Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je sobota 23.9.2017, svátek má Berta 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 498
Registrovaní čtenáři: 1757
Publikovaných článků: 12243
Komentářů: 10734


Měření



Dopis matce

01.02.2016   Jan Alexander   Próza   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Dopis, který nebude nikdy odeslán ani doručen










To co bych chtěl říci
se obvykle matce neříká.
Ale já musím, protože v době poslední
byl jsem jí důvěrníkem
a před tím též,
i když netušila, je to již dávno.
Její obraz rostl v mé duši ještě v čase
kdy nosila mne pod srdcem,
jsem jejím krev a součást jejího těla,
proto jsem již od samého začátku,
možná někdy i před tím
prožíval její skutečnost,
účastnil se vnitřních bojů i radostí,
třeba to ani nevěděla.
Já ale vím, že byl jsem při tom.
Když mladá slušně vychovaná dívka
s ofinou do čela a vlasy nakrátko
prožívala svou první lásku a její doteky,
pak manželství, snad z lásky
nebo spíše z rozumu, ale babičky,
setkaly se tu dva světy příliš odlišné,
měl by se brát na to ohled,
leč nestalo se.
A přišly děti a končila ta krásná léta třicátá,
jak cítím s tebou, matko,
když snažila ses realizovat
své přestavy o životě,
ale zůstalas na to sama,
je mi to líto, byli jsme tak malí.
Pak nastala válka,
v citovém životě vlastně žádná změna.
Ta čekala  na její konec,
to ti bylo právě třicetšest let.
Jak jsi byla mladá a krásná,
ne darmo říkal přítel ze Slovenska -
ako "jarný kvet".
Mám ještě zažloutlé fotografie
s firemní značkou Langhans.
Není divu, že tvé srdce toužilo po něčem,
co při vší zajištěnosti postrádalo,
po lásce, vzrušení či okouzlení.
A ono to přišlo a bylo toho
najednou všude plno.
Bylas zaskočena silou jeho opojení
a pokoušena celý svůj život změnit,
vyměnit zs jiný, plnější, radostnější.
Nevěděla sis s tím rady,
my jako děti také ne,
nevěděli jsme co s námi bude.
Ale ty ses vrátila a svou povinnost
beze zbytku vyplnila.
Jak jsme ti byli vděčni.
Po létech teprve jsem pochopil,
že lásku k dětem bys musela obětovat
za lásku k muži,
protože obého nelze dosáhnout.
Ty sis to uvědomila, sice bolestně,
a volila děti.
Umím dnes pochopit čím jsi při tom prošla.
Narodil se ti jako odměnou za to
poslední klouček a k němu se
obrátila všechna tvá láska.
A žili jsme spolu celých těch dalších
čtyřicet let, vždy blízko jsem stál,
spolu jsme tatíčka ukládali k věčnému spánku,
spolu též čekali na změnu poměrů,
ale ty ses jí pořádně nedočkala.
Snad je to dobře, jsi jako já,
neradovala by ses dlouho,
zase se to moc nepovedlo,
ale nevadí.
Tvůj sen o věčné lásce, úsměvu a radosti
tu zůstal,
aby nás, kteří přežíváme, provázel
do konce všech dní,
jako tebe.




                           o                    o                      o



Zdroj fotografie: pixabay.com, autor: jarmoluk


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0547 s