Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je pondělí 23.9.2019, svátek má Berta 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 504
Publikovaných článků: 12725
Komentářů: 10895


Měření



Poslední impresionista se chýlí ke konci

02.04.2014   redakce   Výtvarné umění   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Jen pár dní zbývá do konce výstavy Ludvík Kuba – Poslední impresionista, kterou pořádá Národní galerie v Praze v Salmovském paláci na Hradčanském náměstí. Probíhající výstava připomíná, že Ludvík Kuba byl především představitelem generace českých umělců, která se na konci 19. století toužila svými pracemi vyrovnat evropskému umění.

V osmi sálech Salmovského paláce mají návštěvníci možnost ještě do neděle 6. dubna zhlédnout průřez umělcovým malířským dílem od konce 19. století až do 50. let 20. století. Více než polovina exponátů je zapůjčena ze soukromých sbírek, proto nebude výstava prodloužena. Dalším důvodem je příprava nové výstavy v Salmovském paláci s názvem Japonismus a české umění (od 15. 5. do 7. 9.), která představí japonské inspirace ve výtvarném umění v českých zemích od druhé poloviny 19. století do zhruba 20. let 20. století převážně v malbě, grafice, sochařství a užitém umění.
 
Lektorské oddělení Sbírky umění 19. století připravilo v posledním týdnu výstavy Ludvíka Kuby ještě tři komentované prohlídky:

3. 4. 16.30  Evropský impresionismus (s Hanou Rosenkrancovou z lektorského odd. NG)
5. 4. 14.30  Ludvík Kuba. Poslední impresionista (s Veronikou Hulíkovou, kurátorkou výstavy)
5. 4. 15.30  Diskuse se sběratelem umění Martinem Otavou
 
Kubova výtvarná tvorba se odehrávala dlouho mimo českou uměleckou scénu. V roce 1893 odešel do Paříže a do Čech se natrvalo vrátil až v roce 1911. Setkání
s obrazy impresionistů během dvouletého pobytu ve francouzské metropoli ho doživotně ovlivnilo. Zásadní vliv na jeho umělecký vývoj měla však teprve léta 1896-1904 strávená v Mnichově, kde navštěvoval  soukromou školu slovinského malíře Antona Ažbeho. Právě soubor obrazů a kreseb vytvořených v tomto ateliéru patří k objevům výstavy. Vedle studií školních modelů jsou vystavena i plátna, na kterých Kuba zachytil své okolí. Mezi jeho spolužáky se tehdy nacházeli umělci, kteří o pár let později výrazně ovlivnili vývoj výtvarného umění: Vasilij Kandinský (1866-1944), Aleksej Javlenský (1864-1941) a Mariana Vladimirovna Werefkinová (1860-1938). Právě tuto trojici zachytil na plátně nazvaném V Ažbeho škole. Nebyla to jistě náhoda, neboť Kubu s nimi pojil přátelský vztah a společně se setkávali i mimo školu. Kubův obdiv k „neúmornému ruskému pokusnictví“ způsobil, že původně plánované dvouleté studium protáhl na osm let a Ažbeho ateliér opustil až po svých čtyřicátých narozeninách. Za uvolněný a expresivní rukopis mnichovských děl (např. obraz Svačina z roku 1904) Kuba nepochybně vděčil i svým ruským přátelům, jejich cesty se však v roce 1904 rozešly a v době kdy jeho přátelé založili expresionistické skupiny Neue Künstlervereinigung a Der Blaue Reiter pobýval Kuba již ve Vídni.


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2019 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2538 s