„Jánošík… samopašné dieťa. Bylo mu dvacet pět let, když ho pověsili za žebro na hák. A byl to hrdina. Ne proto, že se o něm vypráví legendy, ale protože soudní spisy nám podávají svědectví o jeho činech, které se dost dobře nedají jinak interpretovat.

Češi se bojí hrdinského patosu. Narozdíl od Poláků a Slováků. I já jsem se ho bála, a když jsme se poprvé před lety s Jánošíkem setkali, chtěla jsem ho ironizovat, demytizovat. Jenže čím více jsem odstraňovala nános báchorek, tím jasněji se přede mnou Jura Jánošík vylupoval ve své podstatě. Od té doby se pro mě stal symbolem osobní statečnosti, vnitřní svobody a životodárné energie. Je jako to slunce, které přináší radost, sílu a poezii do všedního dne,“ říká Hana Mikolášková, která už nastudovala se zlínským souborem několik úspěšných muzikálů – v poslední době například Divotvorný hrnec či Řek Zorba.


Malované na skle v přebásnění Jaromíra Nohavici a v hudebním aranžmá Josefa Fojty z kapely Hradišťan je originální hudební zážitek vytvořený mísením hudebních žánrů od bigbítu, rock´n´rollu až po reggae. Živě na jevišti hrají muzikantky Jitka &Suranská (housle), Michaela Kamenčáková (hoboj) a Klára Míčová (klarinet), ale i někteří herci: známí hudebníci Tomáš David a Marek Příkazký se chopí kytar, Markéta Kalužíková možná mnohé překvapí, když usedne za cimbál a zazní i netradiční nástroje jako madolína, ukulele či kazoo. „80 procent děje se odehraje v písních,“ dodává Hana Mikolášková. Kromě živé muziky v inscenaci zní i hudba nahraná, o kterou se postarali Jiří Kučerovský (elektrická a akustická kytara), Karel Pevný (kontrabas) a Petr Ptáček (bicí). Speciální poděkování patří koncertnímu mistrovi Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín Pavlu Mikeskovi za hru na kosu. Hrají, zpívají a tančí herci ve scéně ze dřeva a hoblin podle návrhu scénografa Jaroslava Čermáka a v lidových krojích ušitých podle předloh Zuzany Přidalové. Choreografii připravili Ladislava a Jitka Košíkovy.