Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je neděle 20.8.2017, svátek má Bernard 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 498
Registrovaní čtenáři: 1756
Publikovaných článků: 12207
Komentářů: 10727


Měření



Démoni mezi námi - Demonolog:A.Pyper

09.05.2014   Veronika Švarcová   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Existuje pouze jedna pravda, církevní kánony, vše ostatní je tma. Uvažovat je již projevem hříchu a pochybovat projev dábla v nás. Co když je ale svět tam jiný a pouze naše interpretace chybná? Co když se nebe i peklo odehrává zde, v lidském světě a démon je přímo ve vás?

Kniha Démonolog je bezesporu mimořádná. Pokud pomineme nápad a grafické zpracování přebalu, pak si dovolím tvrdit, že její mimořádnost najdeme až "za přečtenou knihou".
Čte se dobře, velmi svižně a popravdě celou dobu přemýšlíte, jak to všechno asi dopadne. Variant a možností je mnoho. Děj, který se různě prolíná a vtahuje další a další postavy, pobízí fantazii k naprosté volnosti.

Citlivé místo kniha přesto má - závěr. Když si odmyslím, všechny ty ceny a promyšlenou propagaci, které staví tento titul do nelehkého postavení "super star", tak by si celé to úsilí spisovatele zasloužilo mnohem propracovanější vyústění děje. Na konci totiž stojíte a říkáte si: "tak buď jsem to nepochopila a nebo je někde něco špatně". Veškeré tempo knihy je utnuto a čtenář odchází zklamán, že pokračování není možné. Protože to, co staví na fantazii čtenáře, by mělo mít pokračování. Ne v podobě dalšího dílu, ale v myšlenkách a možných teorií. To prostě není. 

Přemýšlela jsem, jak celou recenzi pojmout. Prvotní nadšení vystřídalo zklamání a zůstaly rozpaky. Ona totiž vůbec není špatná. Málo kdy vydržím u knihy do konce a zde jsem se nemusela ani snažit. Zaslouží si být přečtena. A nezaslouží si být srovnávána s výplody Dana Browna. Tam, kde autor "šifer" spojuje velmi těžkopádně a v případě Andělů a démonů již plácá pouze literární bábovky, tak Pyper pořád "jede". Snaží se hledat spojitosti, nevnucuje je a dává čtenáři ty pochybnosti, které jsou velmi příjemné v této "pocornové" zábavě.
Stále věřím, že kvalita knihy není o cenách, ale dle mého názoru o tom, co v lidech zanechá. Může mít plno dobrých osvědčení a stejně zůstává nehybně stát v regálech. Pokud ale mám dát Pyperovi šanci, připustím, že se mu podařila jedna věc, když už ne závěr samotný. Načíná téma, které je v dnešní společnosti sice již opěvovanější, přesto zůstává v mezích fantasy nadšenců a podivínů. 

Démonologie je dnes součástí teologického učení. V historii lidstva bylo napsáno plno příruček zabívajících se anděly i démony. Plno apokryfních textů dnes posunuje křesťanská dogmata do reálnější podoby a je k podivu, že i přes značný tlak vědy, démonologie stále přežívá. Mnoho pojmů jako Lucifer bylo poupraveno (mimochodem v tomto případě se i připouští, že Lucifer může být vykládán jako světlonoš). Démonům jsou stále ponechána jména a s úšklebkem vědy je na ně poukazováno jako na něco, co je trpěno. Přesto, zkuste alespoň trochu připustit možnost, že postavy démonů nemusí být až takovým nesmyslem. Většina textů zabývající se tímto tématem byla po mnoho staletí popírána, patřily mezi zakázané, jelikož koncilní ustanovení a církevní kánony je nepřipouštěly. Kultura Evropana, a tím i myšlení bylo ohýbáno tak, jak křesťanství dovolovalo. Po mnoho staletí. Tak dlouho, že i generace nebyly schopny přenést jiné myšlení, než to "správné". Přesto zakázané texty jsou. Zaobírají se jinými výklady a dokonce i takový text krále Šalamouna připouští existenci démonů. V případě Pyperovi knihy se jednalo o Bezejmenného. Hlavní hrdina jej pojmenoval Belial, s odkazem na několik set let starý skutečný záznam, že takový démon existuje. Belial byl hebrejským textem pojmenován jako "ten, který je bez jmění". Co tím jměním mělo být můžeme odhadovat. Přesto tento démon patřil mezi ty, kteří ovládali sílu égregoru (co takový égregor je se můžete dočíst pod textem v šedé tabulce). 
Jako kniha je Démonolog opravdu slabým počinem. Jako součást "toho našeptaného" lze o ni uvažovat. Je tichá, přesto ve vaší mysli krátké úryvky zůstanou až neobyčejně dlouho.

Pojem vyjadřující v okultismu existenci zvláštních astrálních útvarů, které jsou vytvářeny skupinovými představami, ideami a pocity - např. náboženské kulty, politické ideje, ale i hromadné všeobecné sklony a smýšlení. R. Ambelain (La Kabbale pratique, 1951) definuje égregor jako "sílu zplozenou mocným duchovním proudem a tak uchovanou v pravidelných vzdálenostech, přiměřených rytmu harmonie s univerzálním životem kosmu, nebo sjednocení podstat, které jsou spojeny společným charakterem". Papus definuje égregor prostě jako "celkem zplozený astrální obraz" (Traité élementaire des sciences occultes). Égregor je tedy astrální reprezentace kolektivní mysli a funguje jako více méně silná astrální bytost, není jen pasivním odrazem toho, co je společné lidským myslím, ale též aktivním činitelem. V tomto smyslu každý jedinec vyznává nějakou náboženskou, politickou či jinou ideu, je spojen s příslušným égregorem, přičemž totospojení je oboustranné: jedinec posiluje svou vírou a svými činy tento egregor a naopak je égregorem posilován. Jako bytost se égregor udržuje tím, že je nasycován vírou, imaginací, činy, které mají vztah k jeho obsahu, především je sycen mocnými kulty a rituály. Teurgickou operací lze vytvářet pozitivní, černomagickou operací negativní égregory. Égregory zlých sklonů se v magické evokaci manifestují jako ďáblové, égregory tvůrčích pozitivních sil jako géniové či andělé, égregory přírodních sil jako démoni či duchové živlů. Uvedená okultní fakta dobře ilustruje E. Lévi (Věda duchů 1936, str. 165 a násl.) na historickém případu evokace olympských božstev, kterou před císařem Juliánem Apostatou provedl Maximus z Efesu. Protože božstva starého Olympu v Juliánově době již nikdo neuctíval a představy o nich již byly velmi chatrné, Julián "neviděl je již tak, jak je představují antičtí básníci, nýbrž jen jak existovala ve vystřízlivělé imaginaci současného lidstva, stará, vetchá, ubohá a zpustlá. Nebyla to již mohutná božstva Homérova, nýbrž byli to groteskní bohové Lucianovi, což jen potvrzuje teorii, že domnělí duchové při evokacích jsou jen zrcadlením nebo odlesky kolektivní imaginace." Uměle vytvořený égregor může být k této zemi připoután i modlou, která se stává předmětem uctívání, a mohou to být i modly náboženské i politické. V živoucí formě vrací astrál jen to, co je v něm udržováno lidskými skutky a vášněmi. Nejsilnější nasycení astrální bytosti reprezentuje obět, protože je spojena se silným hnutím mysli a uvolňuje okultní energii obsaženou v krvi. Silné égregory vytváří hromadné utrpení lidí za válek a revolucí. Égregor působí zpětně na tento svět a vztahy mezi ním a tímto světem v sobě skrývají tajemství individuální a kolektivní osudovosti.

Démonolog
A.Pyper
nakladatelství Jota, 2014





Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2645 s