Když Edie přišla v polovině 60. let do New Yorku, byla jen jednou ze stovek talentovaných dívek, které toužily dobýt svět. V okamžiku, kdy si jí všiml guru newyorského undergroundu Andy Warhol, se vše změnilo. Edie se stala nedílnou součástí jeho umělecké komuny, jeho společnicí v soukromí i na veřejnosti i erbovní tváří jeho experimentálních filmů. Nestala se však tvořivou samostatnou umělkyní, ale múzou v rukou neurotického, svévolného génia – a to ji rychle zničilo. Zvlášť když svůj život propojila s dalším géniem báječných a bolestných 60. let – folkovým romantikem Bobem Dylanem (zde jako Billy Quinn, představovaný hercem Haydenem Christensenem - viz druhé foto), jehož nejméně dvě písně jsou právě o ní.
 
Drama režiséra George Hickenloopera vypráví o pozapomenuté osobnosti, která svůj osud propletla s životy slavných, ale dává nahlédnout i do tvůrčí dílny a do divokého života jednoho z nejkontroverznějších umělců 20. století se slovenskými kořen Andy Warhola. Pro titulní roli si režisér vybral Siennu Millerovou (PO KRK V EXTÁZI, CASANOVA - na prvním fotu s představitelem Warhola Guy Piercem, na druhém s Bily Quinem). Film před příchodem do kin se potýkal s řadou problémů. Například Bob Dylan se snažil zabránit jeho promítání, protože prý naznačuje, že Edie zemřela kvůli němu, což on kategoricky odmítá…
 
         V roli Andy Warhola se objevuje australský krasavec Guy Pierce (PRISCILLA, KRÁLOVNA POU&STĚ, MEMENTO,  L.A. PŘÍSNĚ TAJNÉ),
 
Připomeňme si jméno: ANDY WARHOL
(1928-1987), slavný představitel pop-artu. Warholovi rodiče pocházeli z dnešního Východního Slovenska u obce MIKOVÁ (okr. Medzilaborce). Národností byli Rusíni. Otec –horník - emigroval už v roce 1909, aby se vyhnul vojenské službě, matka o devět let později. Andy vyrostl v chudé rodině a stal se jedním z nejzámožnějších umělců vůbec. V roce 2006 byl Warholův tisk se symbolem dolaru vydražen za 4,5 milionu dolarů a jeho vlastnoruční malba plechovky od Campbellovy polévky se prodala za 11,7 milionů. V květnu 2007 se jeho obraz Green Car Crash vydražil za neuvěřitelných 71,7 milionů dolarů a zařadil se tak mezi deset nejdražších obrazů na světě.
 
„Umění je všechno, co vám projde“.
 
V 60. letech založil v N.Y. tzv. „továrnu“ (faktory), kde se scházela bohéma tehdejší doby. Pořádal tam nespoutané večírky, přestože sám byl izolovaný stydlivý samotář, který ale rád manipuloval okolí.
 
"Jsem neobyčejně pasivní. Beru věci tak, jak jsou. Pouze se dívám, pozoruji svět".
 
Ve své továrně začal v r.1965 točit také experimentální avantgardní filmy, často velmi dlouhé a pro mnohé nekoukatelné (SLEEP, BLOE JOB, CHELSEA GIRLS, KISS), filmy „pohyblivé obrazy“, při nichž jakoby čas nexistoval…
 
„Spustit kameru a nechat ji běžet,“ bylo Warholovo heslo a spolu se spolupracovníky z „faktory“ točil všechno, co se dělo. Vzniklo asi 500 portrétů osobností (něco jako kamerové zkoušky) až po hrané celovečerní (nebo celonoční)  snímky.
 
"...Při sledování mých filmů se dalo dělat víc věcí než při sledování jiných filmů: Mohlo se jíst a pít, kouřit, kašlat, dívat se jinam a pak zase na film a člověk přitom zjistil, že mu nic neuteklo."
 
Z jeho dílny vyrostl filmař PAUL MORISSEY, který s Warholem natočil třeba TĚLO (Flash) či ODPAD (Trash), aby se s ním v roce 1975 rozešel a začal v 70. a 80. létech točit samostatně.