Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je středa 20.3.2019, svátek má Světlana 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 500
Publikovaných článků: 12594
Komentářů: 10826


Měření



Na co umírali čeští králové?

16.01.2014   Veronika Švarcová   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Hodinami dějepisu jsme prošli všichni a jistě si vzpomeneme, jak chudák sv. Václav to myslel s českou kotlinou dobře a jeho bratr jej za dobré skutky nechal zavraždit u brány kostela. Ano, přesně tam jsou někde počátky rodu Přemyslovů. Jak ale umírali králové tohoto rodu nenásilným činem? 


                                  „Každý z nás dluží přírodě svoji smrt.

Sigmund Freud

 

Pokud bychom měli říci, jak taková česká knížata a králové z dob rytířských turnajů, lapků i hrdinů vypadala, shodli bychom se na několika společných rysech. Přece jenom genetika fungovala i tehdy a jistě i kníže rád slýchával, že ratolest mu "z oka vypadla".

Muži z rodu Přemyslovců vypadali asi takto:
Postava byla středně vysoká a štíhlá. Jejich lebka byla krátká, zakulacená, s klenutým čelem a úzkým nosem. Chrup se skládal z drobných zubů.                   Přední horní zuby přesahovaly poněkud dolní, takže se dalo hovořit o mírném předkusu horní čelisti. (Tento znak je již znám u Ludmily.. ano, to je ta, kterou nechala uškrtit šálem vlastní snacha)

Všechny studované lebky nesly stopy po čelním švu. Čelní šev u většiny lidí definitivně vymizí koncem 2. roku života. U přemyslovských králů však zůstával alespoň ve zbytcích patrný po celý život. Už z této řekněme anomálie se nejednou určil špatně dožitý věk panovníků.

Obličej zkoumaných králů působil jemně až žensky. Pod klenutým čelem byly zasazeny velké oči a štíhlý dlouhý nos, u Přemysla Otakara I. se skobovitě zahnutým hřbetem. Vzhledem ke slabšímu vývinu čelistí nevystupovala brada.

Je nutné se zmínit i o pravděpodobném pigmentu Přemyslovců, který byl zřejmě tmavý, tj. oči, vlasy s vousy byly hnědé nebo tmavě kaštanové. Historická svědectví hovořila i o tmavé pleti Přemysla Otakara II. a jeho vnučky, královny Elišky.

Z kostní tkáně zkoumaných Přemyslovců byly zjišťovány i krevní skupiny pod vedením prof. MUDr. J. Tesaře.

U krále Přemysla Otakara I. byla stanovena skupina AB, u Václava I. a u Přemysla Otakara II. skupinová vlastnost B, podobně i u krále Václava II. U jeho dcery, Elišky Přemyslovny, pak skupina 0, kterou musela zdědit po matce. Skupinová vlastnost 0, stanovená u Elišky Přemyslovny, ji úzce spojuje s jejím synem Karlem IV., který patří též skupině 0.




 

A jak umřeli známí panovníci? U Přemysla Otakara I.(jeho podobiznu jistě pamatujete ze staré dvacetikoruny, viz obr.1) se to bohužel neví. Snad sešlost a únava věkem. Jeho kostra byla podrobně zkoumána, ale neprojevovala známky úrazu, ani vážné nemoci.

Král Václav I. (jeho syn) zemřel podle historických zpráv náhle na mrtvici. Kronikáři dále uvádějí, že při jednom lovu poranila krále do oka větev a od té doby na jedno oko neviděl. Byl proto též nazýván Václavem Jednookým. 
Detailní průzkum pozůstatků prof. Vlčkem ukázal, že v krajině pravého oka jsou na lebce patrné stopy po vyhojených poraněních. Především na pravé polovině kosti čelní, dále na pravé polovině nosního výběžku čelní kosti. 

Povrch obou vyhojených poškození je hladký. Strop pravé očnice je neporušený. Zda byl zničen oční bulbus, nejde odhadnout. Všechna tři poranění mohla způsobit traumatická poškození oblasti oka i oka samého, které vedlo k jednookosti krále Václava I.

Co víme o smrti krále Přemysla Otakara II.(další v pořadí, jako potomek Václava I., obr.2)?

Jedna z verzí vypráví: Král byl ubit až po bitvě na Moravském poli. Bitva byla těžká. Kůň pod králem padl. Bezmocný král byl přepaden několika vojáky, kteří mu hodili provaz na krk a vyváděli ho ze seče, aby ho mohli oloupit o drahocenou zbroj. Jeden z náčelníků německého vojska, prý Berthold Schenk z Emerberka, však poznal v zajatci krále, protože měl obnaženou hlavu. Král se mu jako šlechtici vydával do zajetí. Ale Berthold s dalšími strhli bezbranného krále k zemi, probodli ho oštěpem a dorazili ještě 17 ranami. Potom si tropili z okradeného a nahého králova těla posměch. Král Rudolf, když se dozvěděl, že Otakar byl zajat, vydal rozkaz šetřit jeho života. Bylo však pozdě. Král byl mrtvý a vrazi zůstali nepotrestáni - český král byl přece v papežské klatbě. 

