Pokud vás hned na začátku zarazí jejich příjmení pak vězte, že nebyl jen „kapitálový“ Karel. V druhé polovině devatenáctého století žil v New Yorku bezvýznamný židovský krejčí tohoto jména a předal je svým pěti synům – Leonardovi, Adolphovi (po nástupu Hitlera k moci Arthurovi), Juliovi, Miltonovi a Herbertovi (narozeni v pořadí 1887, 1888, 1890, 1892, 1901). Jejich maminka chtěla mít z chlapců hudební klauny, což se jí povedlo. Dokonce tak dobře, že již v roce 1925 si pětice získala slávu v místních kabaretech a brzy oslnila Ameriku. Příjmení po otci si bratři ponechali, ale před něho si dali umělecká jména Chico, Harpo, Groucho, Gummo a Zeppo.

Nelenil ani film a tak v roce 1929 dostávají bratři Marxové příležitost ukázat své mistrovství ve filmu KOKOSOVÉ OŘECHY. To již s nimi není Milton (Gummo), který se do filmu nikdy nedostal a později ještě odpadne i Herbert (Zeppo). Do filmu si přinášejí své typické masky a postoje, jimž zůstanou po celý svůj umělecký život věrni a které je dokonale odlišují. Možná nejvýraznějším zůstává Groucho s brýlemi a namalovaným knírkem, který představoval karikaturu byznysmena. Pohyboval se na pokrčených nohách, věčně kouřil tlustý doutník a jeho sarkasticky jedovaté trefné průpovídky dokázaly vždy spolehlivě urazit toho, na něhož byly mířeny.

Chico představoval přistěhovalce s italským přízvukem, který neuznává žádná životní ani společenská pravidla. Oblečen byl do omšelého manšestrového kabátu, plandavých kalhot a na hlavě nosil jakýsi klobouk, jehož tvar nelze uhodnout. Měl přirozený, až geniální hudební talent a ač samouk, jeho hra na piano byla virtuózní. Harpo, představující svatého prosťáčka, byl také snadno poznatelný – blonďaté rozcuchané vlasy skrývaly mima, který nikdy nepromluvil a pokud chtěl něco sdělit, používal houkačku. Dokonale hrál na harfu. Oblečen byl do klaunsky širokých kalhot a nosil pomačkaný baloňák, v němž skrýval neskutečný arzenál bizarních rekvizit. Zeppo pak představoval civilního elegána, romantika.

Je zásluhou České televize a předtím Asociace českých filmových klubů, že se s nejvýznamnějšími filmy bratrů Marxových může seznámit i český divák. Připomeňme si: JDI NA ZÁPAD – bratři ve westernovém stylu likvidují padouchy a „rozeberou“ jedoucí vlak. KOBYLKÁŘI – bratři zachraňují soukromé sanatorium. NOC V OPEŘE – zde devastují nabubřelý svět opery a trhají Verdiho „na cucky“. OBCHODNÍ DŮM – jako soukromí detektivové na kolečkových bruslích zachraňují velký obchoďák před podvodníky. V CIRKUSE – mezi artisty, klauny a gorilami vyřeší problémy kočovného cirkusu.

Nyní se k našim divákům dostává  v premiéře i první filmu bratrů Marxových - KOKOSOVÉ OŘECHY, natočený v roce 1929.  V podstatě jde o sled úspěšně vyzkoušených vaudevillových skečů spojených prostičkým dějem podle komické operety, jejíž název také zněl Cvokárny. Groucho v něm představuje majitele hotelu Hammera, který se snaží pumpnout o peníze každého na potkání  - od nevinných poslíčků až po zazobané matróny jako je paní Potterová, do nichž se Groucho rád strefuje (zde ji představuje Margaret Daumont, vytvářející ve většině filmů bratrů Marxů podobnou roli. Chico a Harpo se zde zase objevují jako podvodníčci, kteří ohrožují jeho pokusy o prodej krachujícího podniku. Groucho je okamžitě odhalí, když se jim otevřou poloprázdné kufry. "Až odsud budeme odjíždět, budou plné," ujistí ho Chico. Když paní Potterová s hrůzou zjistí, že jí zmizely všechny šperky, Chico s Harpem nejenže pomohou k úniku neprávem obviněného hotelového zaměstnance Boba Adamse (Oscar Shaw), ale také naleznou ztracené šperky, chytí do pasti pravé viníky a ještě stačí dát dohromady Boba s jeho láskou Polly Pottersovou (Mary Eaton).

Tato ztřeštěná, neuvěřitelně bláznivá až absurdní komedie, doplněná hudbou a texty Irvinga Berlina, obsahuje ty nejparádnější kousky bratrů Marxových, včetně Grouchovy aukce pozemků, bláznivě legračního rozhovoru o viaduktu a zásnubní party Polly Pottersové.

Na ocenění Oscarem bratři nikdy nedosáhli. Až v roce 1973 si Americká filmová akademie na bratry vzpomněla a ocenila jediného v té době žijícího Groucha Oscarem za celoživotní dílo. Přesto svým pojetím humoru ovlivnili nejen miliony diváků, ale inspirovali i známé filmaře jako Petera Sellerse či Woody Allena.

„První věc, kterou uděláme je, že proházíme čísla na dveřích všech pokojů.“ Ale, pane, pomyslete na ten zmatek!“ „Jistě, ale pomyslete na tu legraci!“ – útržek dialogu z filmu „Noc v Casablance“  přesně vystihuje fenomén zvaný bratři Marxové.

A snad ještě vzpomínka na Groucha, který když ohmatával pulz dívky, která omdlela si pro sebe povídá: „ Buď je mrtvá, nebo se mi zastavily hodinky.“
Foto: gettyimages.com, crazytowmblog.com, csfd.cz, twitter.com

**************************************
KOKOSOVÉ OŘECHY (The Cocoanuts)

USA 1929, režie Robert Florey a Joseph Santley,  

uvidíte v úterý 5. března od 21,35 hodin na ČTart.