Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je čtvrtek 25.5.2017, svátek má Viola 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 497
Registrovaní čtenáři: 1753
Publikovaných článků: 12110
Komentářů: 10712


Měření



Na rozcestí věku

04.10.2010   Renata Šindelářová   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Sbírka Jaromíra Komorouse Na rozcestí věků“ vyšla letos v edici Ulita občanského sdružení Pro libris, které podporuje vydávání původní literatury v Plzni a okolí. Sbírka obsahuje silně emotivní básně často s volným veršem či nepravidelným rýmem. Díky mnohým metaforám nabízí zralou poezii s možností vícera výkladů, tato recenze je jedním z nich.

Název sbírky symbolizuje zrod nové společnosti, která se vyrovnává se starými pořádky a hledá nové jistoty (zbavený hrdelního práva samozvanců), prozatím je spíš zklamaná, na druhou stranu naděje na lepší budoucnost dosud nezahynula (na útěk do úzkosti je času dost). Přestože je věk zmíněn v samotném názvu, podle mne se tu ještě více než o rozcestí věků jedná o rozcestí věku (a počkat až zasypou jámu), což mimochodem symbolizuje i třiatřicet básní, počet stejný jako dožitá Kristova léta. Jde tu o určitý okamžik změny, která nás nutí k zamyšlení, ohlédnutí se zpátky a hodnocení toho, co bylo a jestli jsme my sami prošli s čistým štítem (emblém divokých let s licencí prošlou).

Celou sbírkou na čtenáře dýchá hodnocení minulosti (ráchám se v minulém věku), a to jak ve vztahu k historii (ach králové vás tehdy zažít), tak v podobě vlastních vzpomínek (celý život pokukujíc jestli ten malý nestojí vedle). Ano, čtenář se skutečně ocitne na určitém rozcestí. Rozcestí, které možná znamená zlom a možná je pouze tím ohlédnutím, po kterém nenuceně pokračuje cesta dál (nebudit malíře, nemarodí stárne).

Zajímavou se jeví určitá dvojakost sbírky. Přestože autor velmi často používá vulgárně laděné dysfemismy, díky mnohým metaforám a propracované skladbě básní přesto neztrácí nic na poetičnosti, básně ani přes tyto tvrdé výrazy nepůsobí obhrouble, naopak působí jako spontánní projev současného muže, který se zlobí a  opovrhuje (aby báby měly o čem šuškat), který však není nudným duševním moralistou (cvrnkáme po sobě třešňové pecky), který ukazuje směrovku s optimistickou vírou, že pořád je proč žít (křičet do okna že přišlo jaro).

Nakonec nabízím poetické zamyšlení složené z názvů básní této sbírky, domnívám se, že vypoví o ladění sbírky víc než tisíc dalších slov:

Kdybych viděl za roh
O čem kluci básní
O statečnosti
Překvapení

V poločase
Nekonečná První milování
Za rozbřesku
Na dešti

Dospělost?
Příběh Na rozcestí
Hledání minulých jistot
Chtít nebo muset

V bodě nula Poznání
Miluji protiklady
Rozednívání v létě
Stmívání v zimě

Zúčtování
U karetního stolku
Žebravá Duševní repete
Ještě chvíli

Oslava narozenin
Končíme, panstvo




Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.3984 s