Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je pondělí 27.3.2017, svátek má Dita 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 495
Registrovaní čtenáři: 1748
Publikovaných článků: 12048
Komentářů: 10697


Měření



CIZÍ ZEMĚ – špionážní román Charlese Cumminga

14.06.2016   Stanislav Polauf   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Ve velké nabídce špionážních románů, které zaplavují knižní trh, se často objeví pozoruhodné detaily z práce tajných služeb. Nastanou spekulace, jak se k nim autor mohl dostat, či zda jde o fantazii, která má vzrušit jinak chladné čtenáře. Spekulace o tom zda třeba tak úspěšní autoři jako Frederick Forsyth nebo Robert Ludlum byli agenty tajných služeb se nepotvrdily (na Ludluma dokonce nasadila CIA svého agenta). Oproti nim se někteří autoři svojí aktivní účast v prostředí tajných služeb zmiňují zcela otevřeně - např. Frederick Forsyth (m.j. Špion, který přišel z chladu) a především autor legendárního agenta 007 Jamese Bonda Ian Fleming.



Jméno skotského spisovatele Charlese Cumminga (*1971- viz foto) je u nás zatím neznámé. Nakladatelství Vyšehrad, které nyní vydává jeho knihu CIZÍ ZEMĚ uvádí na obálce, že ho v roce 1995 kontaktovala britské tajná služba M16 a nabídla mu spolupráci. Na základě svých zkušeností v M16 napsal a publikoval svůj první špionážní román A Spy by Nature (Špionem od přírody) již v roce 2001. Od té doby se špionážním thrillerům soustavně věnuje. CIZÍ ZEMĚ jej jeho osmým románem a na scénu v něm poprvé vstupuje šéfka M16 Amelie Leveneová a agent Thomas Kell. Nakladatel rovněž uvádí, že knihy Charlese Cumminga byly přeloženy již do devíti jazyků a filmová práva na CIZÍ ZEMI zakoupil Colin Firth.

Než vstoupí agent Thomas Kell do děje odehraje se v prvních kapitolách záhadná vražda manželského páru na dovolené v Egyptě a tajemný únos neznámého muže na živé ulici Paříže. Vysvětlení a spojitost pochopíte až mnohem později. Na scénu vstoupí Thomas Kell – agent, kterého tajná služba propustila několik měsíců předtím. Jako téměř všechny hrdiny románů poslední doby ho zastihneme opilého v cizí posteli – alkoholem a sexem zahání vzpomínku na svoji mladší ženu, která se rozhodla ho opustit a také ho ničí nespravedlivé obvinění z jeho působení v Kábulu, kde se měl údajně podílet na mučení jednoho zajatce (podrobnosti se nedozvíte).

Kellovi se od svého bývalého nadřízeného dostane poslední šance se očistit. Amelie Leveneová, první žena, která byla čerstvě jmenována do čela M16, záhadně zmizí šest týdnů před tím, než se má ujmout své funkce. Byl by to pěkný průšvih, kdyby se o tom dozvěděla média, nemluvě o cizích rozvědkách. Kell, v plném utajení celé operace, úkol splní a šéfku najde ve společnosti mladého muže. Není to však její milenec, ale...

Dál už nejde prozradit nic, protože právě na tajemstvích je příběh založen. Snad stačí jen dodat, že pokud by Kell oznámil splnění úkolu, mohl mít v životě klid. On však jako správný ohař chytí stopu šéfčina pečlivě tajeného rodinného tajemství a jde po jiném případu. Že se dostane do vážného nebezpečí, slízne pořádnou nakládačku, ale také, že vše nakonec ke spokojenosti své i svých nadřízených vyřeší, musí být každému znalému čtenáři špionážních thrillerů jasné.

Příběh je napínavý, čtivý, autor si rád zahrává s detaily a umně klame čtenáře, aby vše o něco později vysvětlil. Potud nelze mít k románu připomínky. Ty však vyvstanou po přečtení knihy, když o ní začnete trochu přemýšlet. Hned na začátku vás autor dokonale seznámí s možnostmi, které má tajná služba pokud jde o odhalení nějaké osoby, na níž má zájem. Dozvíte se, jak jednoduché je pro dobře seřízenou organizaci zjistit všechny možné podrobnosti o hledané osobě, takže si musíte zákonitě položit otázku, co všechno (a kde) je uloženo o vás, a také se ptát, proč je někdy ve skutečném životě tak složité vypátrat opravdového zločince (ne proto, že se o něm neví, ale protože někdo ho vypátrat nechce?) V této souvislosti je pak nepochopitelné, že jmenovaná šéfka Amelie Leveneová dokázala tak pečlivě skrývat své osobní tajemství.
ilustrační foto
Tady přestáváte motivaci románu věřit, a když se pak začnou odhalovat vztahy mezi britskými a francouzskými špionážními centrálami a autor do toho zapojí i politické události  z dalších zemí jako třeba Afgánistán či Egypt, najednou máte pocit (alespoň já ho mám), že se tu hraje šaráda pro šarádu, hra pro čtenáře, která simuluje reálné situace a vztahy, ale ty jsou možné jen ve fantazii autora. Přispěje k tomu i fakt, že kulky do francouzského agenta a tamní obdoby Mata Hari jsou zcela zbytečným efektem. Nakonec si řeknete, proč ne, laickou veřejnost lze nabudit, ale skutečný svět tajných služeb jí stejně zůstane přísně uzavřen (jinak by to nebyla tajná služba).

V tom, co jsem napsal, je tak trochu recept na podobné knihy - čtěte je se zájmem, nechte se jimi unést, ale příliš o nich neuvažujte a nespojujte je se situacemi a fakty, která žijete a o nichž spekulují média. Jde jen o hru autora se čtenářem - v tomto případě dobře napsanou i gradovanou, ale je to jen fikce.
***********************************************
Charles Cumming: CIZÍ ZEMĚ
z anglického originálu přeložil Pavel Kolmačka,
vydalo nakladatelství Vyšehrad, spol. s r.o. v Praze roku 2016

 








Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2738 s