Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je čtvrtek 21.9.2017, svátek má Matouš 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 498
Registrovaní čtenáři: 1757
Publikovaných článků: 12241
Komentářů: 10733


Měření



HIMMLEROVA KUCHAŘKA - Franz-Olivier Giesbert

04.09.2014   Stanislav Polauf   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Dvacáté století plné hrůz. Jak se daly přežít vypráví ve vzpomínkách 105letá Róza v románu s poutavým a čtenářsky lákavým názvem HiMMLEROVA KUCHAŘKA francouzského spisovatele Franze-Oliviera Giesberta. Róza je i ve svém úctyhodném věku stále pracující kuchařka, majitelka vyhlášené restaurace v Paříži. Navíc, jak prozrazuje, je stále při chuti k životu i k milování a do hrobu se jen tak nechystá. Navíc srší humorem často až jízlivým a pronáší bonmoty hodné prezidenta. Její život jakoby zahrnoval desítky „obyčejných“ životů jiných lidí – zažije si mnohá pekla od lidí i od osudových dějinných událostí, ale vždy z nich vyklouzne posilněna a obohacena o silnou zkušenost. A také s touhou po pomstě za utrpěná příkoří, která nezůstane jen u přání…

Autor se pokusil o strhující drama, když svoji fiktivní postavu zasadil do téměř všech významných dějinných událostí minulého století. Róza se narodí v roce 1907 v Turecku u Černého koře. Jako Arménka prožije už v útlém dětství genocidu křesťanských Arménů. Ztratí rodiče i všechny své blízké a pozná zvrhlosti muslimského beje. Podaří se jí za několik let ponižování utéci do Francie, kde žije na okraji společnosti aby se tam pak dočkala několika klidnějších let u adoptivních rodičů na provensálském venkově. Jenže krutostí v jejím životě není nikdy dost – po smrti milujících ochránců ji život znepříjemní pěstouni, kteří ji připraví o zděděný majetek. Utíká se svojí první láskou a v Paříži se dočká splnění velkého snu – vlastní restaurace. Ale to už tu řádí Němci. Manžel (jako položid) i dvě děti zahynou během deportace do koncentračního tábora, což se Róze podaří zjistit až po dlouhém vztahu s SS-reichsführerem Himmlerem. Po válce konči Róza v USA s novým manželem i novou restaurací a po jeho smrti se vydává do Číny, kde však během maoistických čistek přichází o dalšího životního partnera. Zbytek stále nekončícího života tráví v Marseille, stále nachází sílu otevřít si restauraci…

To je jen stručný nástin toho, co hlavní postavu románu v jejím, na události i vztahy bohatém životě, potká. Přestože zastává starozákonní názor „oko za oko, zub za zub“ a těm, kdo jí ublížili, to dá patřičně najevo, není v ní stín hořkosti či poraženectví. Plná síly do života se vrhá i do nových a nových vztahů a udržuje letité známosti s předními lidmi té doby. Nejde jen o titulního Himmlera – to je v jejím životě jen krátká epizodka – ale i o mnoho dalších postav literárního, uměleckého i politického světa – sbližuje se třeba s  Jean-Paul Sartrem a Simone de Beauvoirovou. 

Pestrý život, dějinné zvraty, množství známých postav – to by mělo stačit na dramatický román. Zvláště když má ambici v jedné postavě skloubit a zpodobnit nejvýznamnější události dvacátého století. Jenže to autorovi nestačí. Pokouší se zvýraznění pomocí různých bizarností, často až málo uvěřitelných. Už zrození Rózy na stromě (podrobnosti si jistě čtenář vychutná v knize) je silně pikaresní a v jejím životě je mnoho dalších až burleskních událostí a často i peprností. Titulní postava je prostě vyšroubovaná do extrémních poloh. Ona je – jak sama říká – ráda na světě  („Zatímco dějiny jsou peklo, život je ráj“) a to i přesto, že „počet mrtvých způsobených konflikty, válkami a genocidami 20. století“  vyčíslil nizozemský ústav mezinárodních vztahů Clingedael na 231 milionů.

Ale čím déle čte, tím vice máte pocit, že se vám Róza jaksi vzdaluje, že místo bližšího poznání a soucítění vám přijde jako stále vzdálenější figura. Poutavý román se neobejde bez silných emocí a těch jakoby ke konci postupně ubývalo. Možná i proto, že postavy knihy (včetně těch slavných) jsou jaksi bezživotné, i Himmler je podán zjednodušeně jako slaboch a zakomplexovanec, jehož (proboha, jen to ne!) by vám mohlo být líto.

Výsledný dojem z knihy je proto rozpačitý. Už pro svůj lákavý titul bude jistě středem zájmu čtenářské veřejnosti, ale mezi velká, silná a podnětná díla o minulém století („století vrahounů“) se zařadí jen zčásti. Ale i tak je možno s Rózou souhlasit, když hned v úvodu říká „Dějiny jsou svinstvo. Mně sebraly všechno. Moje děti. Moje rodiče. Moji velkou lásku. Moje kočky. Nechápu, proč lidský rod dějiny tak pitomě uctívá.“ Tak se s paní Rózou zamyslete nad během dějin i nad svým - jistě lepším- životem a jeho zákruty. A pokud budete mít chuť a suroviny  můžete si vyzkoušet i některý její proslavený recept, jak jej najdete v závěru knihy.

 Franz-Olivier Giesbert se narodil 18. ledna 1949 v USA, jeho kořeny jsou německé, skotské, židovské a francouzské. V útlém věku se s rodiči vrátil do francouzské Normandie, vyrůstal pod vlivem silně věřící matky a v tradičně levicově orientované rodině. Už jako dítě se chtěl stát spisovatelem a coby devatenáctiletý mladík začal spolupracovat s literární rubrikou deníku Paris-Normandie. Zároveň vystudoval práva, později ovšem studoval i žurnalistiku a stal se politickým novinářem v Nouvel Observateur, v němž posléze získal post šéfredaktora. Jeho kariéra pokračovala ve vedení deníku Le Figaro a později týdeníku Le Point. V posledních letech je střídavě hlavní postavou několika kulturních, politických a ekonomických pořadů na různých kanálech France Télévisions. Většina Giesbertových knih je beletrie – od moderních bajek po detektivní romány –, u čtenářů velice dobře přijímaná pro svěží styl a nápaditost: za román Ohava získal Velkou cenu Francouzské akademie, za knihu Chlívek jednu z nejstarších francouzských literárních cen – Cenu Interrallié, podle knihy Nesmrtelný byl Richardem Berrym natočen film, v němž hrál hlaví roli Jean Reno (česky pod názvem 22 výstřelů).
Foto: argo.cz, laprocure.com
****************************************
Franz-Olivier Giesbert: 
HIMMLEROVA KUCHAŘKA
Z francouzského orginálu La cuisinière d'Himmler
přeložila Helena Beguivinová
Vydalo nakladatelství Argo, Praha, 2014



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0683 s