V roce 1966 byla poéma Františka Hrubína zfilmována Otakarem Vávrou s Jaromírem Hanzlíkem v hlavní roli. Slovenský režisér Jakub Nvota ji pro zlínské divadlo nastudovává na premiéru, která se uskuteční v sobotu 3. března v 19 hodin ve Velkém sále.
 
„Je to modelová hra o první lásce, o tom, jak se z chlapce stává muž a z dívky žena. Je to příběh lásky, která v sobě zároveň obsahuje i tragický konec, proto vlastně zůstane jako vzpomínka na celý život. Je to příběh, který v sobě nese odkazy na to, co zažil každý z nás. Každý má v sobě svoji romanci,“ odhaluje režisér inscenace Jakub Nvota, který je ve Zlíně známý už několika kusy: inscenacemi Dekameron, Sluha dvou pánů, Splašené nůžky, Kočičí hra či Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách.
 
Příběh se odehrává v roce 1930 a je Františkovým retrospektivním vzpomínáním na období svého dospívání, na osudovu lásku k Terině i fyzickou lásku k Tonce. Ve zlínském nastudování postavu Františka ztvární tři herci, kteří zobrazují minulost, přítomnost i budoucnost. Hrát je budou hostující Aleš Petráš, student JAMU, který ztělesňuje nejmladšího Františka, Luděk Randár, který hraje Františka o třicet let staršího, ve věku jeho otce, a hostující Stanislav Valla, který ztvárňuje roli Františka o padesát let staršího, ve věku jeho dědečka.
 
„Příběh je psaný poetickým jazykem. Poezie, jestliže má mít smysl, musí být výsostnou doménou mladých lidí. Všechny dobré básně byly napsané do zhruba třicátého pátého roku života básníků. I toto je příběh mladého člověka, přestože se setkává se sebou samým starším o třicet, padesát let, ale ty dvě jeho podoby v podstatě jen potvrzují, že to skutečné, to podstatné, co v životě zažil, je to, co zažil v té chvíli a co ho zformuje na zbytek života. Ten vstup do života, první lásky, první dotyk se smrtí ho ovlivní na celý život. To je silný moment. Plus poezie, která je zvláštní, kódovaný jazyk, vytváří něco, čemu by mohli rozumět mladí lidé. Nejdůležitější je, že je to hra o dospívání, o prvních dotycích se smrtí, se sexualitou, s poezií,“ doplňuje režisér.
 
Proč se divadlo rozhodlo sáhnout po hostujícím studentovi JAMU?
„Shodou okolností bylo potřeba najít představitele hlavní postavy a bylo zřejmé, že
to bude muset být někdo mimo interní soubor divadla. hledali jsme s dramaturgy a
bývalým uměleckým šéfem Petrem Veselým mladého herce, který by odpovídal naší
představě, až nás Petr upozornil na herce z posledního ročníku JAMU, Aleše Petráše. Petr Veselý má cit na vyhledávání nových talentů a Aleš takovým talentem skutečně je,“ vysvětluje přítomnost hostujícího studenta režisér.
 
Co pro Aleše Petráše hostování ve zlínském divadle znamená?
„Jednak PŘÍLEŽITOST. Letos končím JAMU, každý rok vyleze z uměleckých škol víc jak stovka absolventů herectví a kam s nimi? Určitě ZKU&SENOST. I když mám za sebou 4 roky herectví, mám se ještě hodně co učit a v praxi se člověk učí snáze, rychleji a hlavně pořád. V Martě jsme generační soubor, nemáme si co předávat. Ale tady mám kolem sebe starší kolegy, kteří mi pomáhají a díky kterým se můžu dál herecky vyvíjet a posouvat. Ale taky SEN. Moc si vážím toho a jsem rád, že ještě během školy jsem se mohl dostat na profesionální scénu, že mám krásnou roli, že mě to baví, že si to užívám, že tvořím, že mám trému a že tu jsem.“
 
Autorem scénické komponované muziky je Andrej Kalinka. Vzhledem tomu, že představitel Viktora Radovan Král umí hrát na trubku, zazní v inscenaci živě originální křídlovka.
 
První zvědavci se mohou více o inscenaci dozvědět na tradiční předpremiérové besedě Klevetivá středa, která se uskuteční 29. února v 17 hodin na jevišti Velkého sálu. V pátek 2. března v 10 hodin mohou představení spatřit první diváci v rámci veřejné generální zkoušky. A pak je již premiéra v sobotu 3. března.