Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je úterý 25.2.2020, svátek má Liliana 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 506
Publikovaných článků: 12818
Komentářů: 11058


Měření



Řekni, že mě miluješ....

28.01.2016   Radka Zadinová   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Nový román Joy Fieldingové "Povídej, co vidíš" zaujme případné čtenáře už svou obálkou. Zelená barva a dívčí tvář vypadají tak poklidně. Ale klid je to poslední, co budete pociťovat, až se do příběhu soukromého detektiva, mladé Bailey Carpenterové, začtete. Joy Fieldingová je jistě většině z vás známá, její knihy se už léta drží na vrcholu popularity, jsou hojně vyhledávané a mívají skvělé recenze. S touto knihou se nám však Joy představuje zcela jinak, netradičně. Už tím, že příběh je vyprávěn v ich formě, což je u této autorky překvapivé.

Ani já jsem se s Joy Fieldingovou nesetkala poprvé, už dříve jsem četla některé z jejích knih. Teď jsem se k ní vrátila po delší odmlce v příběhu ženy, která je mladá, krásná, bohatá a má práci, jež ji vnitřně naplňuje a uspokojuje. Na první pohled má tudíž vše, po čem by člověk mohl toužit a co by si mohl přát. Ale na ten druhý už vidíme, že ani s těmito pozitivy není zaručené, že člověk dosáhne klidu a štěstí. A to Baily dochází velmi nečekaně hned v úvodu knihy, kdy jedné noci sleduje v rámci své práce podezřelý byt v klidné a ospalé čtvrti. Zdánlivě neviditelná. Že si to pouze myslela zjistí téměř vzápětí - je napadena neznámým mužem, který ji surově zmlátí, znásilní a téměř zabije.

Tento zážitek otřese již tak křehkou psychikou hlavní hrdinky, která se tři roky marně snaží vyrovnat s bolestnou smrtí své maminky a pozdější, nečekanou smrtí svého otce. Aby toho nebylo málo, nachází se uprostřed bitvy o otcův obrovský majetek se svými nevlastními sourozenci, které téměř nezná.

Na jednu mladou ženu je toho opravdu hodně. Baily se ze sebevědomé, sebejisté a krásné ženy stává přízrakem. Roztřesenou a strachy zmítanou osobou, která už nemá s tou bývalou ženou téměř nic společného. Nepoznává se v zrcadle, bojí se vlastního stínu a stává se vězněm svého bytu, který odmítá opustit. Ve všech mužích vidí případného násilníka, přestává věřit svému rozumu - a nevěří mu téměř nikdo z jejího okolí, pro které se stává obtížným a věčně problémy vyvolávajícím člověkem. Kde je pravda a kde už počínající šílenství? Hraje s ní někdo ošidnou hru na kočku a myš? Nebo už její mysl není schopná odlišit to, co se skutečně děje a to, co už si pouze představuje? Kde končí reálný svět a začíná ten s děsivými přízraky?

Baily neví komu má věřit. Neví ani, jestli může věřit ještě sama sobě. Neví vůbec nic a zdá se, že to tak zůstane do konce jejího života, který už životem skoro přestává být. Vzmůže se na boj s neviditelným nepřítelem? Odrazí se ode dna, kam spadla ne vlastním přičiněním a kde se bezmocně plácá a topí?

Pomůže jí v tom zdánlivě nezvládnutelném boji někdo?

Pomocná ruka přijde z nečekané strany - podává jí ji její nevlastní sestra Claire, která se s ní soudí o dědictví. Společně se svou 16ti letou dcerou Jade se stávají jedinými záchytnými body na rozbouřeném moři plném žraloků, ve které se proměnil Bailyin život. Jenže... Baily bude trvat ještě hodně dlouho než se dopátrá kruté a děsivé pravdy o tom, kdo stojí v pozadí jejího příběhu o ženě, které jedna noc změnila život navždy. O ženě, která je jen jednou z mnoha v našem okolí. O ženě, která se musela podívat do hloubky svého nitra, aby pochopila pravdu o sobě samé a o hodnotě člověka.

Kniha "Povídej, co vidíš" je do poslední stránky napínavá a možná ne tak překvapivá, jak by si mnozí mysleli. Pravda se totiž vždycky ukrývá někde poblíž, jen se dobře dívat. A Baily se dívá. Protože to je to jediné, co ji ještě spojuje s životem, který plyne za okny jejího bytu.

Někdy totiž ten největší nepřítel dříme přímo v našem srdci. A pak je to jen naše odvaha, která se s ním musí utkat v souboji na život na smrt. Protože nahlížením do cizích životů ten svůj nežijeme. A ke skutečnému životu člověk musí vykázat odvahu. Máme ji?

Joy Fieldingová, Povídej, co vidíš, Ikar 2015


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2020 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2607 s