Pamětníci vyprávějí, že za první republiky s velkým množstvím chudých lidí byly v městských činžovních domech obsazeny nájemníky i tzv. sklepní byty, ale i ty byly vždy vybílené, okna čistá, ozdobená kartounovými záclonkami a truhlíky s muškáty, a venkovní římsy oken přízemních bytů byly tak čisté, že krůpěje vody po dešti se na nich leskly jako křišťál.
Říká se že změna je život, a léta devadesátá přinesla naší zemi změny nevratné. Sklepní byty zmizely, jsou využívány jen ke komerčním účelům,ale i z přízemních bytů v centrech měst byli nájemníci postupně vypuzeni ve prospěch rychle vznikajících kanceláří, a okna se záclonkami a čisté okenní římsy se staly historickou legendou.Při procházkách v centrech měst nemůže občanům uniknout především fakt,že všechna okna nízkopodlažních místností bytových domů jsou zaplácána žaluziemi aby nebylo vidět zaprášená skla,což se týká nejen přízemních domácností, ale i vážených institucí, notářů, advokátů,i budov magistrátů. Na venkovních římsách nízkopodlažních oken jsou usazeny tak masivní vrstvy prachu,že kdyby na ně náhodou usedl vrabec,už by vzhůru neodstartoval, a při této příležitosti si nelze nepřipomenout nadšené vyprávění o květinami vyzdobených oknech městských činžáků "na západě", když u nás se ukazuje,že nejsme samostatně schopni ani čistoty a upravenosti prostředí kde žijeme -leda by nám to zprostředkoval sám duch svatý.
Naši rodiče a prarodiče také nebyli radostí bez sebe nad nově vznikajícími panelákovými sídlišti se stavební spouští kolem budov, ale namísto věčného remcání osázeli volné prostory travou, a mezi osázené stromy postupně zasazovali i okrasné keře a květiny. Pro nás zanechali městské čtvrti a sídliště plná parků, trávníků a zeleně - a my? Umíme je přizdobit nanejvýše odpadky. Každý městský trávník i trávníček je zaneřáděn obaly, pet lahvemi,dřívky z nanuků, vajgly a psími exkrementy. Mnoho lidí dnes žvatlá o životním prostředí a vzývá přírodu,aktivisté se přivazují ke stromům a zastavují lodě, ale ani zelené, žluté či modré nenapadne rozběhnout se kamkoliv do přírody,a obětavě ji čistit od projevů arogance a ignorantství tak dlouho,dokud se lidé nenaučí ctít její ničím nenahraditelný majestát.
Ale abych nekřivdila, už jsem zahlédla mladou paní v městské zástavbě pečlivě čistit a zametat chodník ačkoliv - jak jsem se dozvěděla - bydlela až na samém konci ulice, a na moji otázku, proč uklízí ulici celou, odpověděla prostě, že by chtěla aby se jí líbil život doma i venku, k tomu patří uklizeno a čisto, a když si udělala čas, nevidí nic mimořádného v uklizení celého chodníku. Každý převrat hodnot přináší lidem vedle změn k lepšímu také řadu změn opačných,ale nikdo ji nemůže nutit, aby žila za staženými žaluziemi ve tmě, prachu a špíně. Dovolila mi abych si ji vyfotila jako pozoruhodnost a fotku zařadila do své sbírky kuriozit.

Jedna vlaštovička jaro nedělá, ale snad přece jen ještě nejsme úplně ztraceni. Došli jsme - sice složitě a obtížně - k poznání,že když dojde ke společenské pohromě po níž následuje zmatení hodnot, nemusí nutně dojít i ke zmatení smyslů, i když naše společnost je už tradičně proslulá tím, že zmatení smyslů předchází zmatení hodnot, které jsou pak ještě zmatenější, po čase by ale mělo následovat prozření.Když každý z nás udělá co je v jeho silách, počmárané fasády z našich domů, odpadky a psí lejna z ulic a městských trávníků zmizí, a třeba i dešťové kapky na okenních římsách našich měst se budou zase lesknout jako křišťál.