Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je neděle 25.6.2017, svátek má Ivan 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 497
Registrovaní čtenáři: 1754
Publikovaných článků: 12145
Komentářů: 10714


Měření



Dvanáctka pro jediného českého beatnika

10.08.2010   Jaromír Komorous   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

12 taktů pro Václava Hraběte se jmenuje objevná kniha, s kterou resolutně buší na vrata našeho zájmu Jiří Žák, člen Divadla na Vinohradech a čím dál lepší spisovatel, překladatel, publicista. Sběrný materiál o protagonistovi knihy přetavil v nehynoucí vzpomínku, jíž jsme, my, čtenáři, Václavu Hraběti skoro povinováni. Autora předehnal Vladimír Mišík. Ten nás ovšem staví do role posluchačů. Zde básník se svým světem stojí ve dveřích celý.

Příznačné je, že Václav Hrabě zemřel v necelých pětadvaceti letech. Proč velcí básníci odcházejí tak brzy? Jakoby zde viselo skoro dogma, že velká, opravdu hmatatelná poezie nemůže vzniknout déle. A je tu ještě další paralela mezi Máchovým dílem a zjevením, jakým pro naši generaci představuje Hrabě. Postoj nezakomplexovaných konvencemi.
 

Václav Hrabě

                                           A v mokrým písku koledoval jazz                       
                                           svých dvanáct taktů k poctě toho hocha
                                           kterej už jednou hergot musí přijít
                                           si zadžemovat do našeho světa
                                           a kterej prej (!) pak všechny naše sraby
                                           tu džentlmensky vodehraje za nás


U tohoto momentu autor donutí čtenáře zastavit. Zdá se, z jeho pohledu, že můžeme konstatování výše uvedeného odstavce označit jako „povrchní“. Hrabě je okolím pasován na „Máchu v texaskách“, ale je to Jiří Šotola, kdo se objevuje v jeho rozsáhlé studii a jsou to fragmenty z Šotolova díla, jež se, jistěže rozdílně zpracované, objevují v Hraběho poezii. Šotola ale Máchovu poezii uznává se vším všudy, celý život se snaží oddémonizovat legendárního již autora a i jeho nejslavnější dílo Máj a tak paradoxně pro všechna zmíněná jména platí pořád stejné přívlastky tvorby nahoře již konstatované. Zopakujme. „Jsou to verše na oslavu lidských vlastností, které udržují v chodu vývoj lidstva.“ A svoboda projevu a svoboda projevu a svoboda projevu. Řekli, co chtěli, ti chlapi. A v tom jsou jedineční.

Jiří Žák začíná sledovat Václava Hraběte na maturáku. Samozřejmě, v dalších kapitolách se dozvíme, jak k tomu bohulibému večírku došel a co následovalo potom. Není toho mnoho, ale neobyčejně hutné. Kulturně hutné, jako celá dekáda šedesátých let minulého století a to v českém i celosvětovém měřítku. Není pochyb o tom, že atmosféra těch let ovlivnila kulturní dění na mnoho let dopředu. Žák nalezl v knize leitmotiv toho dění. Revolta aktérů té doby. A bez nutnosti časového zařazení vystopoval pak jeho věrné druhy v literárním nazírání světa, už bez časových mantinelů, protože ty najednou neplatí. František Gellner, Allen Ginsberg, Vladimír Majakovskij, Francois Villon. A se skutečností často nevídanou dokázal vystavět základní motivy uměleckého snažení stejně poznamenaných. Generační střet, odsouzení snobismu, pokrytectví a slinivé moudrosti. Vzpoura proti životním stereotypům prázdné existence na doplňkovou půjčku, říká autor k básníkovu hájemství.
Autor soustředil množství přímého vyprávění Hraběho spolužáků od hořovických, tedy klukovských let po pražské, až po vojenské souputníky a spoluhráče z různých kapel jakbysmet. Překvapivé etudy ze sebe ti lidé dostávají. Dobové fotografie. Kopie rukopisů Hraběho dopisů. Nové informace o básníkově životě. Nemůže chybět zrod Violy a působení Václava Hraběte v těchto prostorách, když Reduta není rozhodně pominuta. Působivé čtení.

Pohled uzavřeme verši tohoto českého beatnika, s jejichž obsahem ale nesouhlasím.

Nikdy jsem nebyl
nic jiného než potrhlý zpěvák blues

Tuze subjektivní konstatování. My si myslíme své. Hrabě je pojem.I díky Jiřímu Žákovi.

Jiří Žák: 12 taktů pro Václava Hraběte
Vydalo nakladatelství XYZ v roce 2010
Titulka
www.xyz-knihy.cz; fotografie www.pribram.cz; www.dnv-praha.cz



Jiří Žák


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2728 s