Káva musí být černá jako peklo, silná jako smrt a sladká jako láska. Turecké přísloví.

Jelikož navštěvuji velice náročnou střední školu, potřebuji si sem tam vypít šálek dobrého silného kafíčka. Nedávno jsem se zamyslela nad tím, co to vlastně piji. Kolik vůbec obsahuje kofeinu a jiných škodlivých látek? Z čeho bylo vyrobeno? Proč se stalo tak oblíbeným po celém světě? Rozhodla jsem se přijít tomu na kloub.
Káva, hovorově kafe, je vlastně malá pecka z plodu, který vypadá trochu jako třešeň. Tyto plody rostou na zvláštních stromech, tzv. kávovnících s bílými květy a zelenými listy. Barva a zralost je pro výslednou kvalitu rozhodující. Z nezralých nazelenalých bobulek rozhodně výbornou kávu nezískáme. Existuje v šedesáti podobách, ale nejznámější jsou asi druhy Arabica a Robusta pěstované v Brazílii. Tyto dva kávovníky se liší především rozmanitostí chuti a obsahem kofeinu. Arabica je aromatičtější a obsahuje méně života budiče než Robusta.
Černý mok je důležitým obchodním prvkem a společně s čajem, alkoholem a tabákem patří k nejrozšířenějším legálním drogám na světě. Povzbuzuje nervovou soustavu, činnost mozku a srdce a omezuje pocit únavy. Avšak nadměrná konzumace, více než dva šálky denně, zatěžuje srdeční činnost a nervovou soustavu, způsobuje podrážděnost, nespavost a intenzivní pocity únavy.
Lidé závislí na kávě se každé ráno probouzejí velmi těžce, nemohou se na nic soustředit, jsou nevrlí a nemají ani pomyšlení na snídani, dokud nevypijí pár doušků voňavého elixíru. Zhruba po deseti minutách jsou jako rybička. Co způsobuje tyto stimulační účinky? Způsobují je alkaloidy. Kofein, theobromin, trigonelin, a kyselina nikotinová. Jeden šálek obsahuje zhruba 77 miligramů kofeinu.
„Káva“ byla odvozena od slova qahwah, toto slovo se dříve používalo jako jeden z výrazů pro víno. Než se zjistilo, že zrna z kávovníku mohou být semleta a uvařena ve vodě, byla pouze žvýkána. Nevíme, kdy se objevila poprvé, ale důkazy směřují k plantážím v Jemenu už do 6. století. Odtud se v 17. století pravděpodobně postupně rozšířila na Jávu, Cejlon a do Evropy. Během 18. století se dostala až do Brazílie, kde byl vybudován obrovský kávový průmysl. Pití tohoto nápoje a sním spojené otvírání kaváren se rozšířilo téměř neuvěřitelným způsobem.