Základní kámen položil Karel IV. v létě roku 1357 a za stavitele si nejspíš přizval slavného a uznávaného architekta Petra Parléře (ovšem v roce 2007 vznikla hypotéza, že most postavil kameník a pražský měšťan Oto), který most zkonstruoval tak široký, aby se na něm daly pořádat turnaje a o dost bytelnější, než předchozí most Juditin, aby odolal i větším povodním na širokém toku řeky Vltavy. O tom, že jeho projekt s turnajem nikterak nepřehání, svědčí i historické prameny - roku 1436 se tu turnaj uskutečnil! Sám Karel IV. se bohužel dokončení mostu nedožil – pohřební průvod s jeho rakví sice po mostě kráčel v roce 1378 do Pražské katedrály, ale kompletní most byl dokončen až v patnáctém století. Dnes známé jméno dostal až ve století devatenáctém, a to ponukou Karla Havlíčka Borovského. Jak se mu tedy říkalo dříve? Jednoduše Pražský nebo jen Kamenný most.
Stručné údaje o mostu
Most je 515 metrů dlouhý a jeho šířka je 9,40 až 9,50 m. Výška vozovky je 13 m nad normální hladinou. Je tvořen šestnácti oblouky. Ve své délce je třikrát zalomen a proti proudu je nepatrně vypouklý. Mostní pilíře nebyly založeny až na skálu, protože ležela příliš hluboko. Spolehlivé záznamy o způsobu založení mostních pilířů se nezachovaly. V literatuře je u tohoto tématu mnoho rozporných domněnek. K určení přesného způsobu založení by mohl přispět průzkum přímo v místě základů, prováděný v roce 2005. Most je doplněn třemi věžemi. Na Malé Straně jsou to větší a menší Malostranská mostecká věž. Na straně Starého Města pak Staroměstská mostecká věž. Staroměstská věž nestojí na krajní opěře mostu, jak je u mostních věží obvyklé, ale na prvním vnitřním pilíři. Staroměstská opěra mostu je dnes zabudována ve sklepích domu čp. 193.
Historie mostu
Po dokončení mostu se stavba stala ceněným architektonický dílem po celé Evropě. V gotické výzdobě údajně nechyběla jezdecká socha krále Jiřího z Poděbrad, sloup se lvem, krucifix… Nic z toho se bohužel nedochovalo. Most rovněž plnil funkci obrannou, celní, vojenskou, i výstražnou, když v době stavovského povstání na jedné z jeho věží viselo dvanáct hlav popravených českých pánů.
Karlův most a povodně
Most stíhaly po celou dobu nesčetné povodně. Největší byly v letech 1432, 1655, 1784 a 1890 (voda podemlela dva pilíře a zřítily se tři mostní oblouky). &Skody byly tak veliké, že se zdálo, že nebude most již možné opravit. Po těchto pohromách byla část barokní plastické výzdoby bohužel zničena nebo tak poškozena, že ji bylo nutné odstranit.
Památky Karlova mostu
Spousta památek zmizela, ať už kvůli nesčetným povodním nebo bojům, které se na mostě odehrávaly (např. Windischgrätzovo ostřelování Prahy). Mnoho památek se podařilo archeologům vylovit přímo z vod pod mostem (například v roce 2004 kamenné torzo anděla). Dnes se na mostě nachází třicet soch, převážně barokních a ve většině případů se jedná o repliky. Některé originály se nacházejí v Lapidáriu Národního muzea.
Most dnes
V dnešní době se čím dál častěji objevuje narušení zdiva a vady na hydroizolačním systému. Od 20. srpna 2007 se na Karlově mostě realizuje tříletý plán oprav, ke kterému se ale památková inspekce vyjádřila jako o narušení estetické a výtvarné hodnotě mostu, kritizovala špatný výběr kamenů k vyřazení, nedbalé opravy, atd.
Vajíčka jako stavební materiál
Záhada o přidávání vajíček coby stavebního materiálu je, zdá se, rozlousknuta. V roce 2008 se vynořily spekulace, že se při rozboru původní malty prokázala legenda skutečnou. Ale na začátku roku 2010 vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze oznámili, že vajíčka se na stavbu nepoužila. Ale naopak bylo použito mléko a víno, což bylo v tehdejší době zvykem – každý stavitel měl svůj vlastní tajný recept na zkvalitnění malty.
Ať už s vajíčky nebo bez, Karlův most, alespoň prozatím, zůstává gotickou perlou zdobící naše hlavní město - Prahu.
zdroj obrázku: http://www.radush.com