí většinou v krátkých větách, je plytké, nenápadité a sentimentální, se spoustou patosu (hlavně v závěru), a řekl bych, že mu chybí i autenticita a věrohodnost. Postavy jsou neživé, černobílé a celkem ploché, nerozvinuté a většinou i nezajímavé, slovní zásoba chudá, což však autorovi paradoxně nebrání v tom, aby v přehnané míře (snad na každé druhé straně) užíval metafor a různých přirovnání. Přitom užívaná symbolika je namnoze těžkopádná a křečovitá, užité výrazy jsou často podivné, nezvyklé a neobratné, nebo do doby se nehodící…Za celým psaním je tak cítit úporná a křečovitá snaha autora psát líbivě, zajímavě a originálně. Pokud bych měl tohle dílko porovnat s knihami některých autorů, kteří tuto dobu sami zažili a tématu války a holocaustu se ve svých dílech věnovali – namátkou např. E.M.Remarque,W.Styron, J.Škvorecký - tak Zlodějka bohužel v tomto srovnání neobstojí ani náhodou.
Kniha sice není úplně špatná, ale Markus Zusak dle mého názoru na nějaké extra kvalitní, hodnověrné a výjimečné zpracování tak náročného tématu prostě nemá.

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0676 s