PŘÍLI&S DLOUHÉ ZÁSNUBY jsu postaveny na kontrastech - spojuje se v nich krutost války s něhou lásky, drsné pohledy na bojiště s idylou francouzského venkova, tragické zážitky s optimizmem. Scénárista Guillaume Laurant říká, že při psaní šlo „zejména o to, abychom zachytili rovnováhu mezi prozářenou milostnou romancí a jejím ďábelským kontextem.“

Tenhle kontrast se zračí i ve tváři hlavní hrdinky – slavné "Amélie" Audrey Tatou. I když k jejímu výkonu měli mnozí kritici připomínky (spíše "fetiš režiséra , snímaný v nekonečných záběrech ze všech možných úhlů") je na ní postaven hlavní příběh dívky, která nevěří ve smrt svého milého a jde si pro něj na bojiště první světové války. Oficiální zpráva říkala, že v lednu roku 1917 bylo na frontě na Sommě odsouzeno k smrti pět francouzských vojáků, kteří sebezmrzačením chtěli uniknout z válečného pekla. Rozsudek je vykonán tak, že všech pět odsouzených je deportováno do "země nikoho" mezi zákopy, kde údajně nalezli smrt. Mathilda, snoubenka jednoho z nich, však věří své intuici a začne vytrvale pátrat po osudu svého milého. Není v tomto úsilí jediná - milenka jiného z odsouzených Tina (Marion Cotillardová) se krutě mstí všem, kteří údajně způsobili jejich smrt.

Příběh vychází ze stejnojmenného románu Sébastiana Japrisota, který známe i z českého překladu. Převést ho na plátno chtěl Jeunet již před deseti lety, ale až úspěch Amélie mu to umožnil. Sám říká, že převést komplikovaný děj románu na plátno bylo pro něj výzvou. Pro prolínání idyly venkova a hrůz války, pro návraty do předválečných let i pro odhodlané a neúnavné pátrání Mathildy podepřené její fantazií a pověrčivostí užili tvůrci rozdílné barevné ladění. Na některé události se také můžete podívat z různých úhlů pohledu.

Dostaneme se tak znovu do magického světa Jeunetových filmů – o nichž se říká, že více než příběh v nich září vizuální stránka, že se odehrávají v jakési polosnové atmosféře, podtržené ještě barevným tónováním obrazu. Svět, který Jeunet vytváří je jaksi nadreálný, fantaskní, podivný. Od černé komedie DELIKATESY, kde herecká hvězda Dominik Pinon hraje řezníka v jedné restauraci v předměstské čtvrti, kde se výborně vaří, ale kde se za podivných okolností ztrácejí lidé…přes rovněž poeticky drsný film MĚSTO ZTRACENÝCH DĚTÍ se probojoval až do Hollywoodu, kde dostal možnost natočit 4. díl VETŘELCŮ a výčet filmů můžeme skončit u populární AMÉLIE Z MONTMARTRU, kde černé tóny nahradil teplý a lidský přístup.

Zbývá říci, že je zde důsledně navozena atmosféra prvních let minulého století, že secesní interiéry se střídají s impresionistickými plenéry a že film má některé nezapomenutelné záběry, které vstoupí do dějin kinematografie – udává se např. scéna kroužení kolem majáku a hlavně scéna sfoukávání svíček…
Zdroj foto: csfd.cz a filmfoto.osobnosti.cz