Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je úterý 22.8.2017, svátek má Bohuslav 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 498
Registrovaní čtenáři: 1756
Publikovaných článků: 12208
Komentářů: 10727


Měření



Jak se nestat spisovatelkou

10.04.2017   Dagmar Hermannová   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk


Jeden můj známý si odfrkl a řekl... "simtě, dnes píše knihy kdekdo"...

Právě uplynulý měsíc březen býval kdysi - ještě vedle svátku žen osmého   března - také "měsícem knihy". V duchu vidím ty plakáty a nápisy na nástěnkách. Samotné slovo "spisovatel" bylo tehdy opravdový pojem. Ke spisovatelům jsme chovali posvátnou úctu, dokonce i k těm z povinné školní četby, i když už si nedokážu vybavit, kdo napsal knihu "Odvážná školačka". V mých představách byli spisovatelé něčím zcela vyjímečným - nadaní lidé, políbení múzou.

Byly to doby, kdy se četlo hodně. A všude. Ve vlacích, v tramvajích, autobusech, na plážích, i ve škole při vyučování pod lavicí. Spousty čtenářek si vystřihávaly z novin romány na pokračování, které vycházely pravidelně vždy uprostřed, a bývaly tam i básně a další literatura ke čtení a mnoho lidí si kupovalo noviny právě jen pro to "ke čtení". Já jsem zbožňovala romány. Občas jsem se pokoušela představit si jejich autory a všechno bych byla dala za osobní setkání například s Agathou Christie, nebo s naší Hankou Proškovou, autorkou řady skvělých detektivek s chytrým hrdinou, detektivem Horácem. Fascinoval mě také Dumas, a relaxovala jsem nad romány Heleny Šmahelové. Kde jen brali všichni ti geniové své náměty? Odkud čerpali inspiraci?

Když měla vyjít nová kniha oblíbeného autora, u knihkupců se tvořily fronty a dokonce se na knihy dělaly i záznamy. Dnes je ve městech řada knihkupectví a všude je v nabídce množství knih. Beletrie - společenské, dobrodružné,válečné i historické romány, životopisy, řada kuchařek. Běžná cena přes dvě stovky, ale časem se tytéž knihy objeví v prodejnách "levné knihy" za třetinu původní ceny. Jak na tomhle oběhu knih mohou vydělat autoři, vydavatelé i knihkupci? Ani antikvariáty nejsou bez sebe nadšením z nabídky knih k odkoupení. Nabídla jsem velmi pěkné knihy, ale když paní za pultem lomila rukama, že čtenáři již o knihy nemají zájem, položila jsem je na pult zadarmo.

A pak se mi náhodou dostala do ruky kniha známého žurnalisty a novináře Martina Daneše se sugestivním názvem "Jak se nestat spisovatelem" a tam je úplně všechno. O známostech, o protekci, a jak se uplácejí vydavatelé i recenzenti. Jak si známí autoři s řadou vlivných sponzorů, jimž se vydá všechno, i takříkajíc příšerné, najímají na psaní nadané neznámé autory, jimž by vydavatelé nevydali nic, i kdyby psali božsky. Že bez správných známostí na správných místech nelze proniknout na výsluní současné české literární scény, kde talent a nadání neznamená už vůbec nic. Autor, který vydá knihu vlastním nákladem, také nezvítězil, protože pak se svými knihami obchází knihkupce a žadoní, aby vzali jeho knihy do prodeje.
           
Při zmínce, že bych také zkusila napsat knihu, si jeden můj známý odfrkl, a řekl "simtě, dnes píše knihy kdekdo" a pak jsem v internetovém bulváru zjistila, že má pravdu. Hlavně píší knihy celebrity. Modelky, herečky, zpěvačky, exministři i politici. Na internetu jsou i časté ukázky z křtů a následných večírků a nejspíš se neřeší problémy s vydavateli ani s knihkupci. 

Třeba jedna mladá zpěvačka, která je ke zpívání též spisovatelkou, o své - již třetí - knize prozradila, že s poslední kamarádkou, která porodila, a s jinou kamarádkou, která rodila jen chvíli před ní, si hodně volaly, řešily své starosti, říkaly si, kdy už je toho moc a mluvily o svých pocitech. V noci pak o tom napsala básničku a tak prý vznikla její třetí kniha. Na rozdíl od těch prvních dvou s názvy "Příběhy modelek" a "Příběhy ze šoubyznysu" v té třetí knize nešlo o beletrii. Její kamarádka (asi ta co rodila po ní) jí tenkrát poslala esemesku, že v té noční básničce vystihla přesně i její pocity a žádala o další básně. Tak psala a psala a když bylo těch básní sedmašedesát, zjistila, že napsala zase knihu. Dala jí název "Terapie v noci" a podle ní je románem v básních.

A je vymalováno! Modelka, zpěvačka, ani herečka nejsem, jedinečné zážitky z porodů už si nepamatuji a byznys je dnes v podstatě všechno - nejen šou. Příběhy modelek, nebo ty ze šoubyznysu jsem asi už prošvihla, ale veršovanou noční terapii si ujít nenechám, a hned zítra ji začnu shánět. 

Zdroj fotografie: pixabay.com, autor: ninocare


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Renata Šindelářová - 10.4.2017 - 20:48

Díky za článek. Jsem si uvědomila, proč jsem měla pořád pocit, že spisovatel je "pan někdo", ačkoliv tomu tak vlastně není. Já to mám zažité ze socialismu! Takže jsem ustrnula v minulosti, aha. :-) Ale stejně se mi to nějak líbilo víc... I když za čtení knih s výhradně socialistickým tématem bych to nevyměnila. Protože to byla daň za tenhle postoj.

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2674 s