Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je úterý 28.3.2017, svátek má Soňa 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 495
Registrovaní čtenáři: 1749
Publikovaných článků: 12049
Komentářů: 10697


Měření



Prokletí sebe samé?

22.09.2011   Jaromír Komorous   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Mám v rukou sbírku veršů Který vítr mám proklínat? Autorka Marina Cvetajevová, jedna z nejlepších ruských básnířek počátku 20.století. Ke čtení a listování v knize přibývá ještě zřetelné poznání, že skutečně existuje ostrá hranice mezi ženskou a mužskou poetikou, mezi ženským a mužským viděním světa obecně a probíranou problematikou zejména.

Marina Cvetajevová se ve sbírce upsala vázanému verši. Tomu rozumím. Tématika veršů si o to říká sama. Ale jaká je ta tematika? Drží se velmi privátní platformy, bez veškeré snahy ji zvšeobecnit, vtisknout jí apel předávaného poselství veškerému čtenářstvu. Či je to známka básníků zpočátku minulého století? To ne. Jsem schopen dodat desítku jmen, u nichž jsem onen apel našel bez dlouhého hledání. Nebo je to tak, že právě tyhle básně, široké jak dumky u čoudících ohňů na Volze, jsou přísně o životě a já jen nedokázal rozbít zeď, kterou okolo nich autorka postavila? Marina Cvetajevová zvládla básnické řemeslo dle mého tak napůl. Osvojila si slovník, kterým chce mluvit a techniku, jíž chce použít. Nevzala v potaz obecnou rovinu terénu, v kterém verše vznikly, a odvrhla jistou dávku exhibicionismu, kterou, dle mého, básník nikdy umlčet nesmí. Jít s kůží na trh znamená, že ji nebudu balit do deky, aby nebolela rána klackem, a nebo že bude zima. Přesto se ve sbírce objeví kousky, které se budou líbit a které autorce z duše závidím, byť jsou psané v ženské osobě a vznikaly před stoletím.

*****
Já jsem stránka. Sloužím tvému peru.
Vše tvé přijmu. Já jsem stránka bílá.
Tvůj majetek pod ochranu beru,
abych ti ho stokrát znásobila.

Já jsem ves. Já černá hlína jsem.
Ty paprsek a déšť nad mým lánem.
Tys mým bohem, mým jediným pánem.
Já jsem bílá stránka, já jsem černozem.

A jsme u toho. Zatímco z ostatní, jak říkám, velmi privátní poezie občas probleskne touha po emancipaci ve střihu dvacátých let minulého století, tedy emancipace bezzubá, z citované básně čiší odvaha mluvit bez ponižujících zástěrek tehdejšího věku a radost vyzpovídat se do naha a nejlépe až do morku kostí, a i když to zdánlivě nevypadá, báseň jde v emancipaci dál, než její souputnice do sbírky vybrané. Těší mě to. A potvrzuje, že kumšt v Rusku má kořeny.

Marina Cvetajevová: Který vítr mám proklínat?
Vydalo nakladatelství Dokořán v roce 2011
Obálka
www.dokoran.cz


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Dagmar Hermannová - 29.9.2011 - 14:09

Ano, to ano

Od: Dagmar Hermannová - 29.9.2011 - 14:15

Ano - to ano
Verše Mariny Cvetajevové - to můžu. Dobrý dárek k vánocům.Kumšt v Rusku má kořeny? No zdali... Puškin, Lermontov, Někrasov ... bezkonkurenční, v originále úžasné, záleží též na překladech.A je to jen namátkou pár jmen,i řada prozaiků je úžasná. Pravda je, že ženy v ruské poezii příliš zastoupeny nejsou. Takže - Maríno, i mně zajímá, který vítr mám proklít - snad najdu inspiraci - já černá hlína jsem....

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.3814 s