• Dejte dítěti čas a prostor odžít si životní ztrátu. Mějte na paměti, že truchlení dítěte je individuální, může trvat různě dlouho a mít různou intenzitu.
   
• Pozor na přehnané nároky, očekávání a vyžadování nových vzorců chování. Očekává se, že děti „nebudou dělat starosti“, tedy že se budou skvěle učit, že budou doma pomáhat, nebudou zlobit apod. Na děti ale není možné klást automatické požadavky typu „musíš pomáhat“, „nesmíš zlobit“, „musíš se učit“ v souvislosti s tím, že zemřel tatínek nebo maminka.
   
• V žádném případě nepodceňujte úvahy dítěte o smrti. Dětské pokusy o sebevraždu nejsou bohužel ojedinělým jevem, navíc dítě v roli pozůstalého může řešit krizi způsobem „jít za tím, kdo na mě čeká a kdo mě má rád“. Z našeho dospělého pohledu nejsme schopni odhadnout intenzitu a spouštěcí podnět, který může vypadat neskutečně banálně.
   
• Neuděláte chybu, pokud se rozhodnete vyhledat pomoc odborníka – ať už dětského či poradenského psychologa, nebo rodinného terapeuta.

Rozsáhlý informační portál SanceDetem.cz nabízí odbornou radu a pomoc rodinám, které se ocitly v nejrůznějších obtížných situacích, např. kvůli zdravotním či psychickým problémům dítěte, rizikovému chování, partnerským nebo finančním problémům, a dále rodinám pečujícím o dítě se zdravotním postižením či se závažným onemocněním. Vytvoření portálu iniciovala Nadace Sirius.