Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je středa 18.9.2019, svátek má Kryštof 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 504
Publikovaných článků: 12720
Komentářů: 10895


Měření



Lékařství starých Egypťanů - střípky z historie

29.05.2014   Veronika Švarcová   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Dnes jsem vybočila z tradiční české historie a nakoukla do světové. Starověký Egypt láká nejenom památkami, ale i znalostmi, které ovlivnily celý svět. Lékařství, architektura i astronomie patří k naprosté špičce a dodnes ohromí nejenom vědce, ale i laiky. Jakými schopnostmi oplývali egyptští lékaři?

Egyptští lékaři se domnívali, že svět se skládá ze čtyř prvků (vzduch, voda, oheň a země), kterým v lidském těle odpovídají čtyři základní tekutiny (krev, hlen, žluč a černá žluč), a že zdraví a nemoc závisí na stavu těchto šťáv. Vzhledem k četnému výskytu parazitárních onemocnění se stal hlavním symbolem nemoci v Egyptě červ. Staří Egypťané pokládali červy za původce všech nemocí, i neparazitárních. Věřili totiž, že červi mohou vzniknout ze zkažených tělesných tekutin. Z těchto důvodů ve starém Egyptě platily přísné hygienické předpisy, které byly součástí náboženství.

Vedle této teorie, která platila pro život na tomto světě, existovala i spirituální teorie pro život posmrtný. Podle víry Egypťanů po smrti člověka může jeho duše dále existovat, bude-li tělo zesnulého zachováno. Předpokládalo se, že se duše může vrátit do těla zemřelého. Proto byla těla faraonů, velmožů a bohatých lidí po smrti balzamována. Vnitřní orgány však byly vyjímány z mrtvol zvláštními řemeslníky, nikoli lékaři, egyptští lékaři tak, přes jinak dobré vědomosti o anatomii člověka, kupodivu například nevěděli nic o párovém orgánu – ledvinách. 

Podle řeckých historických pramenů z poloviny 1. tisíciletí př. n. l. existovali v Egyptě lékaři specialisté jen na jednu nemoc nebo na určitou část lidského těla. Mnozí lékaři byli zručnými chirurgy, a je zajímavé, že cesta ke kněžství a k lékařskému povolání byla otevřena i ženám.

Podle učení esoteriků existovalo v Egyptě 42 posvátných knih, napsaných údajně Hermem Trismegistem (údajně jiné jméno pro boha Thovta). Prvních šest mělo lékařský obsah. První z nich pojednávala o stavbě lidského těla, druhá a pátá o nemocech, třetí o lékařských nástrojích, čtvrtá o lécích a šestá o nemocech ženských a o porodnictví. Hermetické knihy byly uschovány v chrámech a nosily se při náboženských slavnostech. Jako díla posvátného tajného učení byly přístupné jen kněžím. Kněží-lékaři nesměli na obsahu tajných knih nic měnit, protože měly platnost božských přikázání. Tuto pověst nelze doložit, protože žádná z nich se do současnosti nedochovala. 

Lékař jako takový neléčil všechno. Neboť ani lidské tělo není všude stejné, ani jeden lékař nemůže léčit všechno. V určitých obdobích lékaři dokonce bezplatně zabezpečovali i "antikoncepci" a vypracovávali plán na regulaci obyvatelstva. Vyplývalo to z praktické stránky života – mnoho obyvatelstva znamenalo zvýšené výdaje v době neúrody, nebo hospodářských výkyvů, protože stát byl povinný zabezpečit přiměřenou dávku pro ty, kteří byli v nouzi (což byli převážně chudí lidé). Ani používaní kadidla nebylo pravděpodobně náhodné. Mimo výrazného aroma obsahovalo kyselinu karbolovou, která výrazně působí jako antiseptikum. Lékaři a hygienici zavedli umývaní se po jídle, nebo po pohlavním styku.

