Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je neděle 20.8.2017, svátek má Bernard 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 498
Registrovaní čtenáři: 1756
Publikovaných článků: 12207
Komentářů: 10727


Měření



Ve stínu trůnu

18.09.2015   Veronika Švarcová   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Léta páně onehdá, kdy anglický panovník Jindřich VIII. umírá, zanechává za sebou jediného žijícího syna Eduarda. Symbol státnosti, mlaďounké pápěří, poklad starého a nemocného panovníka směřující k jedinému cíli, královské koruně.
Člověk míní a Pán Bůh mění, tak se říkává. Eduard umírá v brzkém věku, starý král již nějaký ten rok leží v hrobě a otázka následnictví zůstává otevřená.
Legitimně nelegitimní potomci Jindřicha rozehrávají karty moci. Šlechtické rody se snaží s pomocí nejvlivnějších přívrženců udržet vratkou chuť slávy.
Kdo nakonec usedne na anglický trůn? Jak bolestivá cesta za ním zůstane? Existuje vůbec pocit štěstí v tak vysoké politické hře. To vše nám může nabídnout nový historický román Ve stínu trůnu.

Tudorovská tematika již několik let plní jak filmový, tak literární svět. Nachází si neustále své příznivce, fanoušky a postava Jindřicha VIII. je jednou z nejvíce popularizovaných postav světových dějin. Podob stačil během krátké kariéry filmové hvězdy vystřídat překvapivě mnoho.
Od sličného mladíka, až po nemocného, životem roztrpčeného starce. Snad knihy zaujmou přece jenom více. Vyznívají mnohem střídměji a fantazie může i tak prozkoumanou část dějin na plné obrátky.
Co když ale není hlavní postavou slavný Jinřich. Lze zaujmout někým, kdo stál v jeho "stínu"?
Jana Grey(ová) spatřila světlo světa v první polovině 16.stol. Neteř Jindřicha VIII.  vykazovala mimořádnou inteligenci. Bohužel osud ji dopřál jinou cestu než šťastný a spokojený život. Jako 17-letá dívka krátce usedla na anglický trůn, aby byla sesazena nejstarší dcerou zemřelého krále a sťata společně se svým otcem. Marie Tudorovna, která nasadila jako další v pořadí anglickou korunu, si vysloužila za svoji vládu přezdívku Krvavá Marie (Bloody Mary). Její snaha o násilné sblížení protestantské a římskokatolické církve zajistilo několika stům poddaným upálení na hranici.

 
"Je to hřích, nenávidět takhle královnu – hřích, který se považuje za zradu. Ale já si nemůžu pomoct, nenávist ve mně jen kypí. Nedávej před ostatními najevo, co cítíš, řekla by mi Jana.
„Tak," řekla Magdalena a obrátila se ke mně zády, „hotovo."
Utáhla všechno tak těsně, že si připadám jako holoubě nadité a sešité na rožnění.
„Přijede na svatbu i Alžběta?" zeptala se sestřenice Markéta.
„Jistěže ne," odpověděla Magdalena. „Je zamčená na sto západů ve Woodstocku."
„Chudinka," hlesla Jana Dormerová a rázem se rozhostilo ticho. To jsme se asi všechny zamyslely nad mou sestrou Janou a nad tím, co se může stát dívkám, které mají příliš blízko ke královskému trůnu. Alžbětin portrét dřív visel na galerii na Whitehallu, ale teď po něm zbyl na obložení jen tmavší obdélník.
Trápí mě obava, že další takovou dívkou by mohla být moje sestra Kateřina."

(ukázka z knihy "Ve stínu trůnu")
 
Alžběta I., další z dětí svého slavného otce, je jedním z nejznámějších panovníků anglických dějin vůbec. Pannenská královna, jak je někdy nazývána, mecenáška umění a první panovnice ženského pokolení vůbec této země, nastolila v Anglii relativní klid.
Existují však ještě další ženy tudorovské krve, které byť jenom okrajově, zasáhly svým krátkým životem do dějin. Marie a Kateřina Grey(ovi), mladší ze sester Jany Grey(ové) patří mezi ně. Ženy, stojící stranou veškeré slávy, přesto v centru všeho dění. Reálné historické postavy a zároveň hlavní hrdinky nového románu Ve stínu trůnu.

"Peggy mi povolila stužky a bolest v zádech hned trochu polevila. Dívala jsem se na kosa, jak něco ďobá žlutým zobákem, jak hopsá po kočičích hlavách a nožičky má tak tenoučké, že je to hotový zázrak, že to naducané tělíčko vůbec udrží. Když mávl křídly a odletěl kamsi vysoko, vzpomněla jsem si na Pomněnku, královninu modrou andulku, takové úžasné stvořeníčko, které musí žít celý život v kleci a opakovat slova, která nechápe.
„Co myslíš, mají zvířata duši?" zeptala jsem se.
„Nemyslím si nic," řekla na to Peggy. „Přemýšlet o takových věcech je bezbožné."
(ukázka z knihy "Ve stínu trůnu")

 

Elizabeth Fremantle napsala své druhé literární dílo s chutí sobě vlastní. Rozhodně se nejedná o nic útlého nebo snad pochybných kvalit, ale o poctivě sepsaný historický román. Po první knize Královnin gambit, kde největším problémem byla určitá roztříštěnost děje, vypravěče a výsledný chaos, dala vzniknout knize, za kterou se rozhodně nemusí stydět.
Pokud se rozhodnete přečíst Ve stínu trůnu, najdete dějovou linku již mnohem přehledněji seřazenou, vypravěče jasně zvoleného i rovnoměrné množství emocí a stravitelnosti. Tam, kde Královnin gambit až přetékal patosem a emocemi, nechala autorka pracovat i určitý odstup od citových výlevů.
Přesto bych ráda vytkla pouze poněkud kvapný konec, kde během chvíle až poněkud násilně završí osudy všech hrdinů své knihy.
Nikterak to ale na "kráse" neubírá. Slupnete knihu během několika málo večerů, kdy ve vás zůstane příjemný pocit ze čtenářského uspokojení. Příběh, který si nehraje na veledílo, přesto dokáže mile překvapit.


Elizabeth Fremantle
Ve stínu trůnu
Jota, 2015

 


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2535 s