Už od dětství jsou něčím jiné, vidí dál nežli většina ostatních, tuší budoucí, cítí sílu a vidí jevy druhým ukryté. Potkali jste se i vy s něčím, co nelze běžnými logickými postupy dnešní doby vysvětlit? Nebo jste dokonce něco podobného dokázali i pochopit? Pak nejspíše patříte k nim, k čarodějnicím. Dlouhá je cesta k poznání odmítaného, autorka Michaela Kudláčková ji započala.

Náhodou jsem se s Vénou potkala po X letech ,…když jsem ji hodně potřebovala.
Náhodou mezitím vystudovala astrologii…
Náhodou jsem se potkala s A.A., u které jsem poprvé uviděla tarot.
Náhodou ….mi řekla, proč jde čarodějnice za čarodějnicí.
A nic není náhodou. Všechny kamínky, je-li vše v pořádku, začnou do sebe v pravou chvíli zapadat. Uvědomíme-li si to, jdeme kupředu. Hýbeme-li jimi též ku prospěchu ostatních, jsme šťastni i my. Není černé, či bílé magie. Jsou jenom svou povahou černí, či bílí lidé. A existuje vůbec magie? O tom není pochyb. Podle M. Kudláčkové je nástrojem k životu a k větší radosti z toho, že ho můžeme sdílet. Je-li tomu tak, není proč se bránit. Ale dál.

Knižní tituly s touto tematikou mají v dnešní době živnou půdu. A nedivme se. Pocity osamění, ztráta soudržnosti s přírodou, moc a síla na úkor humánnosti, chaos, který honosně nazýváme řádem, chybějící pokora - mám dále jmenovat? To je pouze zlomek toho, proč se lidé snaží utéci do jiného světa. Ale pojďme se do knihy podívat systematičtěji. Karma, pohanské svátky a jejich rituály, znamení a naše zrození, runy, tarotové karty, luna, sny, tělo s námi mluví, bylinky, numerologie,…není toho málo na knihu formátu A5 čítající necelých 250 stran. Je tedy jasné, že žádné z uvedených témat zde není pojato do hloubky. Autorka načrtne a vzápětí „odletí“ kousek dál. Ale proč ne? Koneckonců čtenář, mající povědomí, od této knihy více nečeká. A ten, kdo teprve tuší, nebo dokonce není ani tam, získá informace a je už jenom na něm, jak je zúročí. Přesně tohle, domnívám se, Michaela Kudláčková zamýšlela. Dodávám, povedlo se.

Narodila se v roce 1968. Do povědomí veřejnosti se zapsala jako dětská herečka, stačí připomenout film Veronika, prostě Nika, či Barču Hrdinovou ze seriálu My všichni školou povinní. Odmaturovala na sociálně-právní škole a prošla mnohými zaměstnáními. Nyní je redaktorkou magazínu Žena-in. Věnuje se magii a přidruženým oborům, má čtyři dcery a žije v Praze.

_{Michaela Kudláčková: Jak se modlí čarodějky
Vydalo nakladatelství XYZ v roce 2010
Foto www.xyz-knihy.cz}