Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je úterý 24.10.2017, svátek má Nina 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 498
Registrovaní čtenáři: 1759
Publikovaných článků: 12275
Komentářů: 10739


Měření



Nově o Boschovi

01.09.2016   Ivo Fencl   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Gary Schwartz (*1940 v Brooklynu) vystudoval dějiny umění na Newyorské univerzitě i na Univerzitě Johna Hopkinse a ujel do Nizozemí; specializuje se na malířství 17. století. Tamní. Je autorem knihy Jheronimus. The road to heaven and hell, která česky vyšla právě letos; jinak ovšem je spíš odborníkem na Rembrandta!

Co se pak skutečného „génia imaginace“ Hieronyma týká, jeho dílo (a pramálo známé osudy) zpracoval Schwartz původně v publikaci určené spíše mládeži a teprve následně se k tématu vrátil vážněji, i když... Nad některými jeho soudy a úvahami možná zaváháme a vcelku vzato není text této - především obrazové - publikace ani zdaleka dokonalý.

To základní se ale, pravda, autorovi povedlo, neboť usiloval víc o „všezahrnující“ než o výlučný přístup k Boschovu dílu, i zabývá se tudíž soustředěně taky obrazy, jejichž autorství není jisté. V několika případech září totiž „působivý, autenticky vyhlížející podpis“ rovněž z malby, již jednoduše nemohla zhotovit tatáž ruka, co namalovala ony perly bujné obrazotvornosti, jakými jsou Zahrada pozemských rozkoší, Fůra sena, Pokušení svatého Antonína, Poslední soud a Klanění se tří králů!

Hieronimus Bosch byl i zdrojem rad (a inspirace) celé řadě dalších malířů. Existuje jeho dílna, měl spoluautory a přechod mezi čistě jeho díly a díly dílny asi je pozvolný. Tak či onak si s tím Schwartz poradil. když umístil veškeré „výrobky“ dílny na tutéž pomyslnou platformu a zkoumá je více z hlediska sdělení než řemeslného zpracování... Knihu velice pozvedla i jeho do detailu propracovaná barevná tabulka hypotetické chronologie vzniku Boschových prací (neboli průnik často velice se lišících názorů několika expertů) a hodí se i výčet a přepis všech existujících zmínek o Hieronymovi; není jich věru moc.

Jak autor monografie diskutabilně tvrdí, neprahl prý Bosch po tom, aby jeho dílo v budoucnu kdokoli jakkoli „luštil“ anebo dokonce rozluštil, a dost možná byl jen provokatér a - v jistém smyslu - mystifikátor.

Schwartzova práce má sedm částí, přičemž některé, zdá se mi, lepil dohromady až moc svižně. Části se jmenují Svět, ve kterém žil; Jheronimus člověk; Jheronimus umělec; Kresby; Malby; Odkaz a Vědecká zkoumání a předposlední z nich se obírá díly ztracenými, ale rovněž vztahy k Bruegelovým pracem. Právem: „Druhý Bosch,“ říkali přece Bruegelovi a on se sám inzeroval co Hieronymova nástupce.

Pracemi jen Boschem inspirovanými se Schwartz zabývá taky a Mistr, nutno říct, byl kopírován, adaptován a imitován nesčetněkrát. Otiskl se i do literatury. Schwartz si ovšem jako Boschem podstatně prý ovlivněné tvůrce vybral na tom poli jen Henry Millera a Vladimira Nabokova. Místně? Těžko říct. Miller každopádně Boschovo jméno zaklesl do titulu svých memoárů z roku 1957 (slavným malířem zpodobené ovoce madroňo přitom popletl s pomeranči) a sběratel motýlů Nabokov, krajně alergický na jakékoli alegorie, odkazuje na Bosche v Adě (1969), kde se mj. hněvá, že nemá samice okáče lučního na „pekelném“ panelu Zahrady pozemských rozkoší kresbu ve spodní partii křídla, jak tomu je v reálu, ale v partii horní. „Jsem si naprosto jistý,“ míní jeho literární hrdina, „že se Bosch jen bavil. Jen se bavil křížením nahodilých fantazií, jelikož se mu líbily jejich tvary a barvy.“

Hieronymus ovšem byl, a to lze spolu se Schwartzem taky připomenout, rovněž laickým katolickým duchovním, i disponoval mj. oprávněním vymítat ďábla. Ryze vědecky jej začali zkoumat vlastně teprve až po (slavném) článku Carla Justiho, jenž byl otištěn v Berlíně roku 1889, a to zkoumání už neustane. Někomu může připomínat vaření z vody, ale tak to chodí. A rozhodně má, řekl bych, bádání nad těmi několika obrazy větší smysl, než třeba „věda“ kol modrých o oranžových mauriciů (jichž se dochovalo jen o trochu méně).

Gary Schwartz: Cesta do nebe i do pekla. Hieronymus Bosch.
Přeložil Milan Lžička. Odpovědná redaktorka Petra Diestlerová. Vydala Euromedia Group, k. s. – Knižní klub v edici Universum. Praha 2016. 256 stran.
ISBN 978-80-242-5228-5


Foto obálky: databazeknih.cz



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0665 s