Ráno se zahajuje pořádným hrncem horkého čaje. Ten je v jedné ruce, ale ta druhá už drží patřičné nářadí. Prostě je devět a na louce už to žije.



Důkaz, že i "malá" žena mnohé zmůže.



Těsně před obědem se na louce za potokem objevila podivuhodná bytost. Prý přílepníček obecný.



Včelí úl vzniká i na papíře. A jak je nádherný!



V těchto otiscích by se leckdo z okolí i poznal. Nenajdete se?



Zdá se to jednoduché. To si takhle sednete rozkročmo na kmen stromu,...



Páni kovářští. Tady dělají hlavně obruče, ale umí i náramné šperky. Třeba naušnice!



Dláto se zakusuje do lipového dřeva, jako by to byl kus sýra.

A přišel večer, hrálo se blues a kousek dál vznikl prazvláštní táborový ohýnek. Kovářská výheň poskytla skvělé útočiště pro všechny, co se chtěli zahřát a u kytary a banja si zazpívat. Ještě teď mi voní kouř a slyším tóny Niagár.


(foto Jiří Dryml)