Milan Salák

Narodil se 12. 6. 1973 v Praze. Patří do generace umělců reagujících na vlnu postmoderního instalačního umění začátku devadesátých let. V letech 1992–1999 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Již od počátku se věnoval konceptuálnímu zkoumání zobrazivé malby. V druhé polovině devadesátých let stál u zrodu galerijního sdružení ARTLAB
a v rámci něj poté spolu s Jiřím Davidem a zejména Janem Kadlecem zorganizoval řadu výstav, jejichž společným jmenovatelem byla snaha o prolnutí výtvarného konceptu a kurátorské práce s díly více autorů. V roce 2001 založil samizdatový časopis ARTUR aktuálně reagující na dění na výtvarné scéně. V oblasti Intermediální konfrontace, jejíž ateliér vede spolu s Jiřím Davidem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, se snaží konfrontovat klasické výtvarné postupy s nejaktuálnějšími tendencemi současného vizuálního umění a s následným využitím veškerých takto vzniklých souvislostí. Tvorba Milana Saláka je tedy velmi rozmanitá a zasahuje do mnoha oblastí. Zkušenosti z jedné se přelévají do druhé a naopak. Od roku 1991 tento malíř uspořádal několik samostatných výstav. Poslední z nich, v pražské progresivní galerii ETC „Popular (duben 2010)“, překvapivě prezentovala autorovo nejnovější směřování právě k tématu sexuality. To bylo jistě překvapivé, vzhledem k několika předchozím výstavám, kdy byly prezentovány vesměs autorovy práce na konceptuálních krajinomalbách – „Zemzelená“ Vanieck gallery Brno (květen 2009), „Fragmenty“ KarlinStudios (leden 2010). Jeho dílo je zastoupeno v Národní galerii v Praze a v mnoha dalších veřejných i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí.

Tereza Velíková
Absolventka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Autorka není publiku zcela neznámá, své práce již představila české i zahraniční veřejnosti na více než čtyřiceti skupinových a samostatných výstavách. Z těch zahraničních jmenujme například „Přehlídku současného českého videoartu“ v Kasarne Kulturpark v Košicích, samostatnou výstavu „Každý mě má rád…“ v Berlíně nebo „Signs“ v Pori Art Museu ve Finsku, kde je práce Terezy zastoupena v stálé sbírce. Českému publiku se naposledy představila na jaře 2009 projektem „PEPITO“ v budově továrního areálu Kabinet T. ve Zlíně. O autorce v rámci této výstavy Lenka Vítková napsala: „Její tvorbu charakterizuje důraz na intenzitu, jasnost, jednoznačnost či nejednoznačnost sdělení, spíše než důraz na analýzu použitých médií či budování jasných konceptů. Pozornost autorky a diváka je často stržena k obsahu a někdy znepokojivým asociacím, které vyvolává. Využívá k tomu obraz, zvuk, objekty, osobní příběhy své, vlastní rodiny i cizích lidí.“ Celým dílem Terezy Velíkové se prolíná prvek nejednoznačnosti, interpretace a dezinterpretace obrazu a rozdílnosti chápání jedné věci. Pro vizuál aktuální výstavy byl zvolen detail z jejích videí, a sice ornamentální desén tapet, před kterými se rozličný děj odehrává. 
Tereza Velíková studovala v Ateliéru konceptuální a intermediální tvorby pod vedením Adély Matasové a následně Jiřího Davida, v roce 2005 studium na VŠUP úspěšně zakončila. Během studií získávala zkušenosti na stáži na University of New Mexico v USA. V současné době se Tereza věnuje doktorandskému studiu na pražské AVU v ateliéru Malba II. pod vedením Vladimíra Skrepla.

 ^{Zdroj: Lucie Jamníková / Madree promotion s.r.o.}