Detektiv Murdoch prověřuje okolnosti smrti neznámé mladé ženy, která na prvý pohled vyhlíží jako obyčejná sebevražda. Stačí ale důkladně prověřit pár detailů, aby byla tato teorie rázně popřena. Jde skutečně o vraždu. Teď zbývá jen maličkost, najít pachatele. Z mozolnatého ukazováčku oběti Murdoch zjistí, že žena pracovala jako telegrafní operátorka. To potvrdí k oprávněné žárlivosti doktorky Ogdenové i jeho nová přítelkyně Enid, která také byla jeden čas zaměstnána u telegrafní společnosti. Ta by také možná mohla svými znalostmi napomoci k nalezení vraha. Manželka inspektora Brackenreida se angažuje v protialkoholní lize, a jak se zdá, má to dobrý vliv i na jeho sníženou zálibu v alkoholu.



Jak se bude vyvíjet Mudrochův vztah s jeho novou známostí, láskou Enid? Také odpověď na tuto otázku nám poodhalí epizoda Mudroch.com. Poněkud zvláštní název dalšího Případu svým humorem pouze navazuje na nedávný „Já, Mudroch“, v němž protřelejší z vás jistě identifikovali parafrázi na známý Proyasův film Já, Robot. Vynález telegrafu, s nímž si naši protagonisté tentokrát skutečně „užijí“, navíc k podobnému názvu minimálně svádí. A protože jde o zařízení skutečně přelomové, pojďme se jako vždy podívat do historie.

Telegrafie (z řeckých slov tele=daleký a grafein=psát) je telekomunikační metoda umožňující přenést obsah textových zpráv (telegramů) na velkou vzdálenost. Za počátky telegrafie lze považovat dopravování velmi jednoduchých zpráv pomocí bubnů (tam-tamy), kouřových signálů apod.

První optický telegraf představil Robert Hook Londýnské královské společnosti (Royal Society) na jedné z přednášek v roce 1684. Předvedl posluchačům zařízení ve tvaru dřevěné brány, s trojúhelníkovým terčem, posouvaným a natáčeným soustavou lan a kladek. Polohám trojúhelníku přiřadil písmena a číslice. Bylo tak možno signalizovat na dlouhou vzdálenost. Jeho myšlenka se ještě neujala.

O sto let později, v roce 1793 sestrojil po několika letech pokusů Francouz Claude Chappe semaforový telegraf. Systém se skládal z věží, na nichž byla na stožáru umístěna pohyblivá ramena. Kombinací natočení ramen bylo možno zakódovat až 196 různých znaků. Věže byly postaveny na dohled a vzájemně si předávaly zprávy. Trasy tohoto telegrafu po Francii byly později dlouhé stovky kilometrů.

Anonymní článek v jednom skotském časopise popisoval už v roce 1753, jak lze zasílat informace svazkem 26 drátů (pro každé písmeno jeden). Příjemce sledoval bublinky, vyvíjené v elektrolytu nad drátem pod proudem. Vynález se však neujal a tak první prakticky využitelný telegraf, založený na elektromagnetickém principu, sestrojil Carl Friedrich Gauss a Wilhelm Eduard Weber v roce 1836 v Mnichově.

Dne 25. května 1844 odeslal americký malíř Samuel Morse zprávu z Washingtonu do Baltimoru (asi 50 km). Završil tak 12 let svých pokusů a vývoje a vytvořil tak Morseův telegraf - komunikační prostředek, který byl využíván dalších více než 100 let.

Morseův telegraf využívá pro přenos informace pouze dva stavy vysílače resp. zdroje signálu (např. svítí / nesvítí, vysílá / nevysílá). Stavy se střídají tak, že je možné je ve výsledku vnímat lidskými smysly (typicky zrak, sluch) jako sérii mezer, teček a čárek a následně dekódovat do jednotlivých písmen abecedy, číslic a dalších znaků.

Pro zakódování a dekódování informace se v současné telegrafii používá mezinárodně uznávaný protokol - tzv. telegrafní abeceda (resp. Morseova abeceda). Každému znaku odpovídá série teček a čárek oddělených mezerami, reprezentovaných stavy vysílá krátce, vysílá dlouze, nevysílá (resp. svítí krátce, svítí dlouze, nesvítí… atd.). Mezery mezi znaky jsou reprezentovány delšími mezerami ve vysílání.

Tehdejším médiem pro přenos zpráv elektrickým telegrafem byly (a jsou) elektrické vodiče (kabely). Ty umožňovaly přenos zpráv typicky např. mezi poštovními úřady, železničními stanicemi apod. Zpráva přenášená telegrafem se nazývala telegram. Velkým omezením však byla podmínka, že do každého místa, kam bylo později možno touto cestou telegram doručit, bylo nejprve nutno kabely zavést. K doručování telegrafických zpráv se používaly i podmořské kabely spojující např. kontinentální Evropu s Anglií a později Evropu s Amerikou. Pro takto doručenou zprávu se vžil pojem kabelogram.

V českých zemích byl uveden telegraf do veřejného provozu 15. února 1850. V roce 1888 už v českých zemích bylo podáno 1,3 milionu telegramů.

Převzato z Wikipedie.cz