FAUNŮV LABYRINT je ryze autorským dílem - režisér si sám napsal i scénář. Jméno Guillerma del Tora je navždy spojeno s filmovými horory a komiksy. I tady tyto prvky hrají svoji nezastupitelnou roli - ale přistupuje zde nečekaně druhá rovina a vytváří tak vyváženou kompozici, kterou přivítají i ti nejnáročnější filmoví diváci.

Ale začněme od příběhu. V roce 1944 za doby Frankovy vlády přijíždí těhotná matka s dcerou Ofélií za novým manželem Vidalem do vojenského tábora v horách. Vidal je sebevědomý a zároveň sadistický důstojník plně zaujatý úkolem zlikvidovat zbytky republikánských partyzánů. To je ta drsná strana filmu. K ní se pojí "příběh" Ofélie, která najde kamenný labyrint a v jeho skrytu se setkává s faunem. Ten jí sdělí, že je ztracenou princeznou, dcerou podzemního krále a dívenka musí podstoupit tři tvrdé zkoiušky, aby se dostala do otcovy říše. Tyto zkoušky splní, ale mnohem horší zkouška jí čeká v realitě, kde se, po smrti matky při porodu, musí střetnou s nenáviděným otčímem...

FAUNŮV LABYRINT volně a plynule přechází z drsné válečné reality do tajuplného světa. Pohádka pro dospělé? Podle režisérových slov je to „historické drama, zasazené do kontextu války, s pohádkovými a mytologickými bytostmi“ a zároveň „dojemný příběh, který otevírá základní otázky lidství, jež se týkají nás všech“. O fašismu pojednává spíše nepřímo. Přesto nutí diváka přemýšlet. Znovu dejme slovo režisérovi: „Pro mě fašismus představuje největší zlo. Je formou zvráceného překroucení nevinnosti, dětství. Proto je ideální pro vyprávění pohádky pro dospělé." Kdosi napsal, že ve filmu jde o: „Pokus ukázat analogii mezi vyhrocenými historickými událostmi a mytologickými archetypy, jež se v kultuře objevují napříč všemi věky.“ Výtvarně je film nesporně inspirován obrazy španělského malíře Francisce Goyi, zvláště jeho „temnými obrazy“. Obraz Saturna požírajícího svého syna byl například zásadní inspirací pro jednu z hlavních postav Labyrintu – Mrtvolníka. Z hlediska celkového prostředí je užito ilustrací Arthura Rackhama – jak říká režisér: „snažil jsem se navázat na perverzitu a vyloženě sexuální obsah jeho tvorby“. Ve filmu téměř není reálná scenérie, vše jsou efekty, realizovaná speciální technikou, dosud nikde nepoužitou. Oba světy se vzájemně prostupují… Ozdobou filmu jsou herecké výkony. Šestačtyřicetiletý Sergi López (vzpomeňte na jeho skvělé role ve filmech PORNOGRAFICKÝ VZTAH, HARRY TO S VÁMI MYSLÍ DOBŘE či &SPÍNA LONDÝNA) ztvárnil svého kapitána Vidala jako ztělesněné reálné zlo. Matku Ofélie Carmen, tak trýzněnou životem, dobou i novým mužem, hraje dvaačtyřicetiletá Ariadna Gilová (vzpomeňte na roli krásné herečky ve filmu KAPITÁN ALATRISTE). Malou Ofélii vytváří v době natáčení 11 letá talentovaná Ivana Baqueroová, která už v té době měla za sebou 4 filmy.
  je sedmačtyřicetiletý tvůrce mexického původu. Byl vychován ultra katolickou babičkou a od mládí jevil zájem o horory a gotické romány. Už v osmi letech točil amatérské filmy. Tehdy chodil do jezuitské chlapecké školy a tajně snil, že bude režisérem. Nakonec se začal zajímat o zvláštní efekty a odstěhoval se do USA, kde navštěvoval kurzy pro pokročilé maskéry. Po návratu do vlasti se v 21 letech stal producentem více než 20 filmů, také psal kritiky a dokonce napsal knihu a oblíbeném Alfredu Hitchcockovi. 
Prvním jeho filmem byl STROJ ČASU (1992) – ztvárnění mýtu o upírech (Cena kritiky v Cannes, mexický César). Svérázný styl mu otevřel cestu do Hollywoodu, kde natočil MIMIC v němž Mira Sorvinoová bojuje proti invazi mutantních humanoidních švábů. V Hollywooodu se mu nelíbilo, přijal nabídku bratří Almodóvarových natočit ve &Spanělsku nízkorozpočtový horor – vznikl PRINC BEZ KRÁLOVSTVÍ kde pod rouškou duchařiny se skrývá hluboce lidské dílo o dětech ze sirotčince, zažívajících hrůzy války. Později se s Hollywoodem usmířil, vrátil se a souhlasil s režií BLADE 2 a HELLBOY - dvěma adaptacemi komiksů, točených v Česku. I jeho další dílo je ve znamení hororů, fantasy a dobrodružství - filmy jako PURPUROVÝ VRCH, TVÁŘ VODY, ČARODĚJNICE, ULIČKA PŘÍZRAKŮ, STRAŠIDELNÝ DŮM či NEBOJTE SE TMY. Podílel se také na třech dílech série HOBIT. 

Uvádí Film Europe v sobotu 25. března od 22,00 hodin
Foto: ofilmu.com, kultura.idnes.cz