 
Postrachem pro lékaře byl legendární panovník Ramesse II., který trpěl na různé zubní neduhy a při své vytíženosti a nedostatku času na jejich léčbu, to prý přivádělo ne jednoho zubaře k zoufalství. Lékaři velmi úzce spolupracovali se zahradníky a včelaři. Zahradníci pěstovali mnohé rostliny nevyhnutelné pro léčbu a prevenci a dodávali je do laboratoří, kde z nich připravovali potřebné přípravky. A med byl považovaný za slzy bohů a velmi vzácnou a důležitou složku léčiv a stravy a požíval úctu nejen u odborníků, ale i obyčejných obyvatel. Úctě se těšil i posvátný pták Ibis ztělesňující boha Thovta.(obr.1)
 


Ukázky léčby:

 

Porod

Za přirozený způsob poroku se považovalo rození v podřepu, v tzv. porodní místnosti, která byla vybavená jednoduše, ale účelně. Byly v ní cihly, navršené v určitém odstupu vedle sebe. Šlo o jednoduchou, ale účinnou porodní stoličku zabezpečující dostatek prostoru mezi lůnem rodičky a zemí, aby mohl novorozenec pohodlně vyklouznout. Z cihel bylo i lůžko, na které ukládali novorozence, kterého umyli a přestřihli jeho pupeční šňůru.

Obřízka

Vykonávali ji z hygienických důvodů, což dokazuje i nález malby a dobové záznamy. Předcházeli tak nepříjemným infekcím a problémům s tím spojeným.

Srdce - centrum organismu

Egypťané znali srdce a jeho čerpací pohyby a považovali to za velmi důležitý údaj při léčbě anamnéze pacienta. Měření tepu (pulsu), pozorování činnosti srdce, tvořilo součást vyšetření pacienta. 
Počítání prsty - aby se dal rozpoznat chod srdce. Jsou v něm cévy ke každému místu v těle. Věděli o existenci "kanálů a kanálků" vedoucích z/do srdce. Kanál (-ek) ve staroegyptštině = METU. Ze srdce vycházely tyto metu:

  • 4 do hlavy a nosu

  • 4 do uší

  • 6 do ramen

  • 6 k nohám

  • 4 k játrům

  • 4 k plícím a slezině

  • 4 ke konečníku

  • 2 testes (semeníky)

  • 2 k měchýři

Poháněné bijícím srdcem dopravovaly metu vzduch, krev, hlen, potravu, semeno i výměšky. Egypťané zároveň věřili, že když přes metu neproudila pravidelně krev nebo hleny, vznikaly nemoce. Tak se mohlo stát, že když se zastavilo vylučování výkalů, mohly se dostat přes metu do různých končetin, dokonce i do srdce. Od Ibise převzali egyptští lékaři způsob léčby proti přeplnění dolních metu výměšky.

Pitva

I přes naše domněnky, neprováděli knězi ve starověkém Egyptě pitvu. Své poznatky a zkušenosti o lidském těle nepochybně získávali při balzamování nebožtíků, kdy měli možnost se s ním obeznámit a tyto poznatky jim vydatně pomáhaly při léčbě.

Otevírání cév

Důkazem je nález nástěnné malby v hrobce písaře Userhata (18. dynastie). Malba zobrazuje lékaře, nebo jeho pomocníka, který nemocnému přikládá pijavice z misky stojící na zemi.

Kniha, která mě dnes inspirovala k napsání článku, patří mezi ty " top ten". Je to literatura, kde najdete jak bezchybné grafické zpracování, tak velmi zajimavé informace. Nakladatelství Academia ji bez vší pochybností může zařadit mezi své literární perly. "Lékařství starých Egypťanů" - Staroegyptská chirurgie, Péče o ženu a dítě " vznikala řadu let. Sám jeden z autorů, Eugen Strouhal, přiznává, že s jejím vydáním musel počkat poměrně dlouho. Životem jedné knihy počítaje, velmi dlouho. Ale i zrození knihy se děje tak, jak se dít má a nutno dodat, že čas jeho dílu vůbec neuškodil.
Nalezené papyry slouží jako motor psaní, a že je to veliká studna vědomostí. Dočíst se tak můžete o zápiscích léčby stovek nemocí, úrazů, léčení, ale i testů (na plodnost aj.)
 

Anotace knihy:
První ze tří svazků pojednávajících o staroegyptské medicíně. Obsahuje první ucelené české překlady staroegyptských lékařských textů. Do tohoto svazku byly vybrány texty chirurgické a texty věnované gynekologii, porodnictví a pediatrii. Překlady jsou doplněny podrobnými lékařskými komentáři a obecným vyhodnocením lékařských metod egyptského starověku. Nechybějí konkrétní příklady onemocnění a úrazů odhalené při vyšetřování staroegyptských mumií a kosterních pozůstatků.

Lékařství starých Egypťanů Istaroegyptská chirurgie, péče o ženu a dítě
E.Strouhal, B.Vachala, H.Vymazalová

Academia, 2013




Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2019 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2786 s