Z tohoto vypravování historika se dovídáme, že král Přemysl Otakar II. byl ubit 17-18 ranami, zřejmě bodnými ranami oštěpem i bodnými a sečnými ranami způsobenými mečem. Bohužel chatrnost kosterních pozůstatků nedovolila zjistit tato bodná poranění. Ale na dochovaném zbytku lebky zjišťujeme velké zlomeniny, které mluví za vše. Sečná rána musela být králi zasazená zepředu, snad když ležel na zádech. Byla vedena velkou silou na čelo vlevo od střední čáry a dosáhla až k obočí. Odtud pak prudkost úderu pokračovala štěrbinovými zlomeninami, které vlastně rozpoltily obličejovou kostru ve dví. V levé horní čelisti se paprsky zlomeniny ještě dále větvily v další menší, takže pronikly až k zubnímu výběžku horní čelisti. Již tato jediná sečná rána byla smrtelná.                                                                                   

Král byl po napadení okamžitě mrtev pro těžké poškození lebky a mozku. Jistě i další, hlavně bodné rány byly smrtelné, především ty, které poškodily orgány dutiny hrudní a břišní. 
Pokud se ale podíváte už jen na fotografii lebky tohoto krále (obr.3), budete mít jasno, jak zřejmě panovník umřel.

O zdravotním stavu a příčině předčasné smrti jeho syna Václava II. se dovídáme především z kronikářských zápisů, kde bylo uvedeno: Král Václav II. zemřel na plicní tuberkulózu.

U jeho dcery Elišky nám dochované kosterní pozůstatky ani kronikářské záznamy neposkytují jednoznačné informace o jejím zdravotním stavu (kromě nervové poruchy) a ani o příčině smrti. Snad opět tuberkulóza ukončila královnin život.

Král Václav III. ztratil život po bodných ranách do hrudníku, když se hrdě jel přihlásit o polskou korunu, kterou pro něj získal jeho otec. Nebylo mu ani 20 let. Tak vymřel rod Přemyslovců po meči. 

Mumifikace v české kotlině?

Nadpis je poněkud nepřesný. Jelikož tak hned se v české kotlině nemumifikovalo, ale je pravdou, že zabitý král Přemysl Otakar II. mumifikovaný byl!

Podle pozůstatků krále Přemysla Otakara II. Podélně rozříznuté tělo hrudní kosti dokládá provedení řezu na srdce a tím potvrzuje zprávu o balzamaci králova těla ve Vídni. Mumifikaci nám dále dokládá nález jehličí a zbytků rostlin přimísených v zemině hrobu, jež představují zbytky použitých mumifikačních výplní.

Je zaznamenána zajímavá zpráva. Balzamování mrtvoly bylo tehdejším Vídeňákům něco nového a neslýchaného. Vídeňský purkmistr Paltram Vatzo, ctitel a přívrženec Otakarův, oznamuje ve svých zaznamenáních s úžasem, "že král jako dobytče byl rozřezán, jako ryba vykuchán, jeho vnitřnosti do hrnce vloženy a od těla odděleny".

Srdce Otakarovo zůstalo u minoritů ve Vídni v blízkosti oltáře sv. Jiří. Dnes již nikdo nezná místo, kde bylo královo srdce uloženo.

Totéž bychom mohli očekávat i u krále Václava I. Ten po smrti,  která ho zastihla ve Dvoře Králově, byl zbaven vnitřností, jež byly pohřbeny odděleně v kostele v Počáplech a konzervované tělo bylo převezeno do Prahy. 

Se stejným způsobem otevírání hrudníku se setkáváme i později, u Karla IV., jehož hrudní kost byla rovněž rozpolcena podélným řezem. 

U Přemysla Otakara I. nebyl tento způsob mumifikace zřejmě použit, protože jsme stopy po otevření hrudníku nenalezli.

V žádném případě při mumifikaci těl králů nebyla otevírána lebka a vyndaván mozek, jak to známe ve starověkém Egyptě.

 



 









Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: anonym - 10.4.2015 - 6:13

Kdo je na té minci

Od: Veronika Švarcová - 10.4.2015 - 8:33

Mince
Pokud myslíte papírovou 20 korunu, tak by to měl být Přemysl Otakar I.

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2019 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0808 s