Román plný napětí, bezdůvodného násilí, překvapivého a někdy pitoreskního sexu, mnohdy pitoreskních postav, ale hlavně ošklivosti, krutosti. Najdeme, kupodivu, ale i humor. Zvláštní, od Kosinského ani jiný nečekám, ale úsměv vyvolající. Autor těká od těžkého naturalismu k lyrice. Sledovat střelku jeho nápadů je obtížné, neřku-li vyčerpávající. Spisovatel knihu sestavil z množství drobných etud, které skládá dohromady zdánlivě nahodile, bez ústředního příběhu a čtenář má o zábavu, ohledně pátrání po zdůvodnění titulu, postaráno až do konce. Ale stejně to není pregnantně vysvětlené. Domněnky? Snad. http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=10714. To byl pregnantní článek od kolegy Polaufa. Román je ovšem natolik "in", že snese i další pohled.

Kosinski dosadil do role ústředního hrdiny bývalého agenta americké tajné služby Tardena. Na startu jej nechal opustit dosavadní život, jako on svůj, emigrovat, nechal jej etablovat do tajných služeb, ale i z těch jej posléze vyloučit. Tarden už není schopen žít bez neustálého napětí, ať fyzického, či psychického a tak si tenhle styl života vede dál s sebou, nechá se jím vláčet a formovat do bezcitné hroudy masa, kostí a myšlení. Vyžívá se v intrikách, pohybuje se všude a nikde, nemá díky předešlému zaměstnání finanční strop. Co vítězí v jeho vystupování? Cynismus k sobě i k lidem, s kterými jej příležitost nahodile spojí a které bez skrupulí využívá pomocí všech drátků, jež má na své loutky vždy po ruce. Přesto vycítíte v jeho chování touhu se s nimi sblížit, ale Tarden nedokáže opustit svou řídící kabinu, ten kokpit letové jednotky, jež je ovšem řízena bůhvíčím, možná bůhvíkým. Tardene, nezávidím. Letět světem a nevědět, jak to skončí není představa záviděníhodná.

Žít sám, na nikom nebýt závislý a neudržovat žádné trvalé spojení je jako žít v cele.

Kam Tardena zavede jeho nezávislost na lidském společenství? Kudy vedou jeho zvrácené cesty? Cesta k ženě, cesty k tolik žádanému klidu, který mu už je ale navždy odepřen? Je schopen se někdy zbavit ochranných slupek, získaných v aktivní špionážní službě? I o tom je kniha velkého současného romanopisce, jednoho z největších žijících, zabývajících se psychologickými  romány, z jeho pera dokonalými sondami do života všech možných excentriků a když si rozeberete i prostředí, v němž se jeho protagonisté pohybují, tak i nás všech. Jenže, ne každý z nás vyřadí ze hry lidství

_{Jerzy Kosinski: Kokpit
Vydalo nakladatelství Dokořán v roce 2010
Obálka www.dokoran.cz}