S krizí se ale ekonomická situace rodiny prudce horšila. Heydrich chtěl být námořníkem a patrně by jako důstojník udělal kariéru, kdyby nebylo jeho pletek se ženami a arogantnosti, která mohla vyplývat z dětství, kdy byl vychován jako chlapec z „lepší společnosti“, a současně i z komplexů, které měl, když rodičům peníze došly.

Každopádně Gerwarth přesvědčivě dokazuje, že Heydrich vůbec nebyl přesvědčený nacista nebo rasista - v mládí měl z nacistů legraci, Goebbelse nazval „kriplem“, novopohanským germánským rituálům se vysmíval. Židé ho vůbec nezajímali.

Když se ale vyhozený námořník dostal do finanční tísně, pod vlivem manželky Liny, která byla nacistkou, přijal místo u SS a jako schopný kariérista začal rychle stoupat. Šlo mu o peníze a díky vysokým funkcím je také brzy získal. Myšlenky nacismu přijal spíše pod vlivem spolupracovníků a pak začal spřádat velké plány, jak se v Německu zbaví nepřátel - Židů, komunistů, homosexuálů.
 

 

                 

                   (svatba R. Heydricha a Liny, po boku stojí rodiče nevěsty)