Prvním románem a prvním filmem trilogie MILÉNIUM byli MUŽI, KTEŘÍ NENÁVIDÍ ŽENY. Následovaly tituly s názvy DÍVKA, KTERÁ SI HRÁLA S OHNĚM  a DÍVKA, KTERÁ KOPLA DO VOSÍHO HNÍZDA. Vydání svých románů se však novinář Larsson nedočkal - zemřel v roce 2004 ve věku pouhých 50 let.
          Už rok po jeho smrti byl první díl MUŽI, KTEŘÍ NENÁVIDÍ ŽENY vyhlášen nejlepším skandinávským kriminálním románem a bylo jasné, že filmaři nezůstanou stranou. V roce 2009 tak vznikl stejnojmenný film (a dokonce TV serial) v režii dosud málo známého dánského tvůrce Nielse Ardena Opleva.
          Ten měl za sebou jen dva filmy - za JEDNOU BUDEM DÁL dostal v roce 2006 Stříbrného medvěda v Berlíně (bylo to rodinné drama rodičů, žáka a učitele, který se zhlédl v učení Martina Luthera Kinga) a v televizi u nás uvedený snímek z roku 2008 - ODDĚLENÉ SVĚTY pojednávající o tom, jak těžké je uniknout ze spárů sekty Svědků Jehovových.
           Rozsáhlý roman Stiega Larsona se svojí délkou i množstvím motivů přímo vzpíral zfilmování a úsilí režiséra Opleva nikdo příliš nevěřil - vzpomeňte si jak neslavně dopadlo převedení obdobně rozsáhlých románů Dana Browna (&Sifra mistra Leonarda či Andělé a démoni). Podle kritiky však Oplev uspěl na jedničku - rozsáhlou detektivní ságu (600 stran) natočil jako svéráznou variantu krimi thrilleru, vybral z románu to podstatné a přes svou délku 2 a půl hodiny film nenechá diváka v klidu.
            Pátrání po osudu jisté Variet Vangerové, která před 40 lety (v roce 1966) zmizela beze stopy, vede divácky zajímavá dvojice vyšetřovatelů - novinář, specializovaný na ekonomiku a  odsouzený za pomluvu (pamatujme si jméno herce Michael Nyqvist - viz foto) a spolu s ním záhadná potetovaná punkerka s geniální pamětí a nevšední inteligencí, ale také s temnou minulostí, za kterou se mstí jménem Lisbeth (překvapivě výrazná a přesvědčivá Noemi Rapaceová - viz foto). Tihle dva postupně rozplétají temnou a děsivou rodinnou historii plnou rituálních a rasových vražd.
            Více se nesluší o detektivce prozradit, ale nepochybuji o tom, že i divák, který knihu četl, případně viděl další filmy trilogie, si nenechá opakovaně ujít tuto mimořádnou filmovou událost. Však ani američtí tvůrci nezaháleli a pod shodným titulem natočil David Fincher v roce 2011 stejné téma s Danielem Craigem a Rooney Marraovou. Přestože ani v americkém provedení nejde o špatný film platí doslova česká moudrost o tom, že když dva dělají totéž, není to totéž.
            Američané další díly nepřidali a tak kompletní švédská trilogie slaví úspěchy jak doma tak i na plátnech zahraničních kin. Film se ve &Svédsku stal komerčně nejúspěšnějším filmem roku 2009, získal spršku různých cen a cenu diváků na festivalu v Palm Springs. Úspěch má stále i Larssonova knižní trilogie, byť i zde se objevily nepodložené dohady, že ji vlastně on - jako průměrný novinář - nenapsal, ale že autorkou je jeho dlouholetá družka Eva Gabrielssonová.
             Znalci knihy budou porovnávat knihu s filmem a hledat, co ve filmu chybí. Jistě nebylo do dvě a půl hodiny trvajícího filmu možno přenést všechno z více než šestisetstránkového románu, ale to podstatné zde naleznete. Přes svou délku i přesto, že se "šifra" často řeší pomocí počítače, neztrácí film napětí ani tempo a spěje k překvapivému finále. Detektivní příběh, zasazený do zimní krajiny u sychravého moře, je o tom, jak daleko je člověk schopen dojít, aby ukojil svou psyche
Foto: falcon.cz, fdb.cz