Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je pondělí 23.10.2017, svátek má Teodor 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 498
Registrovaní čtenáři: 1759
Publikovaných článků: 12274
Komentářů: 10739


Měření



Bednáři Plzeňského Prazdroje usilují o zapsání na seznam UNESCO

21.07.2017   Stanislav Polauf   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Parta pivovarských bednářů z Plzeňského Prazdroje je poslední pokračovatelkou kdysi slavného řemesla a zdejší bednářské tradice. Sice se dnes setkáte s názorem, že plastické hmoty či hliník jsou všespasitelné, ale v Plzni mají jasno: sudy na kvalitní a světově proslulou dvanáctku musí být ze dřeva. A nejsou to jen sudy. Potřeba jsou často i dřevěné kádě, dřevěné vany, škopky či necky, nemluvě už o džberech, putnách, vědrech či dokonce máselnicích. A protože bednářské řemeslo prakticky zcela vymizelo, v Plzni si vychovali vlastní osmičlennou partu. Ta již byla zapsána do krajského seznamu kulturních a historických dědictví.

      Nyní již usilují o zápis do seznamu celonárodního. Seznam UNESCO je pak tou nejvyšší metou, které bychom rádi dosáhli, i když víme, že to bude krok nejnáročnější.“ uvedl vedoucí úseku historických řemesel Plzeňského Prazdroje Petr Tůma. Na seznamu hmotných památek UNESCO je nyní z Česka pět zápisů: Slovácký Verbuňk, Masopust, Sokolnictví, Jízda králů a naposledy české loutkářství. “Bednářství považujeme za součást české historie,” doplňuje Petr Tůma. Vždyť v době největšího rozkvětu na začátku minulého století pracovalo v plzeňském Prazdroji zhruba 150 bednářů a tuto tradici udržuje pivovar i nadále jako jediný na světě. Už jsme o tom také jednou na stránkách webmagazinu psali – viz článek NĚKTERÁ ŘEMESLA NEJSOU (A NEMOHOU BÝT) ZAPOMENUTA.
Francouzští bednáři na výměně zkušeností v Plzerňském Prazdroji (v bílých mikinách). V košilích plzeňští bednářští mistři, vlevo Josef Hrůza, mistr bednářský, který vede pivovarskou bednářskou partu.
Z pomalu rostoucího českého dubu z křivoklátských lesů vyrábějí bednáři v Plzni malé pivní sudy o objemech od 17 do 25 litrů pro různé slavnostní příležitosti, zároveň se starají o ležácké sudy a dubové kádě, ve kterých v plzeňských sklepích kvasí a zraje pivo. „Díky jejich práci mají dnešní sládci stále k dispozici srovnání s historickými vzorky piva. Chuť piva Pilsner Urquell se proto nijak nemění, doplňuje Petr Tůma.

V současné době bylo v Plzni na stáži šest bednářských učňů z francouzské učňovské školy tovaryšského společenství Compagnons du Devoir a spolu s nimi jeden učitel. „Přijeli se k nám naučit, jak se vyrábějí pivní sudy. Sami ve své rodné zemi vyrábějí sudy na víno a byť princip práce zůstává shodný, přeci jsou v obou postupech rozdíly. Oni více používají stroje, naši bednáři pracují ručně,“ sdělil Petr Tůma. (Na fotografii vlevo učni při práci na výrobě soudku. )Spolu s českými pracovníky se francouzští žáci podíleli na výrobě 25 litrových soudků, které jsou určené k výročí 175 let pivovaru (sládek Josef Groll (1813-1887) uvařil premiérovou várku 5. října 1842). Jejich pomoc jsme uvítali, neboť letos máme díky tomuto kulatému výročí s výrobou sudů hodně napilno,“ uvedl mistr bednář Josef Hrůza   

Každoročně plzeňští bednáři vyrobí a vysmolí dva nové ležácké sudy o objemu kolem 40 hektolitrů, které se přesunou do ležáckých sklepů.  
„Zároveň dvakrát v roce smolíme nejméně 26 sudů ze sklepa, přesné číslo záleží na požadavcích pivovaru,“ doplnil mistr. Ležáckých sudů má stále pivovar kolem stovky. Kádí je ve sklepích také kolem stovky. Ty se nesmolí, ale opravují a udržují. Vysmolení sudů trvá zhruba jeden až jeden a půl dne.
Fota: Jiří Sedláček
 


 


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0746 s