Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
Tvůrčí psaní - SlovotvorbaSetkáníSlunce na beseděKdyž ne do března...Lípa v násPodstata nelidskosti
Nejčtenější za 14 dní
HELIMADOE – TV tip – Co skrývá podivný název?Zimní hrob – nedaleká budoucnost není příznivá pro nikohoPoslední naděje pro legendárního tvoraZačala se natáčet Zlatovláska, i tentokrát s Petrem ŠtěpánkemTady Havel, slyšíte mě?Jen jeden svět: Kdo je vrah?Kopíruje naše zahrada naši duši?Festival Mezinárodní týdny tance a mladé talentyBirgusovy kontrastySestry a stíny minulostiSurfování, rafting nebo kayak cross v centru PrahyZkroťte divokou šelmičku s láskou a trpělivostí
U Všech Svatých v Plzni| Hlas zvonku z věže kostelíka tenounký hlásek a pak nic i tak slyšet do daleka volání bájných klekánic je večer ale hodina nikoli poslední musíte hlavně honem dřív než se jitro rozední a odplyne mlha kolem to nemají klekánice rády váží sem dlouhou cestu jen hlas zvonu je přivábí když spšchají pro nevěstu spíše však ženicha leží jich tady dosti nikdo si toho nevšímá tak jaképak starosti zvonečky zní a jejich volání mezi stromy se rozplývá když všechny věrné sezvání hodina mámivá neznámá ruka nápis vyryla do kamene o tom jak život příjde a pak zas odchází sebou si nic nevezmeme nakonec proč když k tomu tak dochází o o o Ležím na bílé posteli jak z nemocnice bdím či spím a nebo tak něco mezi tím nejsem si jist když pořádně nevidím dlouhé chodby a nezvyklý van v průvanu vzduchu dokořán ujíždím s postelí která má kolečka kolem je tma cesta jak do téčka každé zákoutí náhle ve světle viděti jak bývá v panoptiku zejména pro děti ale já jsem již dospělý myslím až dost k této hře nesloužící moc pro radost leká mne každé překvapení míjíme osoby v nábožném vytržení dokonce svatá Starosta velká a s vousy ach jak to ženu změní všichni svatí a světice Boží vidím že stojíte se mnou pro lásku Boží vytrvejte a moji myšlenku temnou předneste Nejvyššímu hlava se mi točí zvon stále zvoní na kostelní věži a oči klíží se zrádně když klekánice viděly uzounkou chodbou a já v té posteli až tohle skončí snad nastane smíření narkotické opojení i jeho popření a zvonek kostelní bude svolávat co tomu brání všechny věrné k slavnému díkůvzdání P.S. Po operaci 2011 Jan Alexander ikonka: zussok.pilsedu.cz |
Komentáře čtenářů
Reakce k článku
Od: Dagmar Hermannová - 9.7.2012 - 10:50
Dobrý den Jeníčku Alexandere
Ano, Vaše básničky tady nějakou dobu chyběly - kdo je Plzeňák, samozřejmě zná kostelíček U všech svatých. A přeji Vám rychlé a zdárné uzdravení, ať všechno dobře dopadne - a ono dopadne, uvidíte. Naděje umírá poslední, a to, co uzdravuje nejvíce a nejspolehlivěji je silná vůle. A té máte určitě dost. Tak - a ještě více poezie. Mějte se hezky.
Několik posledních článků v rubrice Poezie
Setkání
Slunce na besedě
Když ne do března...
Lípa v nás
KŘÍŽE HORSKÝCH OSAD
TAJEMSTVÍ
Domov na míru - nová sbírka
Někde v nás
Ukrajinské hroby
ZA BABÍHO LÉTA (rondel)
Memento zhouby
Balada o dvou hlasech
Zůstává...
Pochoutka
Ve tvém objetí
Probuzení
Vjem
Mysl
Nemuset do klícky
Stesk
Další články v rubrice Poezie
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.