Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je neděle 22.10.2017, svátek má Sabina 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 498
Registrovaní čtenáři: 1758
Publikovaných článků: 12273
Komentářů: 10738


Měření



JÁ, TRUCHLIVÝ BŮH – TV tip – Neradno s láskou zahrávat si

12.05.2017   Stanislav Polauf   Film   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Miloš Kopecký proslul jako vyhlášený svůdník  (alespoň v těch filmových postavách mu to můžeme věřit), ale role Adolfa ve filmu  JÁ, TRUCHLIVÝ BŮH ho postaví do situace, kdy na vyvolenou dívku „nemá“. Mladičká studentka operního zpěvu Jana je sice naivní dívka, ale útokům mírně omšelého donchána se úspěšně vyhýbá. Což suverénní svůdce Adolf nedokáže přenést přes srdce (pokud nějaké má). A tak nastraží lest...



Pro pomstu si vybere svého kamaráda Apostolka (přesvědčivý Pavel Landovský), řeckého přítele a emigranta, s nímž se seznámil v nemocnici. A protože Janička touží ve skrytu své dušičky po kariéře, představí jí ho jako slavného dirigenta. Jenže vše se zvrtne úplně jinam a jinak a tak platí to, co je nahoře za titulem z pera dramatika Alfreda de Musseta Neradno s láskou zahrávat si.

U zrodu filmu stála jedna povídka z mimořádných SMĚŠNÝCH LÁSEK tehdy Čecha a dnes Francouze Milana Kundery. Povídka přesně ilustrující Kunderův styl ironického zpodobení lidské touhy a výsměch banalitě a hlouposti. Někdo ji nazval „melancholickou anekdotou“, spíše však by bylo správné říci, že jde o ironicky krutý žert (což ostatně sekunduje i s Kunderovým pozdějším románem s příznačným názvem ŽERT).  Tady však jde "jen" o zhrzenou sebeúctu na jedné straně a šestákovou lásku nerovného páru, jako vyšitou z pamětnické červené knihovny, na straně druhé...
 Film režiséra Antonína Kachlíka vznikl v době, kdy vrcholila (a násilně končila) celá slavná éra československé nové vlny. A jakoby symbolizoval celou tu rozporuplnou dobu – veleúspěšný svůdník (stejně jako slavní čeští režiséři té doby) naráží na nepochopení a nezájem a naopak objekt jejich zájmu (dívka resp. autorský umělecký film) zplaní a dostane se do rukou podvodníčků (jako Apostolek) a neumětelů a bůvíodkud se vyrojivších podivných postaviček, které ovládly skoro na dvě desetiletí český film (jména si jistě sami doplníte).

Přestože cítíte, že režisér Kachlík (který je i spoluautorem scénáře) měl vyšší ambice, nakonec zůstalo „jen“ dobře vypointované, skvěle zahrané, inteligentní  a divácky stále upoutávající dílo. Je to opravdu jen “málo“? Vždyť se k kinech ohřálo jen krátce - jak Kundera tak Landovský se stali pro režim brzy vyvrheli a tak režisér, který pak svojí jasně levicovou politickou angažovaností ve prospěch nového režimu (kdo dnes vzpomene třeba na film DVACÁTÝ DEVÁTÝ oslavující nastoupení Klementa Gottwalda na 5. sjezdu do čela KSČ?) se také dočkal trezorového filmu.
Nevyrovnané dílo Antonína Kachlíka (*1923) ale je tak trochu pozapomenuto neprávem. Možná si divák připomene film BYLO NÁS DESET (1963) s písničkami Suchého a Šlitra a památným objevem „první české dívky z Playboye“ Olgy Schoberové. Pohádky BAJAJA (1971) a O ZATOULENÉ PRINCEZNĚ (1987) jsou také oblíbené. Dost se Kachlíkovy vyčítaly filmy O MORAVSKÉ ZEMI  nebo NÁŠ DĚDEK JOSEF s tématikou združstevňování (ten první  s rolí Radoslava Brzobohatého jak hospodáře – což byla jasná narážka na velmi úspěšný, v té době zakázaný film Vojtěcha Jasného VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI). Filmy se dnes neobjevují ani v televizi, přičemž zvláště druhý film je dostatečně silný pro nové uvedení.  Kachlíkovy komorní psychologické příběhy PRŠELO JIM ŠTĚSTÍ a TŘIATŘICET STŘÍBRNÝCH KŘEPELEK (1963, 1964) – první s Jiřinou Bohdalovou a Josefem Langmilerem, druhý s Alenou Vránovou, Václavem Voskou a znovu s Josefem Langmilerem byly ve své době „odstrčeny“  na druhou kolej slavnějšími tvůrci a i poté málo distribuovány. Tady má Česká televize určitě rezervu – ty filmy jsou totiž nejen zajímavé, ale i lidsky přesvědčivé.

JÁ, TRUCHLIVÝ BŮH patří dnes mezi nesmírně ceněné filmy – podíváte-li se na ČSFD pak má průměr od diváků plných 80%, Václav Březina mu v Lexikonu českého filmu udělil procent 50. Diváci si prostě Kopeckého a Landovského v těchto rolích zamilovali a mladičká začínající herečka – studentka brněnské konzervatoře Hana Lelitová jim dokonale sekunduje. Zapomenut je tak kritický článek Gustava Francla z Filmu a doby č. 10/1969, který film „sepsul“ způsobem v české kritice nevídaným. Ale k němu se málokdo dostane a pokud ano, raději ho nečtěte. Bavte se v televizi – věřím, že TRUCHLIVÝ BŮH vás zaujme. A nejen pamětníky.
Foto: biooko.net, tnbiz.cz, program.sk
***************************************
JÁ, TRUCHLIVÝ BŮH
Československo 1969, režie Antonín Kachlík
uvádí v úterý 16. května ČS film od 22,00 hodin






Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0662 s