První kapitola, odehrávající se v roce 2006, o které by se dalo mluvit jako o prologu, , popisuje brutální útok na bezdomovce, jenž nakonec přijde o nohu. Podivné útoky pak na nějakou dobu  ustávají, ale během zimy 2007 zmizí herec, ztvárňující roli Josefa ve hře Vánoční evangelium. Jisté je, že bezpečně došel domů, pak však veškeré stopy mizí. Norská policie hledá jakékoli vodítko, díky kterému by mohla určit, co se tu stalo. Jedno začíná být jisté – herec byl brutálním způsobem zavražděn. Pátrání se rozebíhá na plné obrátky. V Oslu ale přibývají další oběti. Zdaleka ne všechny zapadají do vzorce vytvořeného policií. Teorie brzy nabývá jasnějších obrysů., přesto je dokonale neuvěřitelná. Kdo a hlavně proč by zabil novorozeně?
 
Severští detektivové se od tuzemských odlišují. Jsou lidi z masa a kostí, kteří si žijí svým vlastním životem, tedy žádné loutky v rukou autorů. To se zákonitě musí projevit ve způsobu psaní takové knihy. Hrdinové mají své osobní problémy, projevující se v samotném pátrání.  Nejednou je až příliš drastické, detektivové se zcela nechávají ovládnout svými emocemi a strachem ze selhání. Když už by se zdálo, že čtenář o detektivovi ví všechno, překvapí ho. Projeví svůj názor, který nikdo nečekal, rozpadne se mu manželství, nebo si bude připadat starý. Přesně jako každý jiný živý člověk.
 
Autor takovou postavou příběh nijak neozvláštňuje, jak by se mohlo zdát. Právě naopak – přiblíží ho obyčejným lidem, z poměrně vznešené detektivky na způsob Sherlocka Holmese se stává příběh, který je schopný pochopit každý dospělý člověk. Fandí nejen detektivovi a přeje mu brzké vyřešení příběhu, ale zároveň mu jsou jasné záměry pachatele..K němu mě nenapadá žádné lepší přízvisko než „lidský“, přestože nijak nevyjadřuje pravou skutečnost věci.Rozhodně tím nemám na mysli, že by byl nějaký lidumil, svým obětem neváhá ubližovat snad všemi myslitelnými způsoby.Spíš by se dalo říct, že je svůj. Stejně jako detektiv je z masa a kostí, autorovi se trochu vymkl z rukou a ten nechává volný průběh veškerému jeho řádění. Dovolí mu cokoli, jen aby spáchal další krutou vraždu, která čtenáře zákonitě šokuje.
 
Obdobně reálné jsou tak popisy míst, na kterých se detektivka odehrává. Žádné příkrasy, pouze holá skutečnost. Precizně zpracovaný popis, až je vlastně odporný. Skoro by se chtělo říct: dokonalost sama (z řemeslného hlediska)To je věc spojující většinu severských autorů, jejichž knihy vycházejí u našich nakladatelů a přitom neomrzí. Každý autor si najde nějakou specialitu – pedofily, nebo surové vraždy. A samozřejmě tak hodně záleží na překladateli, kvalitní překlad povýší i jinak nepříliš úspěšnou knihu.
 
Ukázka z knihy:
 
Policejní komisař více než minutu jen poslouchal.
„A jsi si jistá?“
Breibyová netrpělivě vyčkávala.Když zavěsil, rozhodně se k němu otočila.
„Všechno, o co tě, Rolfe, žádám, je…“
„Ingrid Kulviková byla těhotná,“ řekl Lykke.
„Ta jeptiška?“
 
Try, K.: Neboť jejich je království nebeské. Praha: Motto 2012, s. 107.
Obrázek: knihy.abz.cz