Pokud si myslíte, že místní probudí kokrhání kohoutů, jste na omylu. Ticho téhle končiny rozřízne zvuk motorových pil a místní už mají jasno. Tady se pracuje a den jen tak neskončí.

Však je dnes hodně napilno. Pracovat se bude do dvou odpoledne, pak speciální program a po něm s prací dál. Přibyli poslední účastníci symposia – kovářští mistři a rodinka dráteníků. Stany určené pro tvoření praskají ve švech, práce pěkně „odsejpá“ od ruky. Místy už diváci mohou rozpoznávat rysy obličeje, jinde se stále dohadují a snaží si představit umělecký záměr.
A pak neskutečná průtrž mračen, louka se rázem proměnila v masu bláta, ale ani to tady nikoho neodradí. Jede se dál. Z hlavního stanu se ozývají tóny místního Brass Bandu, voní tu klobásy, všichni mají úsměvy na tváři.

Je tu šestnáctá hodina a tváře přítomných zvážní. Přichází pan emeritní děkan Pražské kapituly profesor Matějka a světí kapličku Sv. Jana Nepomuckého. A jak už to v Čechách bývá, nastává bujaré veselí – tady medobraní. Návštěvníci ochutnávají specialitu dne, medové pivo, pochvalují si medové perníčky, nosí si kalíšky s medovinou a pokukují pod ruce řezbářům i ostatním. A zase hudba, kterou "roztočí" folkové Hradní duo.

Den rychle ubíhá a snad příliš brzy se stmívá. Nezbývá než sklidit nářadí a ukončit pracovní